Mission: Tomlinson - 23. kapitola

3. prosince 2016 v 11:45 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Když se Harry další ráno probudil, cítil se podivně rozlámaný, a to i přesto že prospal nerušeně celou noc. Ještě než vůbec otevřel oči, jeho pozornost si vyžádalo tiché pleskání deště do okenních tabulí. Má-li mít špatný den, bude to se vším všudy. Už od samého rána.

Převalil se na posteli na bok a přitiskl si polštář blíže k obličeji. Pak teprve otevřel oči a ospale zamžoural před sebe. V jeho zorném poli se nacházela stará rozviklaná skříň a kousek nočního stolku. Dále jen špinavé stěny, kterým občas chyběl nějaký ten kousek omítky.

Měl sto chutí oči znovu zavřít a pokusit se ještě na chvíli usnout, ale to by mu v tom nesměl zabránit nový vjem, který získaly jeho uši. Zvláštní zašustění látky, jako by snad v místnosti byl i někdo další, Harryho přinutilo nadzvednout a pootočit hlavu. Pohled mu padl na černovlasého muže sedícího na dřevěné židli, nohu přes nohu, hlavu podepřenou rukou, jejíž loket spočíval na opěrátku.

"To je dost, že jsi vzhůru," suše konstatoval Zayn. "Ještě chvíli a přeseděl bych si prdel," nespokojeně mlaskl. Sotva promluvil, Harry sebou škubl a vyšvihl se do sedu. Co tu kurva dělá?!

"Můžeš mi říct, co tu jako děláš? Jak ses sem dostal?" zeptal se ne příliš nadšeně kudrnatý.

"Dveřmi," stroze jej odbyl Zayn.

"Dveřmi?" zopakoval po něm Harry nepříjemným tónem. Zayn určitě moc dobře věděl, na co se ptal. Jenže to by nebyl on, aby se potřebným odpovědím vyhýbal.

"No, oknem jsem nelezl. Od vcházení jsou dveře," sarkasticky odsekl černovlasý.

"Ještě jsi mi neřekl, co tu chceš? To má být zase nějaký kontrola či co?" namítl Harry, zatímco svěsil nohy dolů z postele a natáhl se pro kalhoty, do kterých se následně začal soukat.

"Přišel jsem dát najevo svou nespokojenost, Harolde."

"Osobně? Předtím ses neobtěžoval…"

Zayn pevně semknul čelisti k sobě a na okamžik se odmlčel. "Dochází mi s tebou trpělivost," sykl potom podrážděně. "S tebou i s Tomlinsonem."

"Pokud narážíš na včerejšek, o kterém - hádám - už víš taky, dělám jen to, co jsi po mě chtěl," pokrčil rameny lhostejně Harry. Možná měl mít ze Zayna strach, ale nedokázal to. Prostě to nedokázal. Jediné, co z něj cítil, byla jistá dávka respektu. Nic víc, nic míň. Pravděpodobně si na to byli až moc blízcí.

"Nelíbí se mi to," podotkl Zayn a uvolnil svůj posed do více ležérního. "Chci, aby už Tomlinson nebyl nic víc než pouhá vzpomínka na uzavřenou věc."

"Takže chceš, abych to uspíšil? Musíš ho opravdu nenávidět, když ses kvůli takové prkotině obtěžoval přijet až sem, abys mi to sdělil osobně."

"Nenávidět je ve spojitosti s ním slabé slovo," zatvářil se znechuceně Zayn.

"Je mi to jasný," ušklíbl se Harry. "Je v tom něco osobního, že? Proto to hlídání, neustálé telefonáty, které jinak nemáš ve zvyku… Chceš se ho zbavit a chceš mít zaručený úspěch. Proto jsi vybral mě. A teď začínáš mít pocit, že mi Louis přerůstá přes hlavu a já nedokážu splnit to, oč jsi mě žádal. Rád bys měl celou záležitost z krku, vyřešenou, a začínáš být unavený čekáním. Sice jsi mi dal nejprve volnou ruku úplně, pak jsi to zkrátil na čtrnáct dní a teď," pokrčil rameny, "teď bys byl nejraději, kdybych ti slíbil, že se o Louise postarám už dnes," shrnul Zaynovy evidentní pohnutky a zakroutil nad nimi nevěřícně hlavou.

Zayn si odfrkl a s úšklebkem párkrát přikývnul. "Jo, ano, máš pravdu Harry, nepleteš se," pronesl pak poraženecky a věnoval kudrnatému tvrdý nekompromisní pohled. "Avšak doufám, že mě nezklameš. Sám sis teď určil svůj limit."

"Cože?" zprudka zvedl Harry hlavu, aby se podíval jeho směrem.

"Říkal jsi přeci, že bych byl rád, kdybys nám záležitost jménem Louis Tomlinson ukončil už dnes. A já ti odpověděl, že máš pravdu. Takže koukej dělat."

***

"Taylor?" zachraptěl Harry do telefonu o chvíli později, když se za Zaynem zavřely dveře, a on roztřesenýma rukama konečně vytočil číslo té, občas až nesnesitelné, bloncky.

"Co se děje, kudrlinko?" zasmála se na druhé straně mladá žena a následně vypískla. "Počkej, nech toho," uslyšel Harry tlumeně a pak se opět vrátilo hihňání. Kudrnatý protočil oči, když mu došlo, o co u Taylor jde. Vyrušil ji u její oblíbené činnosti. Tahání se s každým hezčím klukem, který jí přijde pod ruce. Mohl jen hádat, jestli byli na začátku, nebo už na konci.

"Potřebuji s tebou mluvit. Ihned. O samotě," vyřkl svůj požadavek a slyšel, jak si blondýnka do mobilu hlasitě povzdechla.

"Moment," otráveně poprosila Harryho o strpení. "Zlato, co kdybys nám zašel napustit vanu, co říkáš?" mazlivým hlasem se obrátila ke svému společníkovi, avšak opět nechala mobil dostatečně blízko, aby její slova slyšel i Harry. Ten o zlomek vteřiny později poslouchal mlaskavé zvuky líbání.

"Tak jsem tady," vydechla nakonec Taylor do telefonu.

Harry jako by to ani neslyšel, její informaci přešel. "Ty ale nemáš doma vanu," namítl místo toho.

"Já ne," zasmála se žena, "ale ty ano."

"Nechceš mi tím naznačit, že jsi s ním u mě doma, že ne?" zamračil se Harry.

"Jsi si jistý, že teď určitě chceš rozebírat, jestli náhodou nepoužijeme tvoji vanu?"

"Raději ani nevědět," zamumlal kudrnatý. "Ale máš pravdu, chci si s tebou promluvit o něčem jiném. Vzpomínáš si, jak jsem tě poslal do archivu?" nadhodil.

"Nic jsem nenašla," oznámila mu Taylor. "Mezi obchodama žádnej Louis Tomlinson určitě není."

"Dívala ses pořádně?"

"Nedělej ze mě vola, Harolde. Vím, co jsem viděla. Jak říkám, mezi obchodama, žádnej Tommo není."

"Sakra," zaklel Harry nad nepořízenou. "No… to nevadí," zamumlal pak.

"Kurva Harolde, posloucháš mě vůbec?!" nakrkla se. "Říkala jsem, že mezi obchodama," udělala důležitou pauzu, "není."

"A kde teda je?" zeptal se trochu s rozčilením Harry. Proč to neřekla rovnou?

"Na Blacklistu," oznámila mu prostě.

Harry na druhé straně krátce zalapal po dechu. "Na Blacklistu?" zopakoval po ní dutým hlasem plným překvapení a nevíry.

"Jo," potvrdila mu. "Byl v elitním týmu, v TOP 10."

Harry jen vytřeštěně zíral před sebe, a aniž by se s Taylor jakkoliv rozloučil, típnul hovor, odhodil mobil dál na postel. Tahle informace dosti zamávala s jeho přesvědčením o Louisovi. Veškerou náklonnost, kterou k němu cítil, teď mrknutím oka zahodil pryč.

Zayn měl celou dobu pravdu. On opravdu nevěděl, s kým si zahrává. Louis byl v Zaynově elitním týmu, navíc mezi deseti nejlepšími! Teď už začínal chápat Malikův nesouhlas s jeho počiny. Na listině, která byla v celé organizaci známá jako Blacklist, totiž byla uvedena jména těch, kteří z ní utekli a stále ještě unikali trestu, který Zayn za zběhnutí uděluje. Smrti.

Všechno mu znenadání začalo dávat větší smysl. Všechno, až na jedinou věc. Když by Louis byl jen tuctovou záležitostí, proč by úkoloval Zayn právě jeho? Tyhle záležitosti si přeci vždy vyřizuje sám, osobně. Nenasazuje na tyto mise nikoho. Navíc on o Louisovi věděl vše podstatné k jeho nalezení! Dával Harrymu složku s údaji. Tak proč? Kvůli oné zradě, kterou po něm Zayn chtěl? Ale proč o ni vůbec stál?

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama