How Is It Possible? - 21. kapitola - Hysterie

14. prosince 2016 v 21:24 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***
Teprve když se Harry s Dracem zvedali od stolu, vešli do jídelny někteří jejich kolegové. Krátce se s nimi pozdravili a se slovy, že se uvidí v práci, se Draco s Harrym vytratili z přeplňující se místnosti. Pomalu došli k výtahu a Harry zmáčknul tlačítko označující čtvrté patro hotelu.

"Někdy bychom taky měli zkusit schody," řekl po chvilce ticha Draco a lehce se zasmál.

"To jo," odsouhlasil mu Harry a též se zasmál. "Ale až jindy."

"Seš tak neskutečně línej, Pottere." Draco pobaveně zakroutil hlavou.

"Já vím," zazubil se černovlásek těsně před tím, než se otevřely dveře od výtahu a oba vystoupili. Rozešli se chodbou ke svému pokoji. Harry v kapse lovil klíč, aby ho mohl odemknout.

Jakmile se tak stalo a otevřel dveře, jeho pozornost upoutala hnědá sovička sedící na okenním parapetu a trpělivěčekající na to, až se někdo vrátí do místnosti a převezme si od ní dopis. Harrymu se na tváři okamžitě objevil úsměv, věděl od koho sovička je. Rychle k ní přešel a převzal si od ní malou dopisní obálku, kterou měla sovička v zobáku. Roztrhl ji a vytáhl z ní složený dopis.

"Podívej, píše Ginny!" radostně se otočil na Draca. Když však spatřil Dracův výraz, úsměv mu na tváři rychle zmrzl.

Draco stál opřený o futra dveří jako solný sloup a tvářil se, jako by právě uviděl samotnou smrt. Oči upíral na obálku v Harryho rukách.

"Co se děje?" zeptal se opatrně Harry.

Draco neodpovídal, jen zvedl svůj vystrašený pohled od obálky k Harryho očím. Bylo vidět, jak hluboce polkl.

"Draco?" oslovil ho Harry a pomalu se k němu rozešel. Už si pomalu navykl říkat Malfoyovi křestním jménem, i když mu to blonďák zatím neoplácel.

"Draco? Co se stalo?" zeptal se Harry s obavami v hlase, když stál jen pár centimetrů od blonďáka. Draco pořád stál, jako by ho vytesali do kamene.

Harry k blonďákovi natáhl ruku a lehce se ho dotkl na paži. Draco sklopil oči k místu, kde se ho Harry dotýkal. Pak se mu zadíval do očí.

"Kde skončil ten můj dopis?" řekl po hodné chvíli ticha pomalým roztřeseným hlasem.

Harry zmateně zamrkal, než mu došlo, o čem to Draco vlastně mluví. V očích se mu během zlomku vteřiny blýsklo pochopení, když si uvědomil vážnost Dracových slov. Prudce se otočil a rozhlédl se, jakoby snad očekával, že dopis někde uvidí pohozený na zemi.

"Já-já nevím," řekl Harry, když se zase otočil zpátky k Dracovi.

"Kurva, Pottere! Zapomněl jsem na něj, sakra. Kde je? Kam jsem ho dal? Do prdele! Přece jsem ho nemohl ztratit!" Draco najednou zcela ožil a začal bezhlavě lítat po pokoji a přehrabovat všechny věci, které mu přišly pod ruku.

Harry ho chvíli nechal a jen na něj fascinovaně zíral, když však viděl, jak Draco přehrabuje další hromádku věcí a rozhazuje vše kolem sebe jako blázen, trhl sebou. "Malfoyi, uklidni se sakra!" zakřičel na něj a Draco zarazil "Proč nezkusíš accio?"

Draco se na Harryho podíval jako na blázna. "Ten dopis je začarovaný tak, aby nešel přivolat, ty blbečku!" začal mírně hysterickým hlasem.

"Dobře, dobře, tak fajn. Uklidni se, ano? Takhle přece nic nenajdeš! Musíš hledat systematicky a ne to tady převracet vzhůru nohama a všechno bez smyslu házet jen na jinou hromadu! Pomůžu ti, fajn?" Harry počkal, až se Draco trochu uklidní. Pak vytáhl svoji hůlku a kouzlem vše vrátil na původní místo.

"Dobře, teď si zkus vzpomenout, kde jsi ho viděl naposled," snažil se Harry vyrovnaným hlasem donutit Draca k úplnému uklidnění.

Blonďák však jen zaklonil hlavu a zaúpěl. "Já sakra nevím, kde jsem ho viděl naposled, tupče. Vím, že jsem ho dostal včera ráno a neměl jsem se k tomu ho otevřít, a pak si sem nakráčel Michael a řekl, že máme jít dolů a my jsme šli. Nevím, kam jsem ho dal, ale s sebou jsem ho nebral, Pottere! Musí být tady!" Draco při řeči divoce rozhazoval rukama do všech stran, nakonec si prsty frustrovaně zajel do vlasů.

"Dobře, to je v pořádku, tak…" Harrymu nebylo dopřáno, aby dořekl to, co měl na mysli.

"Jak to je v pořádku? Nic není v pořádku, Pottere! Jak jsem mohl být tak blbej a zapomenout na to, že mi vůbec přišel!?" Draco se rozkřičel.

"Kurva Malfoyi, přestaň se chovat jako holka, která má krámy na pochodu! Uklidni se už konečně! Tímhle nic nevyřešíš." Harry se ostře podíval na Draca. Měl jeho hysterie plné zuby. Chápal, že jde o pro Draca důležitou věc, ale blonďákovo chování ho začínalo dopalovat.

Draco zůstal koukat s otevřenou pusou. Pak ji pomalu zavřel, semkl rty a poraženecky se zhroutil na pohovku. "Vždyť já vím…" zašeptal, "ale já ho potřebuju najít." Zoufale se podíval na Harryho. "Kdybych si ho přečetl už včera a zbytečně to neoddaloval, nemusel jsem tohle vůbec řešit." Draco si schoval obličej do dlaní a promnul si ho.

Harry si povzdechl a svalil se vedle Draca na gauč. "Najdeme ho. Pomůžu ti a společně to tu prohledáme, souhlasíš?"

Draco se na Harryho zoufale podíval, a pak pomalu přikývnul. "Děkuju," řekl potichu.

Odpovědí mu bylo Harryho kývnutí hlavou. "Budeme to ale muset nechat na večer, máme akorát čas na to, abychom sešli dolů a došli někam, odkud se budeme moct přemístit do práce." Harry schválně mluvil až přehnaně jemně, jen aby Draco zase nezačal vyšilovat.

V Dracových očí se objevil náznak vzpurnosti, ale když mu došlo, že s časovým nedostatkem nic neudělá, lehce kývnul hlavou a zvedl se z gauče. "Tak pojď," řekl bez emocí a začal si oblékat mikinu.

Než se však Harry stihl postavit, Draco už pádil ven ze dveří, jako by tím mohl docílit toho, že se bude moci vrátit dřív na hotel. Harry nad ním jen pokroutil hlavou. S povzdechem vzal svůj vlastní dopis a položil si ho na noční stolek. Potom sebral klíče a vyšel z pokoje.

Draca dohnal až před hotelem, kde na něj blonďák čekal a netrpělivě přešlapoval. "Kde se couráš, Pottere?" zamrmlal, sotva Harryho uviděl. Bylo vidět, že odpověď neočekává.

"Pojď, prosím tě," zakroutil nad ním Harry očima a rozešel se směrem k jedné zapadlé uličce, kde se nikdo nenacházel.

"Chyť se mě," řekl Dracovi a blonďák ho neochotně poslechl. Jakmile tak učinil, oba dva ucítili známé škubnutí a nepříjemný tlak okolo žaludku. Přemisťování.

Když zase stáli na pevné zemi, byli na chodbě budovy s vyšetřovacími místnostmi. Rozešli se k pracovištím.

"Dnes máš dělat se mnou v laboratoři," ozval se po chvilce mlčení Draco.

"Já? Vždyť jsem na lektvary vždycky byl úplně levej!" podivil se Harry.

"No, já z toho taky nejsem dvakrát nadšenej, Pottere, ale Colin mi včera řekl, že mi dneska máš jít pomáhat," pokrčil Draco rameny.

"Tak fajn." Harry se podrbal na hlavě. "Alespoň, že zas nebudu muset pročítat ty papíry."

"Vítej v mém království," zamrmlal sarkasticky Draco, když otevíral dveře od laboratoře a podržel je Harrymu tak, aby mohl vejít.

Oba dva byli v kancelářích jako první. Postupem času k nim začal doléhat hluk způsobovaný ostatními. To když se zbytek týmu postupně dostavoval do práce. Těsně před devátou vešel do laboratoře Colin a hodil na Dracovi na stůl nějakou složku. "Tohle vám posílá pan Jankowski," oznámil. "Nechte si dařit. Musím jít. Mám toho moc." Kývl na Harryho s Dracem a rychle odešel.

Celé dopoledne strávili rozebíráním a ověřováním výsledků práce od Jankowského. Draco odedřel většinu manuální práce, protože odmítal Harryho pustit k něčemu většímu, než bylo podávání různých přísad a pomůcek, popřípadě ho nechal dělat něco opravdu nepodstatného a málo důležitého.

Harry tak měl dost času na to, aby si Draca mohl prohlédnout. I když se svým pozorováním začal díky rannímu incidentu na pokoji, nakonec stejně zůstal u zkoumání každého detailu Dracova pohybu. Harryho původním záměrem bylo zjistit, jak moc Draca trápí ten ztracený dopis. Všiml si, že je blonďák celý napnutý, a i když se to nesnaží dávat najevo, tak se neustále snaží vše uspěchat natolik, aby byl s dnešní prací hotový přinejmenším na čas. K polední pauze ho Harry musel nutit.

"Draco, nechceš toho na chvíli nechat? Jedeš pořád jako motorová myš. Takhle akorát něco pokazíš a budeš to muset dělat znova. Dej si na chvíli pauzu."

Blonďák po něm střelil vražedným pohledem, pak se ale zamyslel a nakonec s povzdechem kývnul hlavou. Svalil se jedno ze tří štokrlat, které v místnosti sloužilo jako židle. Složil si hlavu do dlaní a promnul si spánky.

"Co když ho nenajdeme, Pottere?" ozval se po chvíli.

"Najdeme, uvidíš, že jo. A když ne, tak najde on nás." Harry se mírně zasmál svému vtipu a stoupl si za Dracova záda. Položil mu své ruce na ramena a jemně mu je promnul. "Přestaň na to myslet a uvolni se."

"Hm…" vyrazil ze sebe Draco úlevný výdech.

Harry se na to zasmál a zopakoval své gesto na Dracových ramenech. "Líbí se ti to?" optal se se smíchem.

"Jo," zafuněl Draco. "Měl by ses tím živit."

"Jasně, to určitě," poznamenal skepticky Harry.

"Fakt. Myslím to vážně, Potty. Je to příjmený."

"Když myslíš…" řekl Harry a v duchu se usmál nad Dracovým oslovením.

"Nemyslím, to vím."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama