Vzdálená láska - 12. kapitola

27. října 2016 v 17:14 | Makkakonka |  Vzdálená láska

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Co tu kurva děláš?" nelibě se zamračil, když si uvědomil, že jím nenáviděný člověk mu nyní okupuje byt. A ještě k tomu s Louisem dohromady. Nebyl Styles právě důvodem toho, proč se dneska rozhodl zapomenout na Louise a bavit se se vším všudy?

"Nemáš se právě tak n-náhodou šprtat v A-americe?" posměšně se zachechtal, ale ihned přestal, když uviděl, jak Harry pokládá ruce na Louisovy paže a tiskne si ho k sobě. Nemohl vědět, že to Harry udělal, jelikož cítil, jak se brunet, stále natisknutý zády na jeho hruď, chvěje. Moc nesešlo na tom, jestli zadržovaným pláčem nebo přicházejícím vztekem. I když… jak Harry Louise znal, hádal by, že se jedná o směs obojího, která nakonec bude zakončena hysterickým výbuchem a následným složením se. Kudrnatý věděl, že brunet vypjaté situace nesnáší moc dobře. Na to je příliš citlivý.

V Stanových očích však Harryho uklidňující gesto mělo úplně jiný význam. Myšlenka, která mu přišla do hlavy, byla unáhlená, ale díky situaci, ve které se nacházeli, Stanovým předchozím úmyslům a alkoholu v krvi, se vlastně nikdo nemohl divit, že jej napadla. "To snad nemyslíš vážně, Lewisi!" vykřikl naštvaně, že to musel slyšet každý, kdo bydlel ve stejném patře.

Louis s Harrym se na něj nechápavě podívali, Jake se zvonivě zasmál a Nick s neznámým jim nevěnovali ani špetku pozornosti, stejně jako tomu bylo do teď. Jejich ruce bloudily po těle toho druhého a navzájem si vzdychali do úst. Harry vlastně ani moc nechápal, proč je Stan vůbec bral sebou. Že by mu Jake nestačil? Rozzlobeně se zamračil.

"Jen co vypadnu, ty," ukázal prstem na Louise a udělal první trochu vrávoravý krok blíže k němu, "ty si sem přivedeš jeho?" s posledním slovem probodnul Harryho za Louisovými zády naštvaným pohledem. "To seš až taková kurva?!" prsknul brunetovi do tváře. "Kolikrát jsi s ním už spal, hm?" naštvaně se zeptal nebezpečně blízko Louisova obličeje.

Harry nevěda, jestli se do toho teď má plést či ne, jen přitisknul Louise více k sobě a pevně semknul čelisti v obavách z toho, co by nyní Stan mohl jeho Boo Bearovi provést. Na jednu stranu chtěl nějak zakročit a Louisovi pomoct od nespravedlnosti, na druhou stranu cítil, že by se do toho neměl plést, protože nejspíš nastává okamžik, kdy se bude muset Louis rozhodnout. Periferně si všimnul toho, jak si Jake založil ruce na prsou, opřel se ramenem o stěnu a pobaveně celou scénu sledoval.

"Co?" plačtivě šeptl Louis, když mu došlo, z čeho byl právě teď obviněn. Poznání v něm odstartovalo menší vlnu vzteku.

"Slyšel jsi ne? Mluvím snad čínsky, abys mi nerozuměl? Kolikrát už si se Stylesem spal?!" zuřivě vrčel Stan na Louise a na čele mu vyskákaly vrásky vzteku. Díky němu také mluvil plynule, bez opileckého zadrhávání.

"J-já jsem s Harrym nespal! Je to můj kamarád, Stane!" zatnul brunet ruce v pěst a sebral všechnu svou sílu k tomu, aby mu při řeči moc nekolísal hlas, a on tak vypadal aspoň trochu vzdorovitě a silně, i když se uvnitř rozpadal. Scéna, kterou viděl za Stanovými zády, mu však na odvaze příliš nepřidávala. Spíše naopak. Nick právě odhodil tričko svého společníka na zem a začal mu dělat cucfleky i jinde než na krku ignorujíc, že v místnosti absolutně nejsou sami.

"Kamarád, jasně," uchechtl se Stan, "s výhodami, co?" nebezpečně se ušklíbl. "Aspoň mi nelži!" křikl mu pak do tváře, při čemž se napřáhl a vrazil Louisovi facku.

***

Harry sledoval scénu před sebou jako ve zpomaleném filmu. Stanovo napřáhnutí, okamžik uvědomění jeho úmyslu, strach, setkání Stanovy ruky Louisovou tváří, nehorázný vztek, který jej donutil jednat. Odsunul do pozadí Louisův plačtivý výdech, odvrácení obličeje a přiložení dlaně na postižené místo. Pustil bruneta a poháněn zuřivostí se vrhl na Stana.

Tentokrát to byl kudrnatý, kdo se napřáhl k ráně, avšak na rozdíl od Stana se Harry nehodlal zaobírat jen fackou. Svinul dlaň v pěst, kterou později s potěšením nechal, aby se setkala se Stanovou čelistí. Jen matně si uvědomoval, že se jej Louis zezadu pokusil chytit za ruku s tichým "ne" na rtech.

Ve spáncích mu tepalo a zuřivostí viděl opravdu téměř rudě. V hlavě mu hučelo a on nadával sám sobě do idiotů za to, že něco neudělal už dřív. Kdyby předtím zakročil a neváhal, nemusel by Stan Louise uhodit, nemusel by mu ublížit. Levačkou se mu podařilo zadržet Stanův protiútok a pravačkou mu zasadil další ránu blízko oka.

I přesto že byl Harry poháněn vztekem, ještě stále si uvědomoval hranice, které nemůže přejít, pokud nechce Stanovi vážně ublížit. Potřeboval mu dát lekci, ale nechtěl ho poslat na jednotku intenzivní péče. Ať už za to mohla Stanova opilost či Harryho silnější svaly, rychle bylo po všem.

Stan měl vyhlídku na pár hezkých monoklů v obličeji, přeražený nos a pravděpodobně také na pár stehů v obočí, kdežto Harryho největší úhonou byl roztržený ret. Ani on se pravděpodobně nevyhne nějaké té modřině, ale rozhodně na tom bude líp, než Louisův - hádal, že teď už bývalý - přítel.

Napřáhl se k poslední ráně, kterou chtěl Stana poslat k zemi, ale díky Jakeově pohotovosti nakonec Stan skončil v jeho náruči. Harry nasupeně vydechl. Očima jen na zlomek vteřiny spočinul na dvojici u dveří, která nejprve trochu nechápavě pohlížena na nastalou situaci, pak však rychle začala sbírat odhozené svršky a nakonec se urychleně pakovala ven, aby si našla lepší místečko na ukojení své nadrženosti. Ale ti dva ho ani zdaleka nezajímali. Střed jeho zájmů se nacházel někde za ním.

Rychle se otočil, aby se podíval na Louise. Ten stál stále mezi dveřmi, jako hromádka neštěstí se opíral o hnědá dřevěná futra, rukama se objímal kolem hrudi a po tvářích mu tiše kanula jedna slza za druhou. Spodní ret si drtil mezi zuby a oči měl fixované na domláceného Stana, o kterého se právě staral Jake. Jako by vycítil Harryho pohled, pomalu k němu zvedl zrak.

Když se jejich oči setkaly, Louis tiše vzlykl a pak nešťastně zakroutil hlavou ze strany na stranu. Harry se smutně pousmál a rozešel se k němu. Hned, jak se dostal do Louisovy bezprostřední blízkosti, brunet se mu schoulil do náruče a on sám kolem něj pevně obmotal své paže. Věnoval mu několik drobných polibků do vlasů a na zádech mu začal malovat uklidňující kroužky.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama