How Is It Possible? - 10. kapitola - Zabydlení

11. prosince 2016 v 22:01 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Harry se otočil směrem do místnosti a rozhlédl se. Když spatřil manželskou postel po pravé straně pokoje, měl pocit, jako by se v něm krve nedořezal. Tohle se mu opravdu moc nepovedlo. A navíc si za to může sám. Měl chuť začít mlátit hlavou o stěnu pokoje.

"Jo! Super, je to v suchu! Máme to v kapse!" Slabě k němu doléhal vítězoslavný křik Olivera a Michaela z pokoje o dvě místa dál.

Harry zlostí zatínal zuby. "Nemysli si, že tam budeme ležet oba vedle sebe. Ještě je tu pohovka, a tu si bereš ty." Procedil směrem k Malfoyovi a oba vešli do místnosti.

"To snad nemyslíš vážně, Pottere!" Obořil se na něj Draco a zavřel za sebou dřevěné dveře.

"No, pokud se ti to nelíbí, tak je tu ještě zem." Odhodil Harry klíč od pokoje na konferenční stolek před gaučem a křeslem.

Draco nevěřícně vykulil oči a zlostně si odfrknul. Založil ruce na prsou.

"Já s tebou v jedné posteli spát nehodlám." Pokrčil Harry rameny.

"Fajn, Pottere, jak chceš, dnes si bereš postel ty, zítra já." Přišel Draco s kompromisem.

"Hm… to by možná šlo. Ale ještě si rozmyslím, jestli budu ochotnej spát na takovým místě, o kterém budu vědět, žes tam ležel i ty. Kdo ví, jestli v noci neslintáš."

"Ty se mi snad jenom zdáš. A co mám říkat já? Ještě budu mít strach, abych od tebe nechytnul ten tvůj komplex hrdinství!"

"No tak jestli ti můj komplex hrdinství tak moc vadí, můžeš si spát na gauči nebo na zemi, mně je to jedno." Obrátil Harry Dracův argument vůči němu samému.

"Dobře, dobře, tak fajn, Pottere, budeme se střídat," kapituloval Draco.

"Ok," povzdechnul si Harry a shodil si tašku z ramene na postel. Draco tu svoji pohodil na zem vedle gauče. V tom okamžiku se ozvalo zaklepání na dveře.

"Jdu tam," oznámil Draco.

"Fajn." Harry sebou praštil na měkkou postel.

"Tak co?" uslyšel ode dveří Michaelův hlas a vymrštil se do sedu.

"Ne-eé, nekecejte, to jako fakt?!" rozesmál se Michael, když Draco ustoupil stranou ode dveří a on tak mohl vstoupit dovnitř. Oliver šel za ním a Harry dobře viděl, jak se mu v obličeji mísila škodolibost s nejistotou.

Draco se podrbal na zátylku. "Už to tak bude," hlesl.

"Tady to ještě bude zajímavý," smál se Michael.

"Nebude," odpověděl mu na to stroze Harry. "On spí na gauči. Zítra zase já. Pak zase naopak."

"To si jen myslíš, uvidíš, že vám to nevydrží dlouho, heh, já se vyznám," ušklíbl se Michael.

Oliver stále nic neříkal, jen těkal očima mezi Harrym sedícím na posteli a Dracem postávajícím u skříně. Po Michaelově poznámce začal být krapet zmatený. V hlavě mu začalo šrotovat. Nevnímal, o čem se v pokoji vede diskuze. Po chvilce vyznal Michaela: "Micheale, myslím, že bychom měli jít, hm? Musíme si vybalit a domluvit se na pár věcech, koupelna, a tak."

"No jo, to bychom asi měli. Tak se tu mějte vy dva," začal se Michael chystat na odchod. "Harry, Draco," pokynul jim hlavou a vyšel ze dveří. Oliver šel za ním a s tichým: "Ahoj," odešel za ním a zavřel dveře.

Harry jim na oplátku také jen kývl hlavou. Draco za Oliverem zamumlal: "Jo, čau."

Když oba odešli, začal Harry: "My bychom se taky měli domluvit na koupelně, nemyslíš?"

"Já bych to řešil vždycky, až by to bylo na místě. Je to praktičtější. Ale teď si jdu do koupelny vybalit." Dořekl Draco a odešel do koupelny.

"Fajn." Harry sebou zase plácl na postel. Byl unavený. Ležel a naslouchal menšímu chramostění z vedlejší místnosti.

"Jsem hotovej," ozvalo se po chvilce. Nebylo to nějaké rychlé?

"Hm," zamručel Harry a zvedl se. Chystal se jít si taky vybalit potřebné do koupelny. Draco klečel před šatní skříní a kouzlem do ní skládal nějaké oblečení.

Když Harry vešel do koupelny, překvapeně vykulil oči. Vyklonil hlavu ze dveří: "To jako fakt?"

"Co?" ozvalo se mu v odpověď mírně dutým hlasem. Draco měl evidentně hlavu ve skříni. Nejspíš menší chybička v kouzlení. Harry si nemohl pomoct, ale na tváři se mu rozhostil zákeřný úsměv. Nikdo není dokonalý. Ani Malfoy.

"No tohle." Harry máchl rukou ve vzduchu směrem k umyvadlu a skříňce s poličkou u něho.

"Co ti vadí?" zeptal se Draco udiveně a přešel k Harrymu, ruce v kapsách.

"Nic, jen…"

"Jen co?"

"Nečekal jsem to. Překvapilo mě to."

"Co tě překvapilo, sakra? Můžeš se vyjadřovat trochu konkrétněji? Moc se roztahuju? Mám to daný nakřivo? Vadí ti barva mého zubního kartáčku, nebo co, Pottere?" začal rozčileně Draco.

"Ale, ne. Právě, že je všechno v pořádku. To mě překvapilo. Čekal jsem…"

"Co jsi čekal?" Draco začínal být nakvašený.

"Já nevím, nespočet kelímků s kosmetikou, nejdražší parfémy pod sluncem, nějaké drahé balzámy, předražené šampony, kondicionéry, sprchové gely, tuby s mastičkami, kosmetickou kabelku, odličovač, miliony pilníků a jiných věciček na manikúru a já nevím co všechno, ale rozhodně jsem nečekal tohle…"

Draco se zatvářil, jako by se přeslechl a zeptal se: "Tohle co?" Založil si ruce na prsou.

"Tohle nic." Hlesl Harry. Předpokládal, že Malfoyova část skříňky bude vypadat jako menší drogerie, ale ono nic.

"Nic?" zopakoval po něm zmateně Draco.

"Jo, já… Vždyť tu skoro nic nemáš. Jen obyčejný malinový šampon s kondicionérem, sprcháč, dvě voňavky, deodorant, hřeben a gel na vlasy. Jo a ještě sadu žiletek a manikúrní nůžky. Ale to je všechno, Malfoyi."

"A cos jako čekal? Copak jsem holka?" Draco nevěřícně zakroutil hlavou a šel si dovybalit.

Harry ještě chvilku koukal na těch pár věcí před sebou, než se pohnul a obyčejným mudlovským způsobem začal vybalovat své věci. Když to dokončil, s podivem zjistil, že jich má snad o něco víc než Malfoy. Pozvedl nad tím obočí a odešel si stejně jako Malfoy vybalit i své oblečení.

Když přišel do místnosti, Malfoy seděl v křesle, nohy natáhnuté dopředu a hozené na konferenčním stolečku před ním a četl si jakousi knížku. Ani se na Harryho nepodíval.

Harry si přitáhl svoji tašku a otevřel skříň. Měl pocit, že mu oči vypadnou z důlků. Tohle, že je Malfoyovo oblečení? Bylo jasné, že tu Malfoy bude mít mudlovské oblečení, vzhledem k tomu, že jsou na mudlovském hotelu, ale že zrovna takové? Harry čekal jen samé košile, na míru šité kalhoty, saka a kravaty, ale tohle…?

"Ehm… Malfoyi?" zeptal se nesměle.

"Co se ti zase nezdá, Pottere?"

"Tohle je tvoje oblečení?"

"Ne, to si tam zapomněl ten, co tu byl před námi." Když viděl Harryho zmatený výraz, dodal: "Jistěže je to moje, ty blbečku. Zase s tím máš problém?"

"Ani ne, jen jsem opět překvapenej," zamumlal Harry, podrbal se na hlavě a šel raději dělat to, kvůli čemu ke skříni přišel.

Když byl hotový, oznámil Dracovi, že se půjde před spaním ještě projít. I když byl trochu unavený, přišlo mu příliš brzo na to, aby šel už do postele.

"Hm…," zamumlal nepřítomně Draco a neustále civěl do knížky.

"Klíč ti tu nechám," pokračoval Harry.

"Hm…" dostal zase tu stejnou odpověď. Jen protočil očima.

"Tak já jdu," zakončil, když si oblékl bundu a šahal po klice.

"Počkej, co-cože? A kam?" zeptal se zmateně Draco. Harryho slova ho vytrhla ze soustředění.

"Sakra Malfoyi, o čem se s tebou celou dobu bavím? Pryč, na procházku!"

"Aha, tak fajn." Draco zase zabořil nos do knížky a přestal vnímat.

Harry si povzdechl a šel. Procházel se v okolí hotelu, prošel pár uličkami, míjel panelové domy i menší vilky, mudlovské obchůdky. Celou dobu přemýšlel o všem, co se během dneška událo. Od Moranova případu, přes Ginny, Oliverovův vztah s Malfoyem, informace o Malfoyových, a nakonec i o jeho velkém "štěstí", když mu přidělili Malfoye a on s ním skončil na jednom pokoji, ke všemu s manželskou postelí. Ani nevěděl jak, ale při zpáteční cestě do hotelu přemýšlel vlastně jen o Malfoyovi. Mohl se od školy opravdu změnit? Nebo takový byl vlastně pořád, jen to skrýval pod nějakou přiblblou masku? Má se snažit ho více poznat? Má mu dát šanci? A jak to, že ho Malfoy zatím jen stále něčím překvapuje?

Když se Harry vrátil na pokoj, už byla téměř tma. V tuto roční dobu se stmívá už brzo. Jakmile vcházel do místnosti, překvapilo, že uslyšel hrát televizi. Byl překvapený. Malfoy si pustil televizi? Pověsil si bundu na věšák u skříně a vešel do pokoje.

Z postele zmizla polovina přikrývek a nyní ležela na gauči, kde skrývala blonďaté tajemství. Draco ležel zpola přikrytý a už spal. Na stolku ležel ovladač od televize.

Harry ho vzal a televizi vypnul. Jak tak udělal, rozhostilo se po místnosti ticho. Draco jen něco zamrmlal ze spánku, převalil se na bok a spal dál.

Harry vytáhl se skříně své pyžamo a šel se okoupat. Po krátké sprše se celý unavený svalil na postel. Věnoval jeden pohled spícímu blonďákovi na gauči, a potom už sám odešel do říše snů. Usnul, jako by ho do vody hodili. Nebylo mu však dáno, aby spal v klidu celou noc.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama