The Breakup - 5. kapitola

25. října 2016 v 17:28 | Makkakonka |  The Breakup

The Breakup

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 12+ | Autor: Makkakonka


***

"Takže ty jsi mě…" tiše hlesnul Louis a trhaně vydechl vzduch z plic. S vytřeštěnýma očima zíral před sebe a téměř nemrkal. Nechtěl uvěřit tomu, co slyšel. To přeci nemohla být pravda! To nejde! Slzy se mu hnaly z očí ven a on je mermomocí nechtěl pustit. Bolest, která zaplavila je srdce, byla neúnosná. Jako by se mu tam tisíce malých jehel, tak moc to bolelo! Srdce mu pukalo v návalech žalu. Roztřesenou ruku si přesunul před pusu, aby zabránil první vzlyku vydrat se ven. O chvíli později ji následovala druhá. Skryl svůj obličej do dlaní a konečně nechal slzy vytékat ven. Jak mu to mohl Harry udělat?

Kudrnatý seděl vedle něj na pohovce. Kousal se do rtu, zmítán vlastními emocemi. Litoval, všeho takhle zpětně litoval. Neměl si s Nickem nikdy nic začínat, neměl Louise tak dlouho trápit! Co teď má dělat? Louis si zaslouží neustálé omluvy, ale bude je vůbec chtít poslouchat? Bude vůbec chtít být v jeho přítomnosti, když se mu přiznal k nevěře? Jak mu vlastně bude moct v budoucnu věřit, když jej teď tak dlouho tahal za nos?

Najednou se cítil ještě mizerněji, a to už si myslel, že to ani nejde. On… není pro Louise dost dobrý, a nikdy nebyl. Jak jej teď vůbec bude moct Louis milovat? Jak se mu on sám bude moct podívat do těch nádherných modrých očí? Co když je dnešek posledním dnem, kdy je bude moct spatřit? Proč vůbec kdy dával do hry své pouto a svůj vztah s Louisem? Na co tehdy sakra myslel? Jak mohl riskovat ztrátu něčeho tak dokonalého?

"Lou… já…" opatrně začal pokládaje svou dlaň na brunetovo rameno. "Je mi to moc líto, omlouvám se. Opravdu se moc omlouvám. Já… sám ani pořádně nevím, proč jsem to dělal! Lou, prosím, moc tě prosím! Odpusť mi to!" Sám měl slzy v očích a několik jich uniklo ven, když Louis cuknul svou rukou, aby z ní setřásl jeho dlaň.

"Nech mě…" Jeho hlas se třásl a bylo poznat, že Louis brečí. "Jak… Harry, jak si to mohl udělat? Co je se mnou špatně, že sis musel hledat náhradu jinde? To už se ti nelíbím, nebo co? Ani bych se nedivil, kdyby to byla pravda! Za poslední týdny ses mě ani nedotkl! A kdy jsme se naposled aspoň políbili? Co ti na mně vadí? Myslel jsem, že mě miluješ… Já… kde se stala chyba, Harry? Proč? Tak sakra proč?! To jsem tě prostě přestal bavit?" nepatrně zvedl hlas a očima plnýma bolesti a počínající hysterie se na kudrnatého podíval.

"Louisi já tě miluju! Rozumíš? Miluju tě, miluju na tobě všechno, ani se nepokoušet myslet na to, že bys za to mohl! Ať to bude znít sebebizardněji, já sám pořádně nevím, proč jsem to udělal. A to, že mezi námi poslední dobou nic nebylo… sakra nenapadlo mě, že to budeš brát takhle!

Já… litoval jsem toho, co jsem udělal. Ničilo mě to pomyšlení, že jsem dokázal být i s někým jiným než s tebou. Když jsem se ti potom začal vyhýbat, bylo to proto, že jsem tak chtěl vytrestat sám sebe, chtěl jsem si tě na chvíli odepřít, abych si uvědomil, co jsem vlastně udělal za blbost. Věř mi, že to pro mě bylo těžké ovládat se, ale já… kurva! Nedošlo mi, jak moc to musí ubližovat tobě!

Nebyl jsem schopen ti říct, že jsem tě podvedl, protože jsem se bál, bál jsem se, že tě ztratím a bojím se i teď. Ale já o tebe nechci přijít, rozumíš? Miluju tě a nikdy jsem ani na chvíli nepřestal. Vím, zasloužil bych si pár facek za to, že i přesto jsem ti dokázal zahnout s někým jiným. Možná i ty facky by byly málo, ale… přeju si, abychom se přes to společně zvládli dostat a aby časem všechno bylo jako dřív.

Nedokážu si představit, že bych byl bez tebe. Budu tě za odpuštění prosit tak dlouho, dokud mi ho nedáš! Miluju tě, opravdu tě miluji. Jsi to nejlepší, co mě kdy mohlo potkat a já… nezasloužím si tě. Vím to. Jsi na mě příliš dobrý. Hádám, že kdybychom spolu nebyli, tak bys měl kolem sebe spousty mužů, kteří by o tebe stáli. A já si tě nevážil! Nenávidím sám sebe, nenávidím sám sebe! Prosím tě, odpusť mi!"

"Kdybys mě miloval tak, jak říkáš, neudělal bys to," namítl brunet. Uslzeným obličejem se podíval na Harryho. "Kdybys mě miloval, nebudeš schopen si užívat někde jinde. Nebo mi snad chceš tvrdit opak?" Harry sklopil pohled. "Miluju tě, stejně jako předtím. Ale chápu, že mi to nevěříš. Nedivím se ti. Na tvém místě bych si taky nevěřil."

Louis si povzdechl a odmlčel se. Když po několika promlčených minutách promluvil, vypustil z úst jedno jediné slovo. "Kdo?" zeptal se se vší vážností. Když Harry mlčel, zvažujíc, jestli je dobrý nápad to Louisovi říkat, nebo jestli pro ně pro oba bude lepší, když bude žít v nevědomosti, Louise pomalu popadal vztek. "Kdo? Kdo to byl? S kým si mě podvedl?" začal hlasitě křičet. "Znám ho?" dodal po chvíli o něco klidněji.

"Jo…" krátce přikývl Harry, ale víc to nerozebíral.

"Takže je to někdo z našich přátel?"

"Ano…"

"Takže mi chceš říct, že má někdo z nich také rozpadající se manželství kvůli několika podělanejm nocím, kdy sis prostě potřeboval zašukat a nemohl si přijít za mnou?"

"Ne, Lou, já… on nikoho neměl."

"Takže si chtěl užít on?" ironicky povytáhl obočí brunet.

"Ne, nebo tedy ano, ale nebyl to jeho nápad. Můžu ti říct, že je to asi lepší kamarád, než já jsem přítel, protože se tehdy cítil mnohem hůř než já. To já jsem ho k tomu přemlouval, nechtěl ti ublížit." Harry se smutně pousmál nad vzpomínkou.

"Ale stejně to nakonec udělal. Jako ty," odsekl mu Louis. "To teď mám snad podezřívat každého z našich přátel? Mám se jim bát podívat do očí, abych v nich náhodou nespatřil pravdou? Bude lepší, když mi řekneš, o koho šlo. Bude to tak lepší pro všechny. Když tvrdíš, že jemu to tehdy bylo blbé, asi se teď taky necítí zrovna nejlíp. Moment…!" zarazil se najednou, jako by mu něco došlo. "Ne, neříkej mi, že…" nadechl se. "Nick?" zlomeným hlasem se napůl zeptal, napůl konstatoval. "Vždycky, když jsme se potkali, hleděl jenom na to, jak nejrychleji přede mnou zdrhnout a sotva mě uviděl, už si vymýšlel výmluvy. A dlouhodobýho přítele neměl ani nepamatuju! Byl to on? Chrápal si s ním?"

Harry tiše se svěšenou hlavou přikývl. Louisovy oči se zaplnily dalšími slzami. "Šukalo se s ním aspoň dobře?" zklamaně a zhnuseně se na Harryho podíval.

"Lou, prosím…" kudrnatý přivřel oči.

"Tak řekni mi to! Řekni mi, jestli byl lepší než já!"

"Nikdo není lepší než ty!" zvedl Harry hlas, aby Louise umírnil. "Udělal jsem chybu, když jsem si s ním začal. Všechno jsem tím pokazil. Ale ukončil jsem to! Po pár nocích jsem to ukončil, protože už jsem to dál nedokázal! Stejně jsem si namísto něj vždy představoval tebe!"

"A to mě má jako utěšit?!" prskl Louis a zprudka si stoupl. "To má být nějaké útěcha, nebo co? Ty si s ním spal. A ne jednou! Víckrát. Vracel ses za ním, a to je na tom to nejhorší! Víš, že mi nevěra není úplně u prdele. Když jsme se o tom spolu někdy bavili, říkal jsem ti, že bych ti byl schopen odpustit, kdyby to bylo jednou, třeba v opilosti, ale ty jsi s ním chrápal pravidelně, Harry, rozumíš?!"

"Já vím, Lou, já vím. Uvědomuji si to, ale-" nedořekl, když mu Louis skočil do řeči. "Žádný ale, Harry! Kolikrát to bylo, co? Pětkrát, desetkrát, dvacetkrát?"

"Lou nepřeháněj! Kdybych tě podváděl tak dlouho, určitě bys to poznal! Nejsem zase tak zkaženej!" řekl na svou obranu Harry.

"Tak kolikrát?!" štekl po něm brunet, z modrých očí mu lítaly jiskry hněvu.

"Asi šestkrát…" hlesl zkroušeně Harry. Nikdy ničeho tak moc nelitoval, jako těch několika nocí s Nickem. Jak teď má Louisovi dokázat, že mu na něm záleží, že ho miluje? Bude to těžší, než to vypadalo.

"Proč si mi to neřekl dřív?" zeptal se zničehonic Louis. "Proč si to pořád tutlal? Proč ses prostě nepřiznal hned, jak se to stalo? Mohl sis ušetřit trápení a mně taky!"

"Možná jsem si myslel, že když se budu chvíli topit v provinění a zhnusení ze sebe samého, tak to tak bude lepší. Já se poučím a ty se to nedozvíš, to bylo něco, co se mi tehdy honilo hlavou."

"Takže jsi neměl ani v plánu mi o tom říct?" zamračil se Louis a založil si ruce na hrudi.

"Zpočátku ne," zakroutil Harry hlavou. Když viděl, jak na něj brunet nevěřícně a dotčeně zírá, pokračoval: "Věděl jsem, že ti to ublíží. Kdybych se dokázal chovat normálně, tak bys ani nic nepoznal, jak se zdálo. Byl bys šťastný a já bych se časem přes tu vinu přenesl. Aspoň tohle jsem si myslel. Ale později jsem si uvědomoval, že nebudu mít pokoj, dokud o tom nebudeš vědět!"

"Přesto ti to trvalo tak dlouho a ty se raději choval jako… hovado."

"Omlouvám se ti za to. Omlouvám se, že jsem nenašel odvahu říct ti to sám, omlouvám se, že jsi musel takhle trpět ajá to tak nechával, i když jsem to viděl, omlouvám se za to, že jsem to nechal zajít až tak daleko, že si musel začít uvažovat nad rozvodem, omlouvám se, že jsem takovej vůl, Louisi, ale tenhle vůl tě miluje, na to prosím nezapomínej."

"Fajn…" odvětil Louis po chvíli, co beze slova stál před sedačkou a z vrchu shlížel na Harryho. "Fajn já…" nadechl se, ale nakonec pusu zase zavřel a zakroutil hlavou. "Jdu si nahoru sbalit," rozhodl se po dalších několika promlčených minutách.

"Cože?!" Harryho hlas poskočil, až se muž zajíkl. "Co? Proč? Ty… ty chceš odejít?" zmateně se ptal a srdce v hrudi mu tlouklo jako splašené. Louis jej nesmí odpustit. To prostě nesmí!

"Pojedu na pár dní pryč. Už jsem dlouho nebyl u matky, určitě mě ráda uvidí. Myslím, že chápeš, že ti nemůžu odpustit hned teď, na místě. Vezmu si nějaký čas na rozmyšlenou, co dál. Já… taky tě miluju, Harry. A právě proto teď musím na chvíli odjet. Nechci, abychom skončili u rozvodu. Rád bych byl, kdyby vše bylo jako dřív, ale nemůžu se teď z minuty na minutu přestat ohlížet na všechny ty dny, co to neklapalo. Dej mi čas a třeba ti bude odpuštěno."

Harry mlčky přikývl. "Chápu."

"Jen tě prosím, nevolej mi, nepiš mi a nejezdi za mnou, i kdybych tam zůstal delší dobu. Až se vrátím, bude to ta správná chvíle na to, abychom se k tomuhle už nevraceli a udělali za tím tlustou čáru, ano?" Harry opět přikývl. Do očí se mu nahrnuly další slzy. Opravdu si jej nezaslouží.

Louis si povzdechl a přešel blíže k němu. Naklonil se k Harryho obličeji. "Miluju tě, Hazz," zašeptal tiše, než jej krátce políbil a po dlouhé době tak ochutnal jeho rty. Jakmile se odtáhl, věnoval mu posmutnělý úsměv a se sklopenou hlavou si šel zabalit další kufr, který pak přihodí k tomu, se kterým před třemi hodinami přijel.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama