Mission: Tomlinson - 5. kapitola

27. listopadu 2016 v 18:19 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Kudrnatý měl nejprve v úmyslu ji ignorovat a postavit se sám. Nebyl zvyklý na cizí pomoc, vždy spoléhal jen na sebe, a tahle vstřícná gesta od jiných lidí mu moc neříkala. A když už se mu jich dostalo, vždy je většinou neslušně odmítl. Připadala mu slabošská. Avšak nyní se kousl do rtu, aby neřekl něco blbého a neochotně nabízenou ruku přijal. Šlo tu o jeho práci. Potřeboval k sobě Louise nějak připoutat, a tudíž žádné odhánění nebylo namístě.

S Louisovou pomocí se mu podařilo postavit se na zdravou nohu. Držel se bruneta kolem ramen, a ten jej rukou podpíral v oblasti beder.

"Zkus na to došlápnout," poručil mu Louis a Harry vykonal podle jeho příkazu. Bolest v kotníku se zvětšila, ale on s potěšením seznal, že i přes ni jej noha udrží a on na ní může nějakým způsobem stát.

"Jde to?" optal se jej brunet a Harry se tiše uchechtl nad tím, jak se musel koukat nahoru, když mu chtěl hledět do očí.

"Jo, ale bolí to," odpověděl s mírně zkřivenými rty a přenesl zase všechnu váhu na zdravou nohu a Louise.

"To teď pár dní bohužel bude. Vypadá to, že sis ho jen slabě vymknul. Kdybys na to nemohl došlápnout, bylo by to mnohem horší. Takhle stačí, když si to doma stáhneš a nebudeš to moc namáhat," zkonstatoval Louis. "Pojď, pomůžu ti k lavičce, abys mohl někomu zavolat, aby pro tebe přijel," usmál se na něj.

"To by asi bylo zbytečný," uchechtl se Harry, a když viděl brunetův nechápavý pohled, začal vysvětlovat: "Nikoho tu neznám. Jsem tu jen na pár dní. Bydlím v motelu na kraji města. Takže by asi nemělo cenu, někomu volat," zašklebil se.

Louis chápavě přikývl a na okamžik se Harrymu zdálo, že přemýšlí. "Jsi tu pěšky?"

"Ne, autem," zamumlal kudrnatý trošku vyvedený z míry brunetovou otázkou.

"Fajn," kousl se Louis do rtu. "Kde ho máš?"

"Eh, co?" zeptal se Harry, i když mu pomalu začínalo docházet, kam Louis směřuje. Pokud se nepletl, vše mu začínalo pěkně hrát do karet.

"No to auto, kde ho máš?" zasmál se brunet a odhalil své zuby v širokém úsměvu.

"Na parkovišti před parkem. Tamtím směrem," lehce pohodil rukou na stranu, odkud do parku přišel.

"Dobře," přikývl Louis. "Tak pojď, půjdeme k němu," řekl a Harry mu pevněji přehodil ruku přes ramena, načež se zavěšený na bruneta pomalu nechal vést ven z parku.

***

"Nechceš si na chvíli odpočinout? Je to přeci jen ještě pár set metrů…" ozval se asi v půlce cesty Louis. Po celou dobu kráčeli vesměs potichu. Jen Harry občas mírně syknul od bolesti. Teď to bylo ovšem poprvé, co jeden z nich promluvil. Alex se po celou dobu držel u nich. Nebo… lépe řečeno u Louise.

"Ne, to je dobrý," vydechnul Harry. "Zvládnu to," dodal, ale v jeho hlase bylo znát, že o tom přesvědčuje spíše sám sebe.

"Fakt si nechceš sednout?" koukl na něj podezřívavě Louis.

"Ne," zakroutil kudrnatý hlavou.

Brunet svorně kývl hlavou a dále jej podpíral.

"Jsem Harry," prohodil kudrnatý po chvíli.

"Louis," usmál se na brunet.

"To je pěkné jméno, francouzské," zkonstatoval Harry. "Jsi z Francie?" zeptal se potom, i když odpověď znal díky Zaynovým spisům.

"Ne," zasmál se Louis. "Ale má matka byla," lehce posmutněl brunet.

"Byla?" zopakoval po něm tiše, ale se zájmem Harry. Informace o Louiho matce pro něj byla nová. Neznal nic jiného, než její jméno.

"Ano, byla…" zopakoval Louis, ale svým tónem dal jasně najevo, že se o tomto nehodlá dál bavit.

"Promiň," omluvil se mu Harry a konverzace mezi nimi opět utichla.

***

"Které je tvoje?" zeptal se Louis Harryho, když konečně došli na parkoviště.

"Tamto," mávl rukou kudrnatý ke svému autu.

"Ten černý Rover?" ujistil se Louis, jestli pochopil správně.

"Jo," potvrdil mu Harry, načež s pomocí Louise udělal další krok směrem k autu. "Počkej, kam mě to vedeš?" podivil se, když ho Louis navedl na opačnou stranu auta, než se nacházel volant.

"Odemkni," poručil mu namísto odpovědi Louis, když se s ním zastavil na straně spolujezdce.

Harry překvapeně sáhl do kapsy a zmáčkl tlačítko dálkového odemykání. Louis volnou rukou otevřel dveře a nasměroval Harryho na sedačku. "Kde máš lékárničku?"

"V kufru. Nalevo v takové přihrádce na stěně," navigoval jej Harry. O chvíli později uslyšel zvednutí kufru a chvilkové šátrání v jeho útrobách.

"Máš?!" křikl trochu hlasitěji a zaklonil se trochu dozadu, aby středem auta viděl na Louisovu hlavu.

"Jo," zamumlal brunet, načež kufr zabouchl a obešel auto nazpátek k Harrymu.

"Nohu," řekl prostě, když si opět dřepl před Harryho. V ruce držel polštářek s chladivým gelem, a když kudrnatý vystrčil kotník blíže k němu, přitiskl ho na něj. "Ve kterém motelu přesně jsi ubytovaný?"

Harry byl zpočátku lehce zaskočený. Neměl v plánu toho během dneška Louisovi tolik prozradit, ale na druhou stranu… byl rád, že jsou věci na dobré cestě. Proto mu obratem nadiktoval jméno a přibližnou polohu motelu. Viděl, jak Louis jen přikývl na znamení, že ví, o který motel jde. Beze slova se zvedl a obešel auto. Následně otevřel dveře na straně řidiče a usadil se za volant. "Klíče," natáhl k Harrymu ruku a věnoval mu trošku šibalský úsměv. "Nenechám tě s tím řídit. Jen doufám, že nebude vadit Alex," hodil okem po svém psu, který čekal venku před Harryho otevřenými dveřmi.

"Ne," zasmál se kudrnatý překvapeně, když pochopil Louisův úmysl. Potěšeně vytáhl klíče z kapsy a podal je brunetovi.

"Fajn," ušklíbl se Louis. "Alexi!" zavolal pak na svého čtyřnohého kamaráda a následně pískl. Když se na něj Alex podíval, kývnul hlavou v náznaku, že si mám naskočit do auta. A pes tak učinil. Jedním odrazem vlezl Harrymu pod nohy a uvelebil se na zemi.

"Díky," řekl Harry k Louisovi, zatímco zavíral dveře. "Neznám moc lidí, kteří by udělali to co ty," sklonil mu poklonu.

"No," uchechtl se Louis, "abych byl upřímný, tak já taky ne." Na to se Harry zasmál a podíval se z okna. Brunet mezi tím nastartoval a pomalu se rozjel pryč z parkoviště.

"Jsi zdravotník?" zeptal se Harry Louise během jízdy. Další ze zbytečných otázek, ale nutná pro to, aby Louisovi nic nebylo divné. "Hned jsi věděl, co mi je," pokrčil pak výmluvně rameny.

"Ne," zakroutil Louis hlavou a zařadil. "Ale základy z tohoto oboru jsem potřeboval ve svém minulém zaměstnání," pohodil hlavou.

"Aha," odvětil až hloupě Harry. Louis se zase dotknul tématu, o kterém Harry moc nevěděl. Začínalo mu docházet, že Zaynova složka měla mnohem více informačních nedostatků, než si původně myslel. "Kde jsi dělal?"

Louisovi ztvrdly rysy ve tváři a možná i nevědomky pevněji sevřel volant. Zakroutil hlavou v záporu. "To není podstatné. Teď dělám v kanceláři - pro jednu firmu - a jsem tam spokojenější, než jsem kdy byl."

Harry přikývl a dál mlčel. Oba mlčeli. Aspoň do té chvíle, než Louis zastavil před Harryho motelem.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama