Mělo to být jinak, ale já to nedokázal změnit - 8. kapitola - Navždy

25. října 2016 v 16:46 | Makkakonka |  Mělo to být jinak, ale já to nedokázal změnit

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Uběhlo již několik dní od doby, kdy se večer černovlasý muž sbalil a odešel z domu. V podstatě bez udání jakéhokoliv důvodu. Odešel s tím, že musí na pár dní vypadnout. Že potřebuje nějaký čas sám pro sebe daleko ode všech.

Jediný, kdo z jeho blízkých mohl tušit místo, kam zmizel, byla jeho švagrová. Ve skrytu duše ovšem doufal, že ta svoji domněnku nikomu nepoví. Nehodlal teď řešit nějaké všetečné otázky. Věděl, že se jeho zmizení neobejde bez pozdějších výčitek a křiku. Nyní se tím však nezabýval. Jeho jedinou prioritou se stal jeden nemocný blonďák, který mu ukradl srdce.

Stejný počet dní uběhl i od doby, kdy jeden z pokojů na Malfoy manor dostal nového obyvatele. Nacházel se na stejném patře jako ten Dracův. Ovšem po většinu dne stejně zel prázdnotou, protože muž, který zde byl ubytován, trávil veškerý svůj čas mimo něj. Ve společnosti nejmladšího člena rodiny Malfoyů.

Přes den se společně pohybovali po různých zákoutích panství a snažili se dohnat alespoň část ze zameškaného času. Mnohdy však nedělali nic zajímavého. Jen seděli a povídali si, objímali se, nebo jen společně koukali do prázdna a nechávali své hlavy přemýšlet o všem možném. Jindy černovlasý muž předčítal z knih blonďákovi, který odpočíval v posteli a snažil se nabrat síly do dalších hodin. Draco velmi rád poslouchal Harryho hlas. Chtěl by ho poslouchat pořád.

I noci trávili společně. Leželi v posteli stulení po boku toho druhého a usínali pospolu. Často se ovšem stávalo, že černovlasý muž usnul mnohem později než jeho společník. Nebylo to dáno jen tím, že byl Draco vždy velmi unavený, ale také tím, že Harry musel přemýšlet nad tím, jestli se tato chvíle ještě někdy zopakuje a chtěl si ji náležitě užít. Většinou tyto chvíle končily tichým vodopádem slz na mužových tvářích.

Dracova smrt mohla přijít náhle. Oba to moc dobře věděli. Harry se proto snažil, aby si Draco každý z dnů náležitě užíval. A měl pocit, že se mu to daří. Od svého příchodu na Manor už nikdy v Dracových očích nezahlédl žádnou stopu po prázdnotě. Tu, kterou tam uviděl při jejich prvním rozhovoru po několika bezútěšných měsících.

Ač nerad si uvědomoval, že je Draco každým dnem slabší a slabší. Stále více času trávil odpočinkem a stále více sil mu brala i obyčejná procházka v zahradách či chůze do schodů. Fakt, že se konec všeho blíží více a více, Harryho ubíjel, ale snažil se být silný a překonávat ho. Již na začátku věděl, do čeho jde. Věděl, že konec jednou přijde. Přesto se však rozhodl zůstat a svého rozhodnutí nelitoval.

Harry však nebyl jediným, kdo jsi tento fakt uvědomoval. Celý Manor se den ode dne stával tišším, jak očekával bolestivý úder z nebes. Když nastala neobyčejná chvíle, kdy byl Harry sám s Dracovými rodiči, mohl si všimnout toho, že i oni jsou stále více a více zničení.

Časem s ním začal vycházet i Lucius, který od jeho první návštěvy zde dával jednoznačně najevo, jak moc s Dracovým rozhodnutím nesouhlasí. Svým chováním Harryho ovšem začal překvapovat. A nadešly i chvíle, kdy byl Harry překvapen i jeho slovy.

Nikdy by si nemyslel, že se i Lucius dokáže chovat jako obyčejný člověk. Možná ho k takovému chování dovedl až fakt, že mu před očima umírá jeho jediný syn. Nejspíš se nadarmo neříká, že by rodiče neměli přežít své děti.

Všichni tři se společně snažili zahrnout Draca láskou a štěstím. Harry svoji lásku a starostlivost Dracovi dokazoval všelijakými způsoby. Nejen intimními doteky, ale i dárky a drobnými překvapeními. Ovšem je nutno zmínit, že vzhledem k Dracovu zdravotnímu stavu nezacházel v ničem nějak extra daleko. Proto ho jednou odpoledne mírně znepokojila Dracova prosba.

To odpoledne Harry ležel v Dracově posteli a jeho blonďák se k němu tulil. Hlavu měl položenou na Harryho hrudi a jednu ruku měl prsty propletenou s Harryho. Harry ho hladil po zádech a občas ho lehce políbil do vlasů. Nemluvili, jen si užívali vzájemné blízkosti.

"Harry?" oslovil ho prosebně Draco po chvíli.

"Ano?" zeptal se Harry laskavým tónem a byl připraven jít okamžitě splnit každé z Dracových přání.

"Já… chtěl bych… ještě jednou…" Draco začal nepřítomně jezdit prstem po lemu Harryho mikiny.

"Copak Draco?" snažil se Harryho o vyrovnaný tón hlasu. Nechtěl na sobě nechat znát to, jak ho volba Dracových slov zasáhla.

"Chtěl bych… chtěl bych tebe…" řekl Draco potichu.

Harry chvíli tápal nad významem Dracových slov. Až po chvíli mu to došlo. Poznání ho zasáhlo jako blesk z nebe. Nejspíš ovšem mlčel až příliš dlouho, protože se Draco mírně nadzvedl a zkoumavě se mu díval do obličeje. "Je to troufalé?" zeptal se potichu.

"Ne, samozřejmě že ne," pohladil ho Harry po vlasech a též se mírně nadzvedl. "Já jen… jsi… jsi si jistý? Nerad bych ti ublížil, Draco." Starostlivě se zadíval do šedomodrých očí.

"Ano. Tak jako ještě nikdy ničím."

"Dobře," šeptl Harry a zkoumavě se zadíval na Draca. Snažil se z jeho pohledu vyčíst to, zdali by měl zájem hned teď. Ovšem než mohl udělat z toho, co viděl, jakýkoliv závěr, Draco se k němu naklonil a lehce ho políbil na rty.

Harry mu začal polibek oplácet. Byl pevně rozhodnut dát do celého milování s Dracem vše, co k němu cítil. Všechnu lásku, starost, oddanost. A Draco mu oplácel stejnou mincí. Harry ho začal opatrně pokládat na postel a lehce na něj nalehl. Po celou dobu ho nepřestával líbat.

Draco si k sobě Harryho více přitiskl. Jednou rukou mu zajel do vlasů, tou druhou Harryho jemně hladil po hrudi. Moc dobře věděl, že je to nejspíše naposledy, co něco takového udělá. Ačkoliv to na sobě nedával znát, dnes mu obzvláště nebylo dobře. Sám si svoji nemoc uvědomoval až příliš. Dávala mu také patřičně najevo. Svojí neustálou přítomností ho vysilovala. Pořád, neustále. Stále víc a víc.

Harry postupně začal svými polibky obdarovávat stále větší a větší část těla. Jeho ruce postupně začaly bloudit po stále větším území a oba dva stále více a více odhalovali svoje pokožky tomu druhému. Tmavovlasý mladík se snažil svého partnera stoprocentně uspokojit. Byl něžný, pozorný.

Trpělivě utíral a slíbával blonďákovy slzy, které mu vytryskly, když poprvé po velmi dlouhé době zasunul svůj penis do jeho těla. Šeptal mu do ucha něžná a milující slůvka a až když blonďák sám lehce pohnul svojí pánví oproti té jeho, začal Harry přirážet.

Člověk by při pohledu na ně řekl, že se milují, jako by to bylo poprvé. Nebylo. Ale bylo to naposledy a oba si toho byli dobře vědomi. Když padli vyčerpáním vedle sebe do postele, Harry si přitáhl blonďáka do pevného objetí a lehce zasypával jeho citlivé tělo polibky všude, kam dosáhl.

Ani jeden z nich v tu dobu nevěděl, že je to poslední odpoledne, které spolu tráví. Jeden z nich to v koutku duše tušil, ale snažil se tu myšlenku zahnat ze své hlavy pryč. Přesto pro jistotu řekl ta slova, která měl na srdci. "Miluji tě, Harry. A budu tě milovat i potom, co tě opustím. Navždy."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama