How Is It Possible? - 1. kapitola - Oznámení

3. prosince 2016 v 13:11 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Rusovlasá dívka právě pokládala na dřevěný stůl uprostřed kuchyně dva šálky teplé čerstvé kávy, když ji vyrušilo tlumené zaklepání sovím zobákem na okno. Ginny Weasleyová zanechala oba šálky na stole a šla sově otevřít. Sova byla většího vzrůstu, pírka měla nádherně lesklá v tmavých odstínech hnědé barvy. V zobáku držela světlou, lehce nažloutlou obálku. Ginny si od ní dopis vzala a položila ho na kuchyňskou linku pod oknem. Potom šáhla do kastlíku na parapetu, vzala odsud hrst zrní a lehce ho pohodila před sovu, která se pustila do žrádla.

Mezitím, co se sova občerstvovala, vzala Ginny do ruky onu před chvílí doručenou obálku a přečetla si její adresu. Dopis byl adresován panu Harrymu Potterovi. Na obálce se skvěla velká červená pečeť Ministerstva kouzel.

Ginny přešla ke kuchyňským dveřím, stoupla si na práh a kamsi do tmy schodiště vedoucího do druhého patra domu silným hlasem zavolala: "Harry, zlato, přišel ti dopis z Ministerstva!"

Chvíli se nic neozývalo, potom byl náhle slyšet dupot bosých nohou po schodech. "Teď? V sobotu? Vždyť mám volno! Co se jen může dít?" Ozvalo se ze schodiště ještě dříve, než se objevil majitel onoho hlasu. Mladý černovlasý kouzelník s okrouhlými brýlemi si to jen v kalhotách mířil po schodech dolů a tvářil se rozmrzele.

"Nevím, zlato. Leží na lince. Asi to bude naléhavé."

"Hm." Mladík na to více neřekl a přešel kuchyní k místu, kde na lince ležela nažloutlá obálka. Jeho přítelkyně šla pomalu za ním.

Harry pohladil stále pojídající sovu po krku, vzal do ruky obálku a rozlomil pečeť. Začetl se do dopisu.


Ministerstvo kouzel, 03. 06. 2000 v 6:35

Vážený pane Pottere,

tímto vám oznamujeme, že jste byl vybrán do vyšetřovatelského týmu, který bude vyslán do České republiky, aby pracoval na rozřešení záhadné vraždy člena národního famfrpálového týmu Británie z dnešního rána.

Prosíme, abyste se dostavil dnes ve 2 hodiny odpolední na informační schůzku o případu a seznámení s vašimi novými kolegy z týmu.

S pozdravem

Anastázie Tertlová, zástupkyně Ministra kouzel


Když dočetl, obrátil se na Ginny stojící s povytaženým obočím za ním. "Mám se dnes ve dvě dostavit na Ministerstvo. Zařadili mě do jakéhosi vyšetřovatelského týmu." Oznámil jí.

"Vyšetřovatelského týmu?" Zeptala se Ginny s podivem.

"Jo, prý budeme vysláni do zahraničí, konkrétně do České republiky. Jde o vraždu člena našeho týmu na MS ve famfrpálu. Bližší info na schůzce. Ani nevím, že se nějaká vražda stala!"

"To já taky ne, píšou tam, kdy se to mělo stát?"

"Dnes ráno."

"Třeba to bude ve Věštci, ještě nepřišel."

"Možná, ale pokud ano, tak určitě pěkně přikreslené. Zvláště, jestli to bude psát zase Holoubková." Harry se podrbal na hlavě a šel si s dopisem v ruce sednout ke stolu.

"Uvidíme, sova by tu měla být každou chvíli." Řekla Ginny, když si sedala naproti Harrymu. Jeden ze šálků kávy, které tam před chvílí postavila, přisunula k Harrymu, druhý postavila před sebe a vzala si z koše na stole croissant.

Sova na okně právě dojedla svoji snídani, vděčně zahoukala a odletěla otevřeným oknem ven.

"Zajímalo by mě, kdo se mnou bude v tom týmu. A proč zrovna já? Na oddělení mají tolik dobrých bystrozorů, mnohem lepších než jsem já." Pravil Harry trochu nasupeně. Rozmrzení z toho, že bude muset být někde v neznámu s lidmi, které možná uvidí poprvé v životě a ještě k tomu neznámý počet dní, dokud se ona záhadná vražda nevyřeší, z něj naprosto čišelo.

"No tak se nečil, Harry. Taky bych tě měla radši tady doma, ale přece jenom je to je dobrá příležitost, jak zkusit něco nového, ne? A myslím, že odpověď na tvoji otázku, proč zrovna ty, je naprosto jasná nebo ne? Jsi náš Hrdina, Vyvolený a navíc skvělý bystrozor s dobrými předpoklady na úspěch. Ty tam přece nesmíš chybět." Zasmála se Ginny.

"No právě," povzdechl si Harry. "Díky mé přítomnosti v týmu bude celá situace jen více sledovaná Věštcem. Udělají z toho ohromnou kauzu. Jako vždy. Mě už tohle nebaví." Harry si opřel lokty o stůl a hlavu si položil do dlaní.

"To pěkně brzo, Harry." Usmála se Ginny mezi sousty croissantu. "A kauzu z podobných případů dělají vždycky, takže by se tak stalo i bez tvé přítomnosti." Snažila se argumentovat.

"Hm," dostalo se jí jen neutrální skleslé odpovědi.

"Promiň," špitla Ginny. Věděla, že je pro Harryho těžké normálně žít, když každý jeho krok sledují reportéři snad všech kouzelnických novin z Británie. Sama, jakožto Harryho přítelkyně, se často neubránila nechtěnému setkání s nějakým pisálkem dychtivým po peprných a intimních informacích ze života Vyvoleného. Kolikrát stačilo jít jen na nákup a už byla v obložení reportérů. Musela uznat, že jí to ale vůbec nevadilo. Vždy byla ráda středem zájmu. Ale věděla, že je to nefér vůči Harrymu. Teď, dva roky po ukončení války, už situace byla klidnější než těsně po Harryho triumfu nad Voldemortem. Přesto však byl jeho život neustále sledován.

Harryho to vždycky štvalo. Každá jeho fotka, která se objevila v novinách, každý pokus lidí dotknout se Chlapce-který-přežil, když šel po ulici. Dennodenní snaha o to se zamaskovat natolik, aby mohl v klidu vyjít ven. Neustálé sledování jeho partnerského života s Ginny.

Nevěděl přesně proč, ale mezi ním a Ginny to už také nebylo to, co dřív. Měl pocit, že se jejich vztah pomalu, ale jistě řítí do záhuby. Rád to přisuzoval i neustálému probírání jejich vztahu v novinách. Sám však věděl nejlíp, že oba už pokusy o osvěžení vztahu vzdali. Teď už spolu jen tak nějak žijí po boku spíše jen jako přátelé než milenci. Všechny intimnosti mezi nimi postupně vymizely. Nespali spolu už několik týdnů. Harry měl pocit, že oba spolu žijí pod jednou střechou jen proto, že nejsou připraveni oznámit svůj rozchod veřejnosti, která by si na tomto tématu jistě smsla. S Ginny na téma rozchod ještě nemluvil, ale vycítil, že i ona má podobné myšlenky.

Harry se také nemohl zbavit dojmu, že ho Ginny nepřitahuje tak, jako tomu bylo dříve. Nebylo by to tím, že by přibrala nebo se nějak jinak změnila. Ne, byla stejně krásná jako předtím. Měl pocit, že nějaká změna proběhla v něm samotném. A už delší dobu uvažoval nad jistou možností, kterou z počátku naprosto odmítal, ale postupem času mu přišla čím dál tím více věrohodnější. Prvně to však musel přiznat sám sobě. Vzít v úvahu, že tato možnost je také možné vysvětlení. Harry zcela vážně uvažoval nad tím, že je gay.

Kdykoliv měl možnost prohlédnout si nějakého chlapce, dělal to. Potřeboval zjistit, jestli jsou jeho úvahy správné a toto považoval za jednu z možností, jak na to. Vždy na chlapcích hodnotil jejich vzhled, hledal jejich přednosti, uvažoval o tom, jací jsou v posteli. Někdy si dokonce představoval sám sebe s některým z nich. A v mnoha případech se to neobešlo bez tělesné odezvy v kalhotách.

Věděl, že Ginny nad něčím podobným uvažuje taky. Přece jenom za tu dobu, co spolu žijí, ho má už přečteného a nemohla si nevšimnout jeho pohledů. Párkrát se snažila i na tohle téma s Harrym mluvit, ale on si to tehdy ještě nedokázal připustit, a tak každý její pokus ihned utnul.

Z přemýšlení je vytrhlo soví zahoukání. Drobnější sovička na okenním parapetu upustila ze zobáku noviny smotané do svitku a odletěla. Harry vstal ze židle a šel je zvednout. "Denní Věštec," oznámil Ginny.

"Tak? Co píšou? Je to tam?"

"Počkej," listoval Harry novinami, div je nerozškubl. "Tady, podívej," vzal noviny a položil je na stůl před Ginny. Stoupl si za její židli a oba četli:

Záhadné úmrtí chytače národního týmu přímo uprostřed tréninkového zápasu!

Oba se na sebe s povytaženým obočím podívali a pokračovali ve čtení.

Velká tragédie postihla národní famfrpálové družstvo Británie dnes v časných ranních hodinách. Tým, který je již na místě konání letošního MS, v malém státě ve středu Evropy - České republice, přišel přímo uprostřed tréninkového zápasu o svého nejlepšího hráče, chytače George Morana! Moran, který si již před zápasem stěžoval na bolestivé křeče v břiše a celkovou nevolnost a únavu, se pár minut po rozjetí tréninku svého týmu zřítil z koštěte na zem. Nikdo prozatímně netuší, jaká je přesná příčina smrti. Zda selhal organismus chytače, nebo ho dorazil tvrdý pád na zem z obrovské výšky. Spoluhráči z týmu mluví také o otravě z jídla. Dle jejich slov nebyl Moran jediný, komu to ráno nebylo nejlépe.

Britské ministerstvo kouzel již prý případ řeší. Na místo bude ještě dnes odpoledne vyslán speciální tým s bystrozory a odborníky, kteří se úmrtím budou zabývat. Místní ministerstvo kouzel zatím veřejnosti nesdělilo žádné informace. Případ pro vás budeme ostražitě sledovat!

Sasha Bushová, redaktorka Denního Věštce

"Hm, skvělý," poznamenal Harry ironicky, sotva dočetl. "Budu muset odjet už dneska."

"Podle mě to zní zajímavě, třeba to opravdu byla otrava."

"No, pokud ano, tak nechápu, proč chtějí posílat i bystrozory. K tomu snad bude potřeba především nějaký odborník na jedy, lektvarista nebo léčitel."

"Protože to tak být nemusí, a i kdyby bylo, odborník ti možná dá diagnózu, ale toho, kdo to má na svědomí, už může vypátrat jedině bystrozor, nemyslíš?"

"Hm, já vím…" povzdechl si Harry, "jenže mně se tam prostě nechce!"

"To přežiješ, zlato, uvidíš."

"Já chci konečně klid…"

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama