How Is It Possible? - 46. kapitola - Oběd ve třech

31. prosince 2016 v 12:13 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Sotva Harry Draca svými slovy ubezpečil, vykoukla zpoza rohu Hermiona a s obrovským vřelým úsměvem na tváři se k nim chvatně rozešla. Černovlasý cítil, jak se v ten moment Draco vedle něj lehce zachvěl, a proto zopakoval své uklidňující gesto spočívající v pohlazení ruky palcem. Blonďákovy prsty mu pevněji sevřely ruku a následně byly nuceny vyklouznout z Harryho sevření. Hnědovlasá mladá žena si to totiž nejprve zamířila k Harrymu, se kterým se řádně objala. Pak se obrátila k blonďákovi a mile k němu natáhla ruku. "Vítej Draco," řekla s přátelsky a vstřícně.

Draco její ruku uchopil do své a vykouzlil na své tváři potěšený úsměv. "Děkuju za pozvání."

"To je samozřejmost," mávla nad tím Hermiona rukou a raději pozvala oba dva hosty dál, načež se jako správná hostitelka rozešla o krok před nimi, a vedla je tak hlouběji do domu. Harry se rozešel za ní, při čemž lehce objímal Draca kolem pasu. Viděl, že je jeho přítel celý nesvůj, ale pevně věřil, že se během oběda atmosféra uvolní a pro blonďáka dostatečně zpříjemní natolik, že zahodí všechny negativní pocity a bude si vše náležitě užívat.

"Ronald by měl přijít každou chvílí," oznámila jim Hermiona asi v půli cesty do jídelny a v jejím hlase byla cítit jistá hořkost, kterou vzápětí opodstatnila. "Ještě tu není, ale slíbil mi, že to stihne."

"A kde ho vůbec máš?" zeptal se jí Harry, zatímco odsunoval Dracovi jednu z židlí od stolu, aby se blonďák mohl posadit.

"Je někde s Katie," řekla Hermiona ironicky a ve stejném duchu pohodila hlavou. Hnědé vlasy se jí zatřepaly a pár jich spadlo do jejího obličeje, načež si je žena ihned rukou opět odhodila dozadu.

"S Katie?" zopakoval po ní nechápavě Harry.

"Ano, s Katie. S Katie Bellovou," oznámila žena, ale její hlas byl trochu podrážděný.

Při vyslovení onoho jména Harry koutkem oka zaletěl k Dracovi a kontroloval situaci. Věděl, že ji blonďák nemá příliš v lásce. Na druhou stranu, nejspíš to bylo vzájemné. Avšak jediné, co díky svému rychlému pohled zjistil, byl fakt, že Draco sebou náhle trochu škubl a zpozorněl náhlým zájmem o téma. Harry pod stolem pohladil jeho stehno a následně na něm spojil jejich ruce a propletl si s Dracem prsty. Svým pohledm pak vyzval Hermionu k tomu, aby pokračovala.

"Není tomu tak dávno, co jsme ji a Olivera potkali na Příčné. Zastavili nás a Oliver nám začal gratulovat k zasnoubení. Nejspíš se to dozvěděl od George, ale co já vím. To není podstatné. Hlavní je, že se na nám začala Katie vcelku vnucovat, až se nakonec nabídla, že nám pomůže se zařizováním svatby, jelikož si přivydělává v jakési mudlovské svatební agentuře.

Já si s ní nikdy nebyla blízká, takže mě to docela štvalo, ale Ron s ní hrál v týmu, ostatně stejně jako ty, tudíž byl z jejího návrhu nadšený. No a od té doby je tu pečená vařená, a pokud ne tady, tak většinou s Ronem něco plánují někde mimo dům. Kdybych nevěděla, že čeká dítě s Oliverem, asi bych hodně žárlila," povzdechla si Hermiona a posmutněle se podívala na oba muže sedící naproti ní. "Její zájem mě někdy až děsí. Párkrát se ptala i na vás…"

"Opravdu?" vypadlo z Draca překvapeně.

"Ano, opravdu…" pousmála se na něj žena. Na to blonďák lehce sklopil hlavu a na čele se mu udělala drobná vráska od přemýšlení.

"Navíc… Přijde mi, jako by k nám utíkala před vlastními problémy. Nevím… Rozhodně, když se zeptáte Rona, řekne vám víc." Hermiona se na okamžik odmlčela a pak si povzdychla. "No nic…" pohladila ubrus před sebou. "Čekat na něj nebudeme. Má chodit za včas." Vstala od stolu a pustila se do servírování jídla. "Omlouvám se vám za něj," prohodila pak směrem ke chlapecké dvojici.

"To je v pořádku," usmál se na ni Harry. "Viď?" koukl pak na Draca a snažil se jej zapojit do rozhovoru.

"Samozřejmě. Nic se neděje," usmál se mile blonďák na hostitelku, která mu úsměv oplatila.

"No a jak jste se tedy nakonec rozhodli?" zeptal se Harry, když měl před sebou jídlo. "Kde tu svatbu budete mít?"

"To je jediné pozitivum, které na Katie vidím," lehce se pousmála Hermiona. "Snaží se totiž vyhovět mému návrhu a pokouší se pro nás najít vhodné místo, které by bylo v souladu s mými představami." Žena se jemně zasmála. "Tak snad můžu říct, že ji opravdu budeme mít na nějakém panství," pohodila hlavou na stranu a začala se věnovat své vlastní porci jídla.

"Chcete mít svatbu na panství?" zapojil se Draco do rozhovoru, zatímco si nesl jedno sousto k ústům.

"Jo…" zamumlala dívka, jakmile polkla. "Aspoň já ano. Ron je ohledně toho… trochu skeptický."
"Skeptický?" podivil se blonďák. "Proč? Vždyť to zní dobře…"

"Viď?" usmála se na něj Hermiona. "Ale Ron si zkrátka a dobře myslí, že nenajdeme žádné vhodné místo. Má na panství a jejich majitele… vyhraněný názor."

"Aha," hloupě hlesl Draco. Tato informace se jej trochu dotkla, přeci jenom… on sám bydlel na panství a rodinný majetek jich obsahoval ještě několik. Znamenalo to tedy, že bude mít Ron vyhraněný názor i na něj? Blonďák lehce zatřepal hlavou, aby své myšlenky vypudil. Normálně by takhle přecitlivěle přece neuvažoval. Nesnášel svou náladovost během těhotenství. Bylo to u něj… tak nepatřičné. Harry, jako by snad pochopil, jakým směrem se jeho myšlenky ubíraly, položil mu ruku na stehno a zlehka jej pohladil. Pomohl mu tak vypudit z hlavy všechny zbloudilé pochybnosti.

Hermiona si naštěstí jeho chvilkového rozpoložení nevšimla. Namísto toho se s úsměvem zadívala nejdříve na Harry a pak znovu na Draca. "A co vy? Povídejte! Co miminko, Draco?" rozzářila se jako sluníčko a zvědavost u jejích očí jen čišela.

"No… já myslím, že super," zazubil se na ni Harry a vtiskl Dracovi políbení na spánek. "Viď?" zeptal se ho pak.

"Jo," usmál se blonďák. "Je to svým způsobem zvláštní, ale je to krásné," uculil se.

"To věřím," vykouzlila Hermiona na tváři jeden z nejupřímnějších úsměvů.

"A co vy?" nadhodil Draco. "Nechystáte se s Ronem rozšířit rodinu?" Všechna drobná strojenost z blonďáka pomalu opadávala a on se zde začínal cítit stále více jako u své staré kamarádky. Jako by snad mezi ním a Hermionou Grangerovou nikdy nebylo žádné nepřátelství. V koutku duše obdivoval ženu, jak jej snadno přijala ve svém domě.

Na okamžik jej napadla myšlenka na to, že to vše dělá jen kvůli Harrymu. Kdyby s ním byla osamotě, možná by tak milá nebyla. Kdo ví. Avšak během chvilky si opět zakázal na něco takto pochybného myslet. Hermiona mu snad jasně dává najevo svůj vřelý zájem. Určitě se nepřetvařuje, na nic si nehraje. Prostě jej přijala. Draco si střelil imaginární facku. Zase myslí na hlouposti.

"No…" vydechla Hermiona. "Ron by nejspíš nějaké dítě chtěl, ale já… ještě si tím nejsem tak úplně jistá. Bylo by to sice krásné, ale… ve mně je něco, co mi brání jít do toho po hlavě," smutněji se pousmála. "Zatím to beru tak, že když to přijde, tak to přijde. Cíleně však ne."

"Ale... když jsem tu byl předtím, tak mi přišlo, že na tom celkem… pracujete…?" dostal ze sebe zaraženě Harry a v mírné otázce nadzvedl své obočí. Ruka s vidličkou mu poklesla k desce stolu a on se upřeně zadíval na svou dlouholetou kamarádku.

Hermiona v záporu zakroutila hlavou. "Ron by v budoucnu chtěl více dětí. Mám tak trochu strach, abych nakonec nedopadla jako Molly," s úsměvem zakroutila hlavou ze strany na stranu. "Pokud se pokusíme o dítě, Harry, bude to až po svatbě a-" uprostřed řeči ji přerušil obyčejný mudlovský domovní zvonek, který zde měla Hermiona s Ronem nainstalovaný. Přeci jen bydleli obklopeni nekouzelnickými sousedy, a tak jejich dům nepostrádal nic ze základního mudlovského vybavení.

"Dojdu tam. Hned jsem zpátky," prohodila k dvojici naproti sobě a věnovala jí drobný úsměv. Jakmile se její záda vytratila z místnosti, Harry se uculil na Draca.

"Tak co?" pohladil jej palcem po tváři. "Bylo zbytečné být nervózní, ne?" sklonil se k Dracovým rtům a vtiskl na ně krátký, avšak vřelý polibek. Svým čelem se dotkl toho blonďákova a z blízka mu koukal do očí.

"Ano…" vydechl zmijozel do Harryho obličeje. "To nejspíše bylo," hravě na černovlasého koukl a poté se nahnul a lehce mu skousl spodní ret. "Je milá," řekl tiše, téměř šeptem a hypnotizoval Harryho zelené oči naplněné láskou.

"Ehm… kluci, nerušíme?" ozvalo se ode dveří se smíchem a oba dva se podívali na Hermionu. Žena si nervózně popošlápla na místě a na její tváři bylo možné zahlédnout pár stop po obavách. Za ní se s rukami v kapsách o rám dveří opíral známý hnědovlasý muž s milým úsměvem na rtech.

"Ahoj," usmál se na oba široce a vykročil vpřed, aby se s nimi mohl náležitě přivítat.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama