Drarry in drabbles - 8. část (kapitoly 71-80)

27. prosince 2016 v 15:35 | Makkakonka |  Drarry in Drabbles

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 12+ | Autor: Makkakonka


***

71. Rozdílní

Uvědomoval si, že o Draca může snadno přijít. I když se blonďák vždy tvářil, jako že má všechno pod kontrolou, Harry věděl, že ve skutečnosti často balancoval na tenkém ledu.

On a Draco byli jako voda a oheň. Nebe a peklo. Rozdíly mezi nimi by se daly počítat po desítkách, ne-li přímo po stovkách. Ale Harry doufal, že právě v jejich případě se projeví to známé přitahování protikladů.

Když na Pobertově plánku, který měl stále rozložený v klíně, zahlédl to, na co tak dlouho čekal, radostně se pousmál a okamžitě se vydal do komnaty, kde se s Dracem měli sejít.


***
72. Zase spolu

Harry dorazil jako první. Přecházel po místnosti sem a tam a neustále pohledem hypnotizoval dveře. Občas očima zalétl i k menší obdélníkové krabičce zabalené v červeném balicím papíru, kde schovával svůj vánoční dárek pro Draca. Blondýn sám mu dárek poslal sovou přesně na Vánoce, ale Harry chtěl ten svůj předat Dracovi osobně. Chtěl vidět, jak se Draco bude tvářit, až jej uvidí.

Když se po dalších asi pěti minutách začaly pomalu otevírat dveře, Harry nadšeně povyskočil a na tváři se mu usídlil obrovský úsměv. Jakmile však uviděl Draca vstupujícího do místnosti, ihned zmizel.

"Pane bože, Draco! Co se ti stalo?"


***
73. Modřina

"To je mi pěkné uvítání," zasmál se blonďák a nechal se obejmout nebelvírovými pažemi.

"Draco…" zaúpěl Harry. "Měl jsem o tebe strach a evidentně oprávněný." Mírně se zamračil a pohlédl na Dracovu tvář, kde se pod okem rýsovala fialovějící modřina. Lehce se jí dotkl. Draco sykl a ucukl před bolestí.

"Kdo ti to udělal?" vydechl starostlivě Harry.

"Otec. Řekl jsem, co jsem neměl a on se potom ohnal tou svou vycházkovou holí. Nic víc, nic míň. Pokoušel jsem si to odstranit, ale kouzlo nechalo zmizet jen to nejhorší. Holt budu muset pár dní chodit s monoklem." Draco bezstarostně pokrčil rameny.


***
74. Starostlivost

"A to říkáš jen tak?!" poskočil Harrymu hlas. "Vždyť… je to tvůj otec a tohle… tohle by neměl dělat, Draco!" chlapec zněl starostlivě, ale zároveň nechápal, jak něco podobného Lucius vůbec mohl udělat. "Jak tě mohl dokázat uhodit? Vím, že není úplně svatý, ale tohle je přece jenom přes čáru, nemyslíš?"

"Harry, uklidni se, prosím," vzal jej Draco za ruku. "Můj otec už je takový a já svých slov nelituji." Na malou chvíli se odmlčel. "Nechceš se spíš zeptat, co jsem mu řekl, že se takto zachoval?" zeptal se s tajuplným úsměvem a zadíval se do zelených očí naproti sobě.


***
75. Přiznání

Černovlásek si povzdechl. "Dobrá… Takže, co jsi mu řekl?" pohlédl do blonďákových očí mající barvu rozbouřené letní oblohy.

"Pravdu," tajemný úsměv zahalil Dracův obličej, avšak jeho oči jiskřily štěstím.

Harry na něj nechápavě pohlédl. "Jakou pravdu?"

"Pravdu o sobě. Pravdu o tom, proč se budou rušit zásnuby a pravdu o tom, jak se jednou nestane dědečkem," nad touto myšlenkou se Draco uchechtl. "Stejně by si tak nikdy nenechal říkat," poznamenal jakoby mimochodem. "Prostě… přiznal jsem barvu. Řekl jsem mu, že jsem gay." Vítězoslavně se podíval na Harryho.

Nebelvírovy oči byly plné dojetí a na jeho tváři skvěl široký překvapený úsměv.


***
76. Polibek

"Ne-e," vydechl tmavovlásek ohromeně a šťastně se zaculil.

"Ale jo," pokrčil Draco rameny. "Za to to stálo, nemyslíš?" ušklíbl se a přitáhl si Harryho blíže k sobě. "Zasloužím si pusu?" našpulil rty.

"Noo…" protahoval nebelvír, ale když uviděl Dracův výhružný pohled, tak se zasmál. "To víš, že jo. A ne jen jednu," podotkl. Vzal zmijozelovu tvář do dlaní, pohladil ji palci a potom se přisál na Dracovy růžové rty.

Šedooký si jej za pas přitiskl blíže k sobě a s pocitem neskonalého štěstí si polibek náležitě užíval. Věděl, že Harry za všechny trable s otcem stojí. Byl ochoten obětovat vše.


***
77. Dárek

"Něco pro tebe mám," zašeptal Harry, když se po vcelku dlouhé chvílí líbání odtrhl od Dracových rtů a s láskou se zadíval do šedomodrých očí. Trochu se natáhl a vzal do rukou onu krabičku. "Nechtěl jsem ti dárek posílat po sově. Jednak jsem myslel, že by ti to mohlo případně způsobit nějaké potíže, ale především jsem ti to chtěl dát osobně." Harry se uculil a s potěšením se díval na Dracovu mile překvapený a zároveň trochu nedočkavý výraz.

"Otevři to," pobídl jej a předal malý červený obdélníček do blonďákových dlaní.

Draco na něj s úsměvem koukl a začal roztrhávat papír.

***
78. Náramek

"Páni," vydechl blonďatý, když otevřel krabičku a uviděl na jejím dně ležet stříbrný náramek. Šperk byl trošku širší, avšak stále typicky na chlapecký styl. Jeho jednoduchost a současná vznešenost jej dělala velkolepým už na pohled.

Se širokým úsměvem zaletěl očima k Harrymu a pak svůj zrak opět sklopil k dárku. Konečky prstů jej opatrně vytáhl a lehce přejel bříškem palce po jeho struktuře. Krabičku odhodil na menší skříňku za sebou. "Je nádherný," konstatoval. "Děkuju," usmál se a naklonil se k nebelvírovi. Na okamžik pohltil jeho rty do těch svých. Když se odtáhl, s vyzývavým výrazem se podíval do Harryho očí.


***
79. Skvost

"Připneš mi ho?" zeptal se s vyzdviženým obočím a roztomilým úsměvem. Hravě natáhl ruku před sebe a lehce vykroutil zápěstí. Aniž by si to uvědomoval, očekáváním se kousal do spodního rtu.

"Samozřejmě," uculil se Harry a ochotně vyplnil Dracovo přání. "Jsem rád, že se ti líbí," řekl, když ovinoval náramek okolo blonďákovy ruky.

"Abych se přiznal, nejprve jsem vůbec nevěděl, co ti mám dát," trochu si povzdychl a projel si rukou vlasy.

"Od tebe by se mi líbilo vše," poznamenal Draco. Pohledem si přeměřil své ozdobené zápěstí. Pak onu ruku přesunul na Harryho tvář a přitáhl si jej do polibku.


***
80. Společné chvíle

Zbytek tohoto dne strávili Harry s Dracem v komnatě. Bok po boku leželi na gauči, objímali se a mazlili. Nebelvír vískal zmijozelovy blonďaté vlasy, líbal jej na čelo, na tváře a ze všeho nejčastěji na dva sladké růžové polštářky, kterých se po prázdninovém odloučení nemohl nabažit. Pozdě v noci se každý z nich vrátil na svou kolej a únavou během několika minut usnul.

Když se Harry druhý den probudil, usmíval se jako sluníčko. Stačilo si vzpomenout na jakýkoliv okamžik ze včerejška, který trávil společně s Dracem. Tedy až na ten počáteční šok z Dracovy modřiny. Jinak bylo vše naprosto dokonalé.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama