How Is It Possible? - 12. kapitola - Chlípné

11. prosince 2016 v 22:05 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Takže?" zeptal se ho Draco s nadzdvihnutým obočím.

"Myslím, že tvoji přítomnost překousnu," odpověděl mu Harry s menším úšklebkem.

Draco se sám pro sebe usmál a zamířil k jednomu stolku pod oknem. Nutno poznamenat, že i tento stůl byl pouze pro dva.

Harry vytáhl z kapsy klíče a pohodil je na stůl, aby tak dal najevo, že je zde obsazeno. Draco se mezitím už vydal vybrat si něco k jídlu, a tak Harry se vydal za ním.

Když si sedali ke stolu, do jídelny vstoupil Oliver s Michaelem. Jakmile si jich Michael všiml, naklonil se ke svému společníkovi a něco mu náruživě šeptal do ucha. Oliver se potom jen uchechtnul, zakroutil hlavou a šel si nabrat snídani. Harry nad nimi protočil oči a Draco se jen ušklíbl. Oba dva se pustili do jídla.

"Jak ses vlastně dostal ke své práci?" zeptal se Harry po chvilce trapného ticha přerušovaného jen občasným cinkáním nádobí.

Draco spolknul sousto, co měl v puse. "Já jsem vlastně nad ničím jiným nikdy ani neuvažoval, pokud teda nepočítám to, že jsem jako malý měl představu toho, že nebudu celý život muset hnout ani prstem a budu žít jen z našetřených rodinných peněz."

"A proč takhle teda nežiješ?" musel se Harry zeptat, protože ho to doopravdy zajímalo. Proč Malfoy pracuje, když by vlastně vůbec nemusel? Peněz mají jako šlupek.

"Unudil bych se k smrti. Možná se budeš divit, Pottere, ale moje práce mě naplňuje. Zvlášť když ji můžu vykonávat doma v laboratoři." Draco se sám pro sebe uchechtl. "Nechci být závislý na společných penězích v trezoru, chci, abych si svoje věci mohl platit z toho, o čem vím, že je to taky moje."

"To zní logicky." Harry si usrkl ze své kávy.

"Protože to taky logické je," odsekl Draco.

"Jistě." Na Harryho tváři se rozlil úšklebek.

"Kde vlastně teď bydlíš? Slyšel jsem, že jsi odešel z Manoru."

"Jo, to jsi slyšel dobře." Draco nevypadal, že by chtěl ještě pokračovat.

"No a řekneš mi, kde teď bydlíš?" Vrátil se Harry ke své otázce.

"Proč tě to tak zajímá? Máš v plánu se ke mně nastěhovat nebo co?" začal Draco s mírným podrážděním v hlase. Harryho vyptávání mu bylo nepříjemné.

"Ne, já ani nevím, prostě mě to zajímá." Když Harry viděl Dracův vraždící pohled, jen pokrčil rameny. "Já jsem si koupil dům v Godrickově Dole," snažil se Draca zklidnit tím, že mu poví stejnou informaci sám o sobě.

"Ty ses tam vrátil?" zeptal se Draco s údivem a z tváře mu odešel všechen začínající hněv.

"Jo. Jo, vrátil. Bydlím sice na druhé straně, než kdysi, ale jo, bydlím v Godrickově Dole. Nikdy jsem vlastně nehledal jiné místo. Chtěl jsem se tam vrátit už dlouho."

"Aha," hlesl Draco. "Já se odstěhoval do Skotska. Měl jsem v plánu koupit si nějakou menší vilu na okraji města, ale otec mě přemluvil, abych si vzal jedno z našich menších panství a nastěhoval se tam. Teď jsem za to v podstatě rád, i když mi občas chybí společnost. Panství stojí osamoceně v krajině. Není to moc daleko od Manoru, takže když je samota příliš užírající, jdu na pár dní k našim. Což je vlastně celkem často." Poslední větu Draco zamumlal spíše sám pro sebe, než aby ji směřoval k Harrymu, ale i přesto ji Harry zaslechl.

"Jo, to jsem taky slyšel," řekl polohlasně.

Draco se vražedně zatvářil, pokrčil nos a vypadalo to, že každou chvíli začne metat urážky na každou stranu, pak ale zakroutil hlavou a zůstal zticha.

Harry mírně nadzdvihl obočí, ale Draco si toho nevšiml. Byl skloněný nad svojí snídaní a na Harryho se odmítal podívat. Harry se podle jeho vzoru začal také plně věnovat snídani.

Krátce před osmou se oba vydali zpět na pokoj. Čas do příchodu Pynea si oba krátili po svém. Draco se opět rozvalil v křesle a začetl se do knížky, Harry si sedl na postel, opřel se o její čelo, na kolena si hodil ministerskou složku a otevřel ji stránkách s údaji o družstvech. Začetl se do poznámek. To mu však vydrželo pouze do té chvíle, než si Draco zvláštně odfrknul a upoutal tak Harryho pozornost. Sám však byl dál plně zabraný do knížky.

Harry se na něj zadíval a přes okraj své složky ho pozoroval. Ani nevěděl proč ho tak zaujala Dracova mimika při čtení. Líbilo se mu sledovat, jak Draco chvílemi nechápavě nadzvedl obočí, roztomile krčil, usmíval se od ucha k uchu nebo jen přivřel oči. Přišlo mu to zábavné, ale zároveň fascinující. Bylo velmi zajímavé, jak blonďákova tvář dokázala zůstat krásná, i když se její majitel právě mračil do knížky, vraštil obočí a krčil nos.

Harry ani nevěděl jak, ale během Dracova sledování si začal všímat různých detailů blonďákovy tváře. Překvapilo ho, jak jemné, ale zároveň husté jsou Dracovy řasy, jak nádhernou barvu má jeho obočí, jaký tvar mají jeho rty a jak si po nich Draco nevědomky přejíždí jazykem. Jak dokonale Draco vypadá, když si nechává vlasy volně padat do obličeje a neulízává si je jako na škole.

Než si Harry uvědomil, jak se to vlastně stalo, přehrával si v duchu vzpomínku na Dracovo ranní oblíkání. Na to, jak Draca nestydatě pozoroval a jak mu to přišlo dokonalé. Uvědomil si, že se velmi nezdravým způsobem dozvěděl o detailech Dracova těla, kterých si dříve nevšiml. Nebo spíše nechtěl všímat? Ať tak či tak, brzo pocítil svoji tělesnou odezvu, když se látka na jeho kalhotách začala napínat a tvořit menší stan.

Když mu plně došlo, jak na vzpomínky jeho tělo zareagovalo, urychleně změnil posed, aby nebylo nic vidět a snažil se vymyslet něco jiného, na co by se mohl soustředit, něco méně… krásného, dokonalého, aristokratického, pružného, erotického…

"Do prdele," zanadával Harry, odhodil složku bokem, vyskočil z postele a utekl do koupelny, kde se zamkl a stáhl si kalhoty a spodní prádlo. Čelem se opřel o stěnu, jednu ruku sevřel v pěst a přikryl si s ní ústa, aby tak tlumil svoje vzdechy. Nemohl vsázet na to, že je Draco do knihy stále tolik zabraný. Okamžitě začal dělat svoji ruční práci na tom nedočkavci dole.

Chtěl se udělat nad stejnou myšlenkou, s jakou zažíval podobné chvilky během posledních pár týdnů, myšlenkou na neznámého muže, který se ho bude dotýkat všude po těle, líbat ho na krk a sát mu ušní lalůček, šeptat mu do ucha nadržená slova. Na muže, který bude svojí rukou přejíždět po jeho penisu, mnout jeho naběhlou špičku a který ho dovede až na vrchol zbožné extáze, zatímco sám bude ve zběsilém tempu přirážet do Harryho otvoru.

Když si však začal vybavovat svoji vysněnou chvíli, neznámý muž se měnil na někoho úplně jiného, než kým doposud byl. Ústa líbající Harryho krk nabyla na hebkosti, polibky kladené na Harryho šíji byly najednou jemné, ale zároveň dychtivé. Imaginární ruka patřící neznámému začala mít delší štíhlé prsty s dokonalou manikúrní úpravou a na předloktí se jí začalo skvět tmavé černé tetování v podobě lebky, z jejíchž úst vylézá had. V tu chvíli začínalo být Harrymu jasné, koho si to vlastně představuje, ale ke svému údivu nezačal být znechucený, nýbrž naopak. Tato představa ho vzrušila snad ještě více, a tak v ní pokračoval a prožíval ji snad nejvíce ze všech, které kdy měl.

Ani si nevšiml, kdy se přetočil a opřel se zády o stěnu, po které se teď pomalu sesouval dolů. Nohy měl jako z másla. Už ho neudržely. Harry, pohroužený do svých zvrhlých myšlenek, stále přidával na už nyní zběsilém tempu.

Když se v jeho mysli začaly odehrávat poslední okamžiky před vyvrcholením, ani v reálu na tom nebyl jinak. A když se dostal v představách do fáze, kde se Draco se zvířecím výkřikem udělá do Harryho těla a posledním tahem ruky pomůže k extázi i Harrymu, vydal ze sebe zmučený křik a výsledek své práce pocítil na ruce a na břichu, kde se nyní skvěla bílá lepkavá tekutina.

Zhluboka dýchal a snažil se uklidnit po vyčerpávajícím zážitku. Když se mu tep jakžtakž vrátil do normálu a dýchání se ustálilo, někdo zaklepal na dveře koupelny.

"Pottere? Jsi tam? Už přišel Colin, tak vylez!" uslyšel Harry hlas toho, s kým si ve svých představách užil tak skvělý sex.

"Jo, už jdu," zachraptěl Harry hlasem nestabilním po předešlém zážitku.

"Pottere, jsi v pohodě?" otázal se ho hlas za dveřmi. "Zníš nějak divně."

"Naprosto!" řekl nyní Harry hlasitěji, než měl v úmyslu. "Jsem naprosto v pohodě," dodal a sám pro sebe se musel ušklíbnout. "Už půjdu, dejte mi minutku dvě," křikl potom.

"Dobře," ozvalo se z druhé strany dveří a Harry si úlevně oddechl. Potom šáhl čistou rukou do zadní kapsy svých kalhot a začal hledat hůlku, aby ze sebe oddělal ten nepořádek, když v tom mu došlo, že ji sebou nemá. Sotva se totiž s Dracem vrátili ze snídaně, odhodil ji Harry na konferenční stoleček před gaučem.

"Kurva," potichu zaklel a rychle vymýšlel, jak se dát během chvilky do pořádku natolik, aby si nikdo nemohl domyslet, co tu ještě před chvílí dělal.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama