Mission: Tomlinson - 20. kapitola

3. prosince 2016 v 11:29 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Společně se vrátili do parku, kde jejich dnešní schůzka začala. Ačkoliv to ani jeden z nich zatím neřekl nahlas, oba věděli, že to nebyla žádná obyčejná schůzka. Bylo to prostě a jednoduše rande. Jejich propojené ruce to jen dokazovaly. Louise zaskočil fakt, že vše proběhlo v pořádku, bez žádného podrazu z Harryho strany. Tak trochu čekal, že někde uprostřed cesty, na odlehlém místě, na něj vytáhne zbraň a zkusí ho zabít. Ale mýlil se, a to jej činilo zmateným. Velmi zmateným.

O co vlastně Harrymu jde? Nemá ho tak náhodou chtít sprovodit ze světa? Vymazat z povrchu zemského, aby udělal Zaynovi radost? Tak proč si s ním tak zahrává? Louise napadaly jen dvě možnosti. Ta více pravděpodobná vsázela na to, že je tohle vše jen součástí jedné velké hry, ve které se počítá i s jeho city. Nějakým způsobem mu tohle vše má ublížit ještě před tím, než přijde jeho konec.

Pokud to má být takto, tak musel uznat, že se Harrymu jeho plán celkem daří. Hlavu měl plnou myšlenek na něj a jeho srdce přestávalo být chráněno pevnou barikádou, kterou si Louis kdysi vytvořil. Harry pronikal skrze ni a postupně se dostával k cíli. Možná byl Louis prostě jen naivní, ale svým způsobem se s Harrym cítil opravdu dobře a dalo by se říci, že i milovaně?

Další možnost připadala Louisovi krajně nepravděpodobná. Spočívala v pravdivosti tvrzení, že Harry není ještě tak zkažený Zaynovým vlivem a že mu zůstaly nějaké opravdové city. Pokud by to bylo tak, musel by Harry být zmatený sám sebou, jelikož by mu Louis nebyl lhostejný, ale na druhou stranu by určitě nechtěl riskovat vlastní smrt jen proto, že by nesplnil jeden blbý úkol. Uvnitř něj by se o nadvládu prala dvě přesvědčení. Jenže na to Harry nevypadal. Podle Louise se na něco takového choval až příliš jednoznačně.

Ruku v ruce nakonec došli tam, kde ještě před několika hodinami Louis nervózně postával díky obavám a čekal na Harryho, na místo jejich prvního střetnutí, kde Harry upadl a poranil si nohu. Teď tu stáli v poloprázdném parku a na krajinu kolem nich se pomalu snášel večer. Louis se natočil více k Harrymu a nadechl se, že se začne loučit, ovšem zarazil ho dlouhý ukazováček na jeho rtech.

"Rád bych tě ještě doprovodil domů, pokud mi to dovolíš," usmál se kudrnatý a zlehka konečkem prstu Louisovy rty pohladil. Cítil, jak se pod jeho dotekem roztahují. "Už je pozdě," dodal pak ještě na vysvětlenou, proč chce s ním jít a v očekávání naklonil hlavu do strany.

Louis se zadíval do jeho očí a snažil se v nich číst. Dalo by se říci, že hledal nějaký náznak nekalosti, ale nenašel vůbec nic. Proto nakonec odlehčeně vydechl: "Tak dobře."

***

"Tak jsme tady," oznámil Louis Harrymu, když stanuli před jeho domovem. Kudrnatý na dům zběžně pohlédl a prohlédl si celou stavbu od shora až dolů. Sice ji znal, před několika dny stával tady na ulici se svým autem a pečlivě ji sledoval. Tedy, lépe řečeno, sledoval jednoho z jejích obyvatel, ale i tak měl dům již nastudovaný a nebyl pro něj tedy nic nového. Avšak nechtěl, aby Louis pojal sebemenší podezření, a proto nyní dělal, že si ji vidí poprvé v životě. Nevěděl, že Louis o jeho malé hře ví. Vlastně ani nevěděl to, že se před ním prozradil. A stejně tak ani pořádně nevěděl, s kým má tu čest.

Již několikrát přemýšlel nad tím, čím se Louis mohl Zaynovi zprotivit. Kvůli čemu ho teď Zayn chce vidět mrtvého. V úvahu bral snad všechna možná povolání ilegální činnosti, jelikož nakonec usoudil, že Louis nemůže patřit mezi úplně nevinné lidi. Ne po tom, co mu Zayn řekl při jejich posledním telefonátu. Nedokázal si Louise představit jako nikoho, kdo by měl co společného s vraždami, přesto pochyboval. Vždyť Zayn mu přeci říkal, že přivodil smrt celé své rodině! Tak drogy? Obchod s bílým masem? Pašování? Konkurenční mafie?

Neměl nejmenší tušení, kam Louise zařadit. Třeba nepatří nikam, třeba byl prostě jen ve špatnou dobu na špatném místě. A z nějakého důvodu to odnesla jeho rodina. Ale to bylo nepravděpodobné. Měl pocit, jako by byl stále vedle. Jako by mu něco unikalo. Zayn mu nic neřekne a než by mu Louis začal věřit natolik, aby mu sám aspoň něco naznačil, trvalo by to strašně dlouho. A on neměl tolik času. Musel jednat rychle, protože konec jeho vyhrazených čtrnácti dnů se blížil mílovými kroky. Vše, co se týkalo Louise, strašně rychle utíkalo. Stejně jako dnešní odpoledne.

Vždy, když jen trochu pomyslel na to, že by měl Louise zabít, byl zhnusen sám sebou. Nedokáže to. Pokud ho něco nenakopne, nedokáže to. Jedině v čirém zoufalství. Nejspíš by nesnesl pohled do Louisových očí. Nechce vidět ty nádherné modré oči zlomené a zrazené, plné bolesti, kterou způsobí on sám. Jednou, když si tuto skutečnost uvědomil, došla mu další věc. Nebo spíše našel další indicii v pátrání po Louisově tajemství.

Zayna něco muselo vést k tomu, když chtěl, aby Louis trpěl. Harry si pamatoval jeho slova, když mu úkol zadával. Chci, aby jej nebolela jej smrt, ale i zrada. Záhadou pro něj však zůstávalo proč. Proč Zayn chce Louise i zradit? Chce mu snad oplácet stejnou mincí? Ale to by znamenalo, že se ti dva znají osobně. Tehdy si Harry umínil, že musí co nejdříve zavolat jedinému člověku, kterému může s něčím takovým důvěřovat.

Pověří Taylor drobným úkolem. Pošle ji do archivu v hlavním sídle organizace a nechá ji prostudovat záznamy o všemožných obchodech, které Zayn vedl a bude doufat, že se jí podaří tam někde najít jméno Louis Tomlinson. Protože tohle mu připadalo ze všeho nejpravděpodobnější. Louis někdy v tomto směru spolupracoval se Zaynem a něco časem neklaplo. Dost možná se Louis nakonec začal vykrucovat, nebo Zaynovi nějak podrazil nohy. To musí ještě zjistit. Teď to však nebude.

Odtrhl svůj zrak od domu a položil své dlaně na Louisův pas. Přitáhl si ho blíže k sobě, až se jejich těla těsně dotýkala. Se zálibným úsměvem se kochal Louisovým obličejem a s potěšením sledoval stydlivé zrůžovění tváří, kterému brunet pod Harryho upřeným pohledem nedokázal zabránit.

"Nechci, aby dnešek už skončil," řekl Harry tiše a dlaní pohladil Louisův obličej. Pak svou ruku přemístil na jeho zátylek a natiskl své čelo na to jeho. Nosy se zlehka dotýkali jeden druhého a zblízka si koukali do očí. Tahle blízkost je činila šťastnými.

"Však ještě nemusí," řekl váhavě Louis a kousl se do rtu.

Harryho obličej se rozjasnil, když si uvědomil příslib vznášející se ve vzduchu. "Pozveš mě dál?"

"Budeš-li chtít."

"Samozřejmě," vydechl potěšeně Harry a natiskl své rty na ty Louisovy, který mu polibek začal vroucně oplácet. Jestli si lze zamilovat něčí rty, tak on už jedny takové našel. Ty Harryho.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama