How Is It Possible? - 16. kapitola - Intimní

14. prosince 2016 v 21:08 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***
Brýlatý muž si nervózně prohrábl vlasy a zvedl svůj pohled k blonďákovi před sebou. Ten neskrýval své překvapení. Kdyby to bylo možné, jeho obočí by samým překvapením vyletělo až do nebes.

"Promiň, blbej nápad," omluvil se Harry a tváře mu trapností zčervenaly. Začal se zvedat z postele.

"Počkej, Pottere," byl zastaven Dracovým hlasem. "Jen si mě překvapil. Myslím tím, opravdu překvapil."

Harry se na Draca zmateně podíval a dosedl zpět na matraci.

"Myslím, že to není zas tak špatný nápad, Pottere. Budu rád." Draco se mírně pousmál.

Harry mu jeho úsměv mírně opětoval svým vlastním a s hořícími tvářemi ho požádal: "Otoč se." Nastalá situace mu přišla velmi trapná, ale jedno pozitivum na ní našel, svými trapnými pocity se zbavil svého intimního problému.

Draco se otočil a posadil se před Harryho natočený zády k němu. "S tričkem?" zeptal se Harryho podivně zastřeným hlasem.

"Jak chceš." Harry zčervenal jako pivoňka. Bylo by mu ještě trapněji, kdyby o sundání trička Draca vyloženě požádal, ale věděl, že s tričkem to nebude mít ten pravý účinek a Draco si to taky uvědomuje.

Nastala chvíle ticha, kterou po chvíli přerušily šustivé zvuky. To když si Draco sundával tričko. Pohodil ho před sebe a hlasitě vydechl.

Harry nejdříve sjel jeho záda pohledem. Stále tomu nemohl uvěřit. Draco mu to dovolil a ještě mu sám dal možnostdotýkat se jeho pokožky na zádech. Harry opravdu nevěděl, proč to s ním takto cloumá. "Vždyť je to naprosto normální věc!" říkal mu jeden z hlasů v jeho hlavě. Další s tím však nesouhlasil: "Rozhodně ne mezi ním a tebou."

Draco se mírně zavrtěl a upoutal tak Harryho pozornost. Ten si uvědomil, že tu nejspíš jen chvíli seděl a nic nedělal. "Promiň," špitl a opatrně položil jednu ruku na Dracovo rameno. Počkal na jeho reakci, a když se mu nedostalo žádného negativního ohlasu z Dracovy strany, udělal totéž i s druhou rukou.

Pomalu začal Dracovu pokožku mnout svými prsty. Cítil ztuhlost Dracových svalů, ale zároveň ho opět fascinovala jemnost a hebkost Dracovy bledé kůže. Měl tak neuvěřitelně sametovou pokožku!

Nejdříve se věnoval jen malému kousku ramen, postupně začal masírovat stále větší a větší část zad a šíje. Jeho první doteky byly nesmělé a nejisté, ale časem nabyl jistoty. Snažil se, aby byl jemný, ale zároveň efektivní, proto v bolavých místech vždy nepatrně přitlačil.

Draco si z počátku na Harryho doteky jen zvykal, později se i on více osmělil, a když se Harry dotýkal nejbolavějších míst, položil se na jeho ruky, aby mu tak dal najevo, že zde potřebuje víc. Časem mu začala být masáž velmi příjemná. Cítil, jak se jeho svaly postupně uvolňují a bolest mírně odstupuje.

Po celou dobu nikdo nemluvil. Ticho, které v místnosti nastalo, bylo přerušováno jen Dracovými občasnými hlasitými výdechy.

"Není ti zima?" řekl polohlasně Harry, když si všiml husiny tvořící se na Dracových zádech a na chvilku přestal hýbat svými dlaněmi.

"Ne, pokračuj, prosím," šeptl Draco.

"Ale máš husinu," konstatoval Harry.

"Já vím," zněla Dracova krátká odpověď. "Pokračuj, prosím," opětovaně vyzval Harryho po chvilce.

"Dobře." Harry opět začal pohybovat svýma rukama. Pak opět nastalo ticho. Přerušil ho až Draco.

"Je to příjemné," spokojeně zamručel a více se natiskl na Harryho ruce.

Harry se usmál. Lichotilo mu to. "Víš, že jsi vlastně vůbec první člověk, kterému dělám masáž?"

"Opravdu?" zeptal se překvapeně Draco.

"Jo."

"No ale jde ti to skvěle," usmál se Draco a přivřel oči.

"Díky." Harry se mírně začervenal a pokračoval ve svých pohybech. Přišlo mu to jako velká poklona. Zvlášť, když ji pronesl sám Malfoy.

Po zbytek masáže už spolu nemluvili. Harry se snažil svoji práci odvádět co nejlépe a Draco si plně užíval Harryho doteky. V jednu chvíli Harrymu připadalo, že kdyby Draco mohl, začal by příst jako kočka.

Dracův spokojený a blažený výraz byl Harrymu dostatečnou odměnou. Zbavil se tak svých výčitek, že za Dracova rozlámaná záda může on sám.

"Konec?" ozval se sklesle Draco, když Harry své ruce odtáhl.

"Jo. Promiň, už mě bolí ruce." Nechtělo se mu skončit, ale opravdu už ho začínaly bolet ruce.

"V pohodě." Draco se otočil na Harryho a usmál se. "Děkuju."

"Není za co." Harry opět mírně zčervenal a zvedl se z postele. Draco si mezitím oblékal své tričko. Když se otočil nazpět, Harry si právě bral svoje přikrývky a chystal se vyrobit si postel na zemi.

"Ehm…" odkašlal si Draco. "Nechceš zůstat tady?" zeptal se nesměle.

"Já… no… jestli by ti to nevadilo…"

"Ne, mně by to nevadilo," pousmál se Draco.

"Tak díky." Harry se vrátil k posteli a lehl si na svou polovinu.

Draco počkal, až si Harry udělá pohodlí a zhasl lampičku. "Dobrou noc, Pottere."

"Dobrou, Malfoyi," řekl ospale Harry a zívl si.

Po chvilce oba usnuli, ovšem stejně jako předešlou noc ani jeden z nich nemohl spát v klidu až do rána. Harryho opět uprostřed noci něco probudilo. Tentokráte to ale nebyly Dracovy úpěnlivé prosby, ale to jak sebou Draco házel na posteli. Opět se mu něco nepříjemného zdálo.

Harry rozsvítil lampičku a přetočil se směrem k Dracovi a mírně jím zatřásl. Neprobudilo ho to, jen se otočil na druhou stranu, zády k Harrymu.

"No tak, Draco…" Harry s ním znovu mírně zatřásl, když sebou Draco zase škubl. Ozvalo se jen nesouhlasné zakňučení a Draco se celý napnul.

"Draco…" naléhavě šeptl Harry. Bylo mu Malfoye líto. Už zase. Vypadalo to, že ho trápí nějaké noční můry. Harry sám moc dobře věděl, co jsou noční můry za svinstvo. Sám si jich dosti užil a byl velmi rád, když se jich pár týdnů po válce úplně zbavil. Netušil však, co by mohlo Draca natolik trápit, aby ho z toho otravovaly zlé sny. Vlastně toho o Dracovi netušil spoustu.

"Draco," šeptal dál Harry a snažil se blonďáka uklidnit. Ten sebou však nadále pořád cukal a napínal se. Mačkal peřinu a po tváři se mu ze spánku spustila osamělá slza. Harry ho pohladil po rameni. Cítil, jak se Draco pod jeho něžným dotekem uvolnil. Proto ho začal v malých krouživých pohybech hladit po zádech. Zabíralo to. Po chvilce se zdálo, že Draco už zase klidně spí.

Harry svoji ruku stáhnul a zhasnul lampičku. Z Dracovy poloviny postele se ozvalo menší zamručení. Pak se Draco převalil na druhý bok a stulil se k Harrymu. Když Harry překonal prvotní šok, váhavě prohrábl rukou Dracovy vlasy a pak objal blonďáka kolem pasu. Draco už se ani nepohnul.

Harry chvíli studoval Dracovu spící tvář. Díky neúplné tmě pár jejích obrysů zahlédl. Ten pohled ho naprosto uchvátil. V hlavě se mu zrodila myšlenka na spekulace o tom, jak dokonale Draco musí vypadat po ránu. Netrvalo dlouho a Harry únavou také usnul s rukou stále obtočenou kolem Draca.

Ráno ho opět probudily sluneční paprsky, které se pomalu prodíraly skrze žaluzie a odrážely se od jejich ostrých hran. Chvilku jen ležel na zádech, než si uvědomil příjemné teplo těla vedle sebe a fakt, že to tělo objímá svojí rukou. Okamžik nechápal, ale potom se mu vybavily vzpomínky na noční probuzení.

Opatrně svoji ruku stáhl, tak aby blonďáka neprobudil a mírně se protáhl. Druhá polovina jeho těla však zůstala stále natisknutá k Dracovi, který se v noci nejspíš nepatrně pohnul, protože nyní nebyl stulený podél Harryho, ale částečně na něm ležel. Hlavu měl schovanou v prohloubenině Harryho podpaží a levou částí trupu ležel natisknutý na Harryho hruď.

Harry zůstal ležet a koukal do stropu. Přemýšlel, jestli se má nějak opatrně pokusit vstát, anebo má riskovat ranní trapnou situaci, které se určitě nevyhnou, až se Draco probudí. Blonďák to však vyřešil za něj, když se trochu pohnul a potom pomalu otevřel oči.

Díval se, jak se Draco probouzí. Přišlo mu to strašně kouzelné. Blonďák po ránu vypadal snad ještě dokonaleji než ve dne. Harry si pomyslel, že by nebylo špatné, kdyby takhle nějak vypadal po ránu i jeho budoucí přítel, protože pohled na Draca byl k nezaplacení.

Když si Harry uvědomil, že Oliverovi bylo dáno sledovat tento krásný obrázek po několik týdnů, u srdce ho bodl osten žárlivosti. Ani nevěděl proč. Na okamžik ho to zarazilo, ale potom hodil všechny žárlivé myšlenky za hlavu a dál sledoval, jak se Draco postupně rozkoukává a probouzí.

Pobavilo ho, když v blonďákových očích zahlédl zmatenost. Draco se zatvářil vyděšeně.

"Dobré ráno," pozdravil ho Harry.

V Dracových zorničkách se mihlo pochopení, které hned vystřídal šok a trapnost. Vyletěl do sedu a rychle odtáhl se od Harryho. Tváře mu mírně zčervenaly. Nervózně si prohrábl své blonďaté vlasy. "Promiň," zamumlal.

"V pořádku." Harry se podepřel lokty a koukal na Dracovy rozpaky. Přišlo mu to roztomilé, jak byl blonďáček zmatený a nervózní.

Draco se začal znovu zmateně omlouvat, jako by mu Harryho ujištění nestačilo. "Ne, fakt promiň. Vím, co si teď musíš myslet, ale já… neudělal jsem to vědomě, nechtěl jsem tě osahávat nebo tak něco. Ani nevím, kdy se to stalo, já… Omlouvám se." Sklonil hlavu do dlaní a promnul si obličej.

"Draco, já se nezlobím, opravdu je to v pohodě. Kdyby mi to nějak vadilo, tak jsem tě odstrčil už v noci." Opět ho ujistil ho Harry. Když uviděl Dracův zmatený výraz, pokračoval: "Zdál se ti sen."

Draco opět složil hlavu do dlaní.

"Házel si sebou na posteli a nemohl jsem tě probudit, tak jsem tě…" Harry se zarazil, najednou mu přišlo strašnětrapné říct nahlas, co vlastně udělal.

Draco se po něm nechápavě podíval. "Co jsi mě?" Nadzvedl obočí a očekával odpověď.

Harry cítil, jak se mu do tváří hrne červeň. Sklopil hlavu. "Tak jsem tě hladil po zádech, a ty ses potom uklidnil, otočil se ke mně a usnul."

"Aha," hloupě hlesl Draco, protože nevěděl, co na to říct. "Díky," dodal potom.

Harry jen kývnul hlavou. Odvážil se zvednout oči a opětovat Dracův pohled.

"Říkal jsem něco?" Draco si nervózně skousl ret.

"Ne, dnes ne," oznámil mu Harry a Draco zakýval hlavou. "Dobře."

"Draco…" začal Harry pomalu, "ty míváš nějaké noční můry?" Tato chvíle mu přišla jako pravá na to, aby se Draca zeptal.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama