How Is It Possible? - 62. kapitola - Výročí

31. prosince 2016 v 12:38 | Makkakonka |  How Is It Possible?

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Draco si hluboce oddychnul a odložil dvě nákupní tašky na zem vedle svých nohou. Pak kopnutím zavřel dveře. Nakupování a ještě k tomu v mudlovském obchodě nebylo zrovna to, co by nějak hojně vyhledával. Ale začínal si zvykat. Tedy, na ty nákupy. Na prodavačky a ostatní zákazníky si asi nezvykne nikdy. Ty jejich pohledy, kdykoliv do košíku chodí nějakou dětskou věc…

Z ramen si stáhl lehké sáčko a pověsil ho na věšák v předsíni. Pak se znovu chopil tašek a rozešel se do kuchyně. Přivítala ho lahodná vůně jídla a usměvavý Harry u sporáku. "Ahoj," vydechl blondýn trošku zmoženě a tašky hodil na stůl. To už u něj stál Harry a za pas si ho přitahoval k sobě do polibku. "Ahoj, zlato."

"Co vaříš?" zamumlal Draco do Harryho rtů.

"Tvé oblíbené jídlo," zamilovaně se Harry usmál. "Lososa se zeleninou a bramborami."

Blonďák se mírně zarazil a podezřívavě na Harryho koukl. "Děje se něco?" zeptal se a než černovlasý stihnul promyslet svou odpověď, Draco se mírně odtáhl z jeho náruče a rozhlédl se kolem sebe. "A kde je Scorpius?" Jeho hlas najednou už nebyl tak mírný. Ozývaly se v něm obavy o malého.

"Klid, lásko," přivinul si ho Harry nazpět. "Je v dobrých rukou. Původně jsem ho chtěl dát na hlídání tvému otci, ale nakonec jsem ho raději svěřil Hermioně s Ronem. Přeci jen… bude tam trochu déle," tajemně na Draca mrkl.

"Provedl jsi něco?" nakrčil Draco čelo, když na Harryho pln nechápavosti koukl.

"Ne." Harryho zvonivý smích se rozlehl kuchyní. "Jen nám chci udělat hezký večer. Víš, já… nevím, jak to bereš ty, protože jsme se o tom vlastně nikdy nebavili, ale… dnes je to přesně rok, co jsem se k tobě vrátil, takže… hezké výročí, Draco."

"Oh," dutě ze sebe vydal blondýn a jeho tváře nabraly lehký růžový nádech trapnosti. "Já… já se omlouvám, já… nedošlo mi, že…" Byl zaražen Harryho prstem na svých rtech. "Já vím. Nezlobím se na tebe ani nic jiného. Jen chci, aby sis dnešek užil, ano?" Usmál se a zastrčil Dracovi jeden pramen blonďatých vlasů za ucho.

"Ale já… nic pro tebe nemám a ty zatím…" pohodil hlavou k rozdělané večeři.

"Lásko, nic takového není přece nutné. Hlavně, že jsi tady." Harry se na okamžik kousl do rtu, než pokračoval: "A pokud vše půjde podle plánu… ten největší dárek mi teprve dáš," znovu na Draca tajemně mrkl.

"Tak tedy… hezké výročí, Harry," pousmál se Draco a nechal se od Harryho přitáhnout do hlubokého polibku. Když se odtáhli, promluvil jak první černovlásek: "Běž teď nahoru do koupelny, máš tam napuštěnou vanu. Až to tu dodělám, přijdu za tebou," poslal Draca nahoru a na rozloučenou mu věnoval další pusu.

A tak se Draco o několik minut později ponořoval do příjemně teplé vody s pěnovou pokrývkou nahoře. V duchu si nadával do blbců, že na něco takového, jako je výročí, dočista zapomněl, a sliboval sám sobě, že musí vymyslet způsob, jakým se Harrymu aspoň trochu odvděčí. Když se vysvlékal, všimnul si na židli vedle umyvadla nachystaného čistého oblečení, které tam Harry musel nachystat. Jak sobě, tak Dracovi.

Blondýn se zavřenýma očima relaxoval ve vodě, když se dveře od koupelny otevřely a dovnitř vkročil Harry. Po cestě k vaně ze sebe stáhl černé tričko a odhodil ho na zem. O chvíli později následovalo i vše ostatní, takže se na podlaze utvořila menší kupka špinavého prádla. Nahý si pak vlezl do vany za Dracem a přitáhl si ho k sobě tak, že se nyní blonďák zády opíral o jeho hruď.

Prsty pod vodou přejížděl po Dracově břiše a láskyplně sledoval blondýnovu líbeznou tvář, než začal pomalu klást několik polibků na jeho odhalený krk. Nehodlal společnou koupel přeměnit v něco víc, to bylo na plánu později. Teď prostě chtěl Draca rozmazlovat.

Blondýn se v jeho náruči trošku pootočil a zaklonil hlavu, aby měl lepší přístup k Harryho rtům. Ty se spojily v jedny a lenivě se líbaly, stejně jako jejich jazyky. Něžně a láskyplně. Ve stejném duchu se nesly i jejich následné doteky na těle toho druhého, když se houbami navzájem omývali. Ani po čas toho si nepřestávali krást jeden od druhého polibky a sem tam i nějaké ty něžné kousance na krku a ramenou.

Po koupeli se přesunuli zpět dolů do kuchyně. Než Harry odešel za Dracem nahoru do koupelny, stihnul prostřít stůl a postavit na něj láhev s vínem. Také rozprostřel svíčky po celé kuchyni a nyní je jedním mávnutím hůlky všechny zapálil. Od romantického gesta si vysloužil Dracovo obdivné páni a k tomu jedno silné objetí doprovázené láskyplným polibkem. Věděl, že Dracovi tímhle udělá radost. Ať se totiž Draco tvářil jakkoliv chtěl, uvnitř byl romantik a podobná gesta miloval.

Jako správný gentleman Harry svému příteli odsunul židli a až teprve poté, co se usadil Draco, posadil se i on. Večeře se nesla v příjemném duchu a nostalgické konverzaci, a když oba dva dojedli, Harry se nenápadně zhluboka nadechl, jak sbíral síly pro další plánované kroky dnešního večera, a ještě nenápadněji se dotkl přední kapsy na svých kalhotách. Když odnášel prázdné talíře od večeře do dřezu, omotaly se mu kolem břicha zezadu dvě štíhlé paže. Dracovy rty přes tričko políbily místo na Harryho zádech. "Děkuju. Bylo to úžasné."

"A to ještě není všechno, lásko. Pojď se mnou," poprosil blondýna Harry a za ruku si jej odváděl ven před dům, na zahradu.

"Co budeme dělat venku?" zmateně se zeptal Draco. Už jen z prostého pohledu z oken bylo vidět, že je venku už dávno tma. Také se bylo čemu divit. Hodiny ukazovaly několik minut po deváté večer a v tuto dobu se již stmívalo brzy.

"Uvidíš, neboj. Bude se ti to líbit," přesvědčoval ho černovlasý. "Podívej se nahoru," pobídl jej k pohledu na hvězdnou oblohu. A Draco tak učinil. S ohromením a fascinací zíral na všechny ty stříbrné body na tmavém pozadí, a Harry zase sledoval jeho nadšenou tvář. Světlo z domu pronikalo otevřenými dveřmi ven a slabě osvětlovalo jejich tváře. Cítil, jak jej Harry objal kolem ramen, a tak se více natiskl do jeho náruče. "Jsou kouzelné…" vydechl.

"Ne tolik jako ty." Harryho teplý dech jej pošimral na uchu a ve vlasech kolem. A Harry by se klidně vsadil o vše, co měl, že se Dracovy líce určitě zbarvily do růžova. "Jsi to nejlepší, co mě mohlo potkat. Teď už to vím. Býval jsem hlupák, když jsem to neviděl. Miluji tě, Draco Malfoyi. Jsi ten nejkrásnější muž, to nejúžasnější stvoření, co znám. Děkuji ti za tvou lásku, a také ti děkuji za krásného syna, kterého jsi mi dal.

Uvědomuji si, že by se teď asi hodil nějaký lepší a delší proslov, ale na něco takového jsem nikdy nebyl. I kdybych si to nacvičoval měsíce dopředu, stejně bych si teď nevybavil ani jedno jediné slůvko. A já… snad slova dokáži nahradit činy." S tím se Harry svezl dolů a poklekl před blonďákem na jedno koleno. Po čas toho, co pronášel další slova, otevřel v rukou malou černou krabičku, díky čemuž odhalil prsten v ní ukrytý. "Prokážeš mi tu čest a staneš se mým mužem, Draco?"

V očekávání sledoval blonďáka, jak na něj nejprve zírá s pootevřenou pusou jako na zjevení a jak se mu vzápětí plní oči slzami dojetí. Hned na to začal Draco zběsile přikyvovat, smát se radostí, plakat štěstím. "Ano!" dostal ze sebe a nechal si od Harryho na roztřesený prsteníček nasadit zásnubní prsten. Pak skočil do jeho náruče. Harry se s ním zatočil, načež si ho okamžitě přitáhl do procítěného polibku.

"A teď další část překvapení," oznámil mu a přemístěním rukou na jeho stehna mu naznačil, aby obtočil své nohy kolem jeho pasu. Když tak Draco učinil, rozešel se s ním do domu. Lépe řečeno - do ložnice v patře. Teprve tam jej postavil na zem a sledoval jeho reakci.

"Radši ani nechci vědět, kolik času ti plánování dnešku zabralo," zakroutil Draco pobaveně hlavou, když mu pohled padl na postel, kde se vyjímalo velké srdce vytvořené z rozházených okvětních lístků červených růží.

"Beru to tak, že se ti to líbí," zasmál se Harry a zezadu blonďáka objal líbaje ho na šíji.

"To víš, že ano. Moc," uculil se Draco. Bylo mu jasné, co teď bude následovat a ani při nejmenším mu to nevadilo. Vlastně se i nehorázně těšil. Během jeho těhotenství spolu nespali vůbec, nanejvýš jeden druhému trochu vypomohli. A teď, po Scorpiusově narození, většinou jen rychlovky ve sprše, případně ve vaně. Toho zdlouhavého milování, které natolik zbožňoval, si zatím moc neužil. O to intenzivnější pro něj bylo vše, co následovalo. A Harry si toho všímal a snažil se udělat vše dokonalé.

Když pak leželi nazí a zachumlaní do peřin vedle sebe, oba se tiše shodli na tom, že šťastnější už být nemůžou. Draco se posunul blíže k Harrymu a navrtal svůj nos do jeho hrudi, nohy měly propletené, těsně se objímali a užívali si přítomnosti toho druhého. "Děkuju ti. Za všechno," zašeptal blonďák, trochu nalomený spánkem. Ve vlasech mu přistála láskyplná pusa. "To i já tobě, Draco."

"Miluju tě," uculil se blondýn.

"Já tebe taky," upřímně mu oplatil Harry. "Draco?" ozval se znovu po chvilce.

"Mmmm…" ospale zamručel blonďák ospale se zavřenýma očima.

"Já… ještě je tu něco, co bys měl vědět, co bych ti chtěl říct." Jeho slova donutila šedomodré oči, aby se znovu podívaly na svět. "Poslouchám…"

"Víš, jak jsem před pár odešel na ministerstvo a říkal jsem ti, že musím za Kingsleym kvůli jednomu případu?"

"Samozřejmě. Proč?"

"Nebyla to tak úplně pravda." Dracovo čelo se nakrčilo nelibostí. Svým pohledem Harryho pobídl, aby pokračoval. "Já… byl jsem jako svědek před Starostolcem. Soudili Katie." Když viděl, jak se Draco zarazil, urychleně pokračoval, aby mu vše vysvětlil. "Vím, že o tom v novinách nic nebylo. Kingsley nechtěl, aby se veřejnost cokoliv dozvěděla. Mohlo by to přinést nejen strach a paniku, ale také nevíru v ministerstvo, což samozřejmě nechtěl. A po záporné stránce, mohli se taky objevit tací, co by s Katie sympatizovali. Já… chtěl jsem tě ode všeho držet dál, aby ses tím nestresoval. Zařídil jsem, aby se vše obešlo bez tvého svědectví a přítomnosti u soudu."

Draco nad ním zakroutil hlavou. "Šla do Azkabanu?"

"Ne," vydechl Harry. "Dostala polibek."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama