The Breakup - 6. kapitola

25. října 2016 v 17:30 | Makkakonka |  The Breakup

The Breakup

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 12+ | Autor: Makkakonka


***

Od Louisova odjezdu uplynulo již pět týdnů. Pět dlouhých týdnů, které Harry strávil užíráním sám sebe a doufáním, že zrovna dnes nadejde ten den, kdy se ve dveřích objeví jeho milovaný manžel. Ale stále se nic nedělo. Všechny ty týdny zůstával vesměs doma, nikam nechodil.

Jediné chvíle, kdy opouštěl dům, byly ty, když vyrazil na nákup nebo když měl důležitou pracovní schůzku. Jinak bloumal celé dny po domě, občas zase zalezl do pracovny a pokoušel se pohnout se svou prací. Jenže vzhledem k prožitým věcem začínal tu místnost z celého srdce nenávidět. To ona byla jeho útočištěm v minulých měsících, to zde trávil čas, který měl věnovat Louisovi. Proto začal raději svá lejstra a notebook tahat dolů do obýváku nebo do ložnice na postel.


Spoustu času trávil přemýšlením o tom, jak to bude vypadat, až se Louis navrátí domů, a kdy to vůbec bude. Kdy se jeho milý manžel objeví ve dveřích a jak bude vypadat jejich první setkání po tom, co se přiznal. Užíralo jej, že neví, jestli je Louis doopravdy u své matky, že ho už tak dlouho neviděl, že neví co kde a s kým dělá. Několikrát už měl chuť nasednout do auta a jet se na něj podívat, nebo mu aspoň napsat! Ale respektoval manželovo přání, a tak nic nedělal. Bral to jako svůj trest.

Celé ty dny byla jeho nálada skleslá. Sám se vyrovnával s pocitem viny, stýskalo se mu po Louisovi, vzpomínal na chvíle, kdy byli šťastní, a doufal, že se všechna radost zase vrátí a krize bude zažehnána. Už sice nebyl v depresi jako předtím, když zvažoval, jak se vyhnout rozvodu, zatímco Louis byl na služební cestě. Nyní byl pln očekávání.

Cítil, že je poučen dost. Jediné, co si teď z celého srdce přál, bylo, aby měl Louise zase po svém boku, aby spolu byli šťastní jako předtím vším, aby byli jen oni a nikdo jiný. Už měl dost zpytování svědomí. Potřeboval jej zase vedle sebe. Byl odhodlán být tím nejlepším mužem, jakého by si Louis mohl přát. Zařekl se sám sobě, že už nikdy nedopustí, aby se mezi nimi něco až takhle moc pokazilo.

Těšil se, z celého srdce se těšil, až Louis konečně někdy dorazí domů. Chtěl ho cítit u sebe, držet v náručí a už nikdy nepouštět, líbat a krást si jeho rty navždy. V uplynulých dnech plných samoty pochopil, jak moc Louise potřebuje. Nikdo ho nikdy nenahradí. Byl blbec, když si ho nevážil. Věděl to, teď už to tak moc dobře věděl. Nikde jinde by nenašel to, co měl s ním. Pokud si někdy byť jen na chvíli pomyslel něco jiného, tak se šeredně pletl.

Bolelo jej u srdce, kdykoliv si uvědomil, co svým bezohledným chováním způsobil a nejvíc ze všeho jej trápil fakt, že za své chyby neplatil jen on sám, ale především Louis. Tohle vědomí jej velmi neúnosně tížilo. Nechápal, jak si toho nemohl nevšimnout dřív, proč to nechal zajít tak daleko? Proč nic nedělal? Proč ubližoval jim oběma? Proč po tom starém klidu začal toužit až teď?

Nacházel se právě v obýváku a s mírně nepřítomným pohledem sledoval nějakou romantickou komedii, ovšem pořádně ani nevěděl, o co v ní jde, protože už po několika minutách filmu přestal televizi pořádně vnímat a ztrácel se ve svých vzpomínkách. Na mysl mu vyvstávaly ty krásné romantické momenty plné štěstí a radosti prožité s Louisem. Na rtech mu sídlil lehký úsměv.

V okamžiku, kdy se pár v televizi zrovna přesunul do nějaké restaurace na oběd a Harry se myšlenkami toulal mezi vzpomínkami na takové obědy s Louisem, zastavilo před jejich domem auto. Jeho řidič vysedl ven z auta, otevřel si bránu na příjezdovou cestu ke garáži a o chvíli později již zpátečkou jel po štěrkové cestě vedoucí pod okny v obýváku. Harry to zpočátku ani pořádně nezaregistroval, jak byl zamyšlený, ale pak jako by mu docvaklo, co a hlavně kdo způsobuje ten rachot venku.

Srdce mu začalo zběsile tlouct. Vypnul televizi a rychle přešel k oknu, aby se podíval, jestli se mu to jen nezdá, a také aby si potvrdil svou domněnku. Když zahlédl, jak známé auto konečně zaparkovalo na svém obvyklém místě v garáži, a jak se dveře u řidiče otevřeli a vystoupil z nich Louis, měl pocit, jako by mu srdce v hrudi dělalo kotrmelce. Konečně se dočkal! Musel se kousnout do rtu, aby hlasitě nevypísknul radostí, a také aby zabránil širokému úsměvu, který by mu potrhal tváře.

Než se nadál, Louis zavřel garážová vrata a s jedním kufrem v každé ruce si to zamířil ke vchodu. Zrovna ve chvíli, kdy chtěl oba kufry položit na zem a ze zadní kapsy těsných džínů vylovil klíče od domu, otevřely se před ním vchodové dveře. Stál v nich Harry a culil se od ucha k uchu. Bylo na něm vidět, že je lehce v rozpacích a pořádně neví, jak při opětovném setkáním s Louisem zareagovat, i když z něj na všechny strany čišela radost. A tak Louis konal za něj.

Položil oba dva kufry na zem vedle svých nohou a se šťastným a úlevným úsměvem se vrhnul do Harryho náruče. "Ahoj Hazz," zamumlal mu do krku, zatímco stál na špičkách a rukama objímal kudrnáčovu hruď. Cítil se šťastný. Dodržel své slovo a vrátil se od matky domů, až když cítil, že je schopný celou záležitost hodit za hlavu.

Poslední dobou se mu po Harrym stýskalo stále víc a víc, a tak tu dnes konečně zase stojí. Rozhodl se, že bude dělat, jako by se nic nestalo a pokusí se chovat tak, aby vše bylo jako za starých časů. A podle všeho ke stejnému rozhodnutí dospěl i Harry, za což byl opravdu moc rád. Nešlo sice celou záležitost hodit za hlavu, ale pohřbil ji na ta nejzapomenutější místa.

"Lou, jsem rád, že jsi zase zpátky. Stýskalo se mi po tobě," mluvil Harry, zatímco své rty tiskl do brunetových oříškových vlasů a obdarovával je lehkými polibky. Louise tlačil na svou hruď a pevně jej objímal. "Chyběl jsi mi," hlesl trochu nakřáplým hlasem a zahnal slzy dojetí a radosti, které jej zaštípaly v očích.

"Ty mně taky, Hazz. Moc," bylo mu odpovědí. Louis se od něj na kousek odtáhl, avšak zůstával v jeho neprodlené blízkosti. Jejich hrudě se při nádechu zlehka dotýkaly. Zvedl své modré očí a díval se do Harryho tváře. Jen se díval a připomínal si její kontury. Viděl, jak se Harrymu lesknou oči a s jakým úsměvem na něj hledí. A právě ten pohled na Harryho v Louisovi něco zlomil natolik, že se neudržel a přitáhl si Harryho hlavu dolů do polibku. Sám se opět nadzvedl na špičky. Líbal Harryho rty, jako by se neviděli roky, ne jen pár týdnů. A když po čase do polibku oba zapojili i jazyky, Louis se neudržel a nechal několik slz vytéct ze svých očí a skanout dolů po jeho tvářích. Byl tak šťastný.

"Miluju tě," řekl po čas polibku a s oddaností se na Harryho zahleděl.

"Taky tě miluji, Louisi, opravdu moc. Byl jsem hlupák, když jsem dovolil, aby se něco takového stalo. Promiň mi to. Slibuju, slibuju ti, že už se to nikdy, nikdy opakovat nebude."

"To bych… byl moc rád," usmál se skrze slzy Louis. Pak se opět zavrtal do Harry náruče a hlavu si zabořil do jeho hrudě. "Ale nepřipomínejme si to prosím, bude to tak lepší pro nás pro oba." Na malý okamžik se odmlčel, než pokračoval: "Jediné, co ti k tomu řeknu, je, že jsem nedávno mluvil s Nickem a vyříkali jsme si to. Tím bych to chtěl celé uzavřít, Hazz. Co říkáš?" Odlepil svou hlavu od Harryho a mírně ji zaklonil, aby se mu podíval do očí.

"Jak si přeješ. Už o tom nebudeme nikdy víc mluvit," pousmál se kudrnatý. "Půjdeme dovnitř?" zeptal se, a jakmile Louis s úsměvem na rtech přikývl, natáhnul se po jeho kufrech. "Tak pojď," pokynul mu, když je oba dva držel v rukách. Nechal bruneta vejít prvního, a až teprve pak, po něm, prošel on sám.

Zbytek toho dne strávili spolu, v neustálé společnosti toho druhého. Mazlili se spolu na gauči, líbali se při každé volné chvilce, neustále se objímali a do uší si šeptali, jak moc se milují. Ani jeden z nich těmi velkými silnými slovy nešetřil, oba cítili, že je říkají nenuceně, upřímně, od srdce. Avšak musí se říci, že Harry je Louisovi šeptal častěji než brunet jemu, i když ani ten na něj vůbec nekašlal a zahrnoval ho slovy lásky možná i častěji, než si Harry zasloužil a Harry sám pravděpodobně podvědomě odčiňoval všechny ty týdny, kdy na svého manžela kašlal.

Byl to především on, kdo se snažil celý zbytek dne udělat co nejkrásnějším. A tak nakonec vše zdaleka neskončilo jen u mazlení. Jako několikrát za starých časů si společně uvařili večeři, poté se společně podívali na Louisův oblíbený film a po celou dobu se v obýváku na gauči obdarovávali polibky a tulili se jeden k druhému. Jakmile film skončil, vydali se nahoru, aby si dali společnou sprchu, ze které se nakonec vyklubala příjemná romantika ve vaně s hromadou bublinek a s lahví červeného vína. A z ní se nakonec přesunuli do ložnice, kde celý den završili jedním z nejkrásnějších sexů, který společně zažili. Tedy, lepší by bylo asi říci: jedním z nejkrásnějších milování, které kdy společně zažili.

Harry do každého svého dotyku na Louisově těle dával všechnu lásku, kterou k němu cítil. Procítěné polibky, něžné doteky, a především rozmazlování toho dokonalého stvoření, které měl tu čest nazývat svým manželem. Chtěl, aby si Louis dnešek pamatoval, a proto si dával na všem opravdu záležet. Neplýtval vyznáváním svých citů ani tehdy, když do Louise pomalu vnikal. Když přirážel, dělal to s takovou láskou a takovou něžností, jako by to bylo jejich poprvé.

Louis té noci opět tiše brečel po čas toho, co už Harry dávno spal. Tentokrát to však bylo jiné, než v poslední dnech. Dnes plakal slzy radosti a štěstí, zatímco se tulil k Harrymu s hlavou položenou na jeho hrudi a kudrnatý jej ze spánku zlehka objímal. Jak to bylo dlouho, co něco takového zažil naposledy? Tohle byly ty chvíle, které miloval. Tohle byl ten Harry, na kterého nedal dopustit. Tohle byl ten muž, kterého miloval z celého srdce a před pár lety mu řekl své ano, pojmul jej za manžela. Tohle byl ten člověk, se kterým chce strávit všechny zbylé dny do konce svého života. Tohle byl muž, kterého si kdysi tak strašně přál. Chybovat je přeci lidské a on mu dokázal odpustit.

"Miluji tě, Harry," zašeptal do černočerné tmy okolo. Svůj pohled směřoval tak, kde tušil Harryho oči. Zabořil svou tvář ještě více do kudrnáčovy nahé hrudi. "Miluji tě," zopakoval tiše do jeho pokožky, než zavřel oči a po chvíli konečně usnul sladkým spánkem.

***

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama