Mission: Tomlinson - 3. kapitola

12. listopadu 2016 v 19:12 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Černý Range Rover již přes půl hodiny parkoval před středně velkým rodinným domem a jeho řidič již netrpělivě ťukal prsty o volant. Už pátým dnem bydlel v malém motelu na okraji Doncasteru, aby byl své oběti blíže a nemusel se dennodenně trmácet dvě hodiny tam a zpátky jen kvůli sledování onoho modrookého muže.

Nyní se svým autem stál, stejně jako pět předchozích rán, nenápadně schovaný za zhruba metr vysokým živým plotem a čekal, až modrooký vyleze z domu a nasedne do auta, kterým pojede do práce. I když by Louise vlastně ani sledovat nemusel, protože to za něj dělali několik předchozích týdnů jiní členové organizace, ale Harry patřil k těm, kteří stavěli své plány na pevných pilířích vlastního zjištění.

Za předešlé dny se v mnohých tvrzeních svých kolegů jen utvrdil, avšak získal také pár dalších informací. Sice patřily k tě nepodstatným, které se do spisů snad ani nezahrnují, ale pro něj to byly důkazy toho, že svou práci odvádí dobře. Navíc, má-li se s Louisem sblížit, můžou se mu nenápadné detaily hodit. Přesto, že bruneta pozoroval jen čtyři dny, měl pocit, jako by to dělal nejméně měsíc. Množství věcí, které o něm za ty dny zjistil, bylo obrovské. Přesto se však nemohl zbavit dojmu, že mu něco uniká. Něco podstatného. Spousta věcí jakoby měla skrytý důvod. A Harry si jej dával do souvislosti se Zaynem.

Nejvíc mu však nešlo do hlavy Zaynovo varování o Louisově chytrosti. Spíš než jako nějaký lstivý a vychytralý muž, který se mohl Malikovi nějak zprotivit, mu Louis připadal jako nevinný mladý člověk, který nemohl mít nic společného s ilegální činností. Neměl z něj pocit nějaké hrozby, spíš s každým dnem nabýval stále většího dojmu, že je to právě Louis, kdo se cítí ohrožen.

Byly to sice jen drobné detaily, které jej prozrazovaly, ale Harry si jich všiml. Vždy ráno, když si Louis vyrážel i se svým psem do parku zaběhat, jej před dům vyprovázel jeden z mužů, se kterými brunet bydlel. Harry ze svých papírů zjistil, že se jedná o jistého Nialla Horana a dle všeho také o Louisova nejlepšího přítele. Objetí, které mu blonďatý Niall každé ráno před domem věnoval, bylo vždy o zlomek okamžiku delší, než by mělo. Drobnost, která však zkušenému pozorovateli, kterým Harry byl, značila starost z blonďákovy strany.

Dalším vodítkem pro Harryho myšlenky byl onen pes, se kterým se Louis do parku vydával. Každé jiné zvíře by si po cestě užívalo volnosti, zvlášť tehdy, neměl-li by ho jeho majitel na vodítku. Očuchávalo by kouty, občas by se u některého zaseklo a zůstalo tak na chvíli za svým páníčkem, jindy by ho předběhlo a běželo napřed. Jenže Louisův pes takový nebyl. Neustále se držel vedle Louisových nohou a nedovolil si odběhnout od něj ani na krok. Jako by byl vychován k neustálému strážení brunetovy osoby.

Harry tuto scénu viděl již pětkrát. Každý den, co Louise sledoval, včetně dneška. Byla tomu zhruba tři čtvrtě hodina, co se Louis vrátil z dnešního ranního běhání a nyní si v domě nejspíš dopřával sprchu před odjezdem do práce. Harry se pokaždé vydával do parku za brunetem a schován mezi stromy či usazen na jedné z laviček vždy pečlivě sledoval každý modroočkův krok.

Bylo vidět, že Louisův život je více méně stereotypní. Každé ráno ve stejném duchu, každý večer ve stejném duchu. Proto pro Harryho bylo vcelku těžké vymyslet obstojný plán k bližšímu seznámení. Do Louisova života nepřicházeli neznámí lidé, a když už, tak se v něm rozhodně neusídlovali na dlouho.

Kudrnatý díky tomu řešil jedno velké dilema. Mohl vstoupit do Louisova života jedním náhodným setkáním, které by vše změnilo, nebo se do něj mohl dobývat sérií náhod. Musel zvažovat, co by pro bruneta bylo nápadnější. Stále vlastně ještě ani nevěděl, který okamžik využije k tomu, aby se s modrookým seznámil. Jediná činnost, se kterou dnes pokročil, bylo Louisovo sledování.

Ulehčil si jej tím, že modrookému přidělal na auto sledovací zařízení. Nebude muset strávit v terénu téměř celý den jen proto, aby mu neunikl některý z Louisových pohybů. Už jej nepotřebuje osobně sledovat. Za ty čtyři dny se dozvěděl dosti k tomu, aby se mohl ve své práci posunout dopředu. Teď jej potřebuje pouze monitorovat.

Nyní vlastně jen čekal na to, až Louis vyjde z domu, nasedne a odjede, a on sám si tak bude moct vyzkoušet funkčnost té malé krabičky, kterou před několika minutami připnul na podvozek brunetova auta. Ticho, které Harrymu napomáhalo v přemýšlení, bylo přerušeno tichým vibrováním kudrnáčova mobilu. Muž jej s povzdechem sebral ze sedadla spolujezdce a podíval se na jméno volajícího. Zayn. Přejel prstem po dotykovém displeji a přiložil si mobil k uchu.

"Ano?" zachraptěl.

"Menší změna plánu," oznámil mu Zaynův hlas na druhém konci.

"Poslouchám," odvětil kudrnatý tvrdším hlasem a jednou rukou pevně sevřel volant. Neměl rád změny zadání úkolů, když už je měl rozpracované. Ať už víc, či míň.

"Ode dneška za čtrnáct dní bude po všem."

"Říkals, že to nespěchá," podotknul Harry.

"Změna je život," zasmál se tiše Zayn.

"Dobrá…" odsouhlasil ne příliš nadšeně kudrnatý. "Zadání platí?"

"Ano," utvrdil jej jeho nadřízený. "Ve všech ohledech." Jeho hlas zněl nekompromisně. "Jak jsi daleko?" otázal se nakonec.

"Na začátku," odpověděl po pravdě kudrnatý.

"Co si pod tím mám představit?"
"Začátek… Úplný začátek."

Harry mohl slyšet, jak Zayn na druhé straněhlasitě vydechl.

"Aspoň, že svůj úkol plníš. Ukázal ses mu aspoň?"

"Ne, ještě ne," odpověděl mu s klidem Harry. Neměl se Zayna strach. Možná mu vynadá, ale stejně ho nakonec nechá, aby si dělal, co chtěl. Na to mu až příliš důvěřoval. Věřil, že je Harry nejlepší.

"Harolde…" začal káravě Zayn a zvuk linoucí se z mobilu Harrymu naznačoval, že si Zayn právě přejel rukou po obličeji. "Mám se namáhat?"
Kudrnatý se tiše zasmál. "Ne… Myslím, že by to bylo zbytečné."

"Nezapomeň. Čtrnáct dní," dal mu jako varování Zayn a s tím hovor ukončil. Právě včas, aby kudrnatý stihl zaregistrovat bruneta, který se s pracovní taškou přes rameno vydával ke svému autu, do kterého o několik vteřin později nasedl a odjel do práce.

***

O něco málo později se Harry rozvaloval v peřinách na svém motelovém pokoji. V klíně mu trůnil notebook, na jehož obrazovku muž upíral oči a sledoval pomalu se tvořící cestičku vykreslenou černými tečkami. Po chvilce položil prsty na touchpad a několika jednoduchými kroky změnil obraz. Nyní již černá cesta neexistovala, namísto ní v jednom místě blikalo modré kolečko stále posunující se dopředu.

Kudrnatý si promnul obličej a odhodil notebook ze svého klína. Celou cestu od Louisova domu sem přemýšlel, jak nejlépe začít s druhou částí plánu. Se sblížením. Procházel všechny možné a málem i nemožné alternativy, typické postupy i ty neobyčejné. Většinu jich však během okamžiku zavrhl, protože jim scházela nenápadnost. Ačkoliv o Zaynově tvrzení 'chytrý muž' pochyboval, nechtěl Louise podcenit. Musí být ve svých krocích opatrný.

Slíbil si, že se během dneška rozhodne. Udělá si menší volno, projde si město a během toho všeho popřemýšlí nad nejlepším řešením situace. Možností tu byla spousta. Park, náhodné setkání na ulici, nový kolega v práci, brigáda v pekárně, kam si Louis chodil každé ráno pro snídani, pak ti dva, se kterými bydlel, fotbalový tým a spousta dalších.

Jediným oříškem pro Harryho byla Louisova rodina a další přátelé. Tedy, pokud Louis vůbec nějaké další přátele měl. Tato témata byla ve spisech nejspíše tabu. Kromě toho, že je brunet svobodný a že nemá děti, o jeho rodině nepadlo ani slovo. A během svého sledování Harry nezjistil nic, co by jej přivedlo na stopu nějakým bližším informacím. Žádní lidé, se kterými by se pravidelně mimo domov a práci setkával. Louis dle Harryho názoru vedl celkem uzavřený život.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama