Mission: Tomlinson - 30. kapitola

3. prosince 2016 v 12:42 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Náhlý přísun Zaynovy pozornosti mi zpočátku dělal dobře," smutně se Louis uchechtl nad vzpomínkami. "Ale záhy jsem zjistil, že jeho úmysly nejsou zas tak čisté, jak se zdají. Ostatně jako vždy. Neměl zájem ani tak o moje schopnosti, jako spíš o mě samotného."

Harry zorničky se po vyslovení těchto slov rozšířily nad tím, co jej nyní napadlo. Je možné, aby…? Záhy zjistil, že jeho domněnky byly až bolestivě správné.

"Jednou po skončení schůze desítky mi Zayn naporučil, abych tam zůstal a nakonec mě odvlekl do auta a odvezl mě s sebou domů, kde mě ihned vzal do kanceláře. A tam si prostě vzal to, co chtěl. Nezajímalo ho, že nechci," ušklíbl se Louis. "Vždy nakonec dostal to, co chtěl. Ani já jsem nebyl výjimka."

"Byl jsi tehdy ještě…" Harry hluboce polknul, jak mu bylo nepříjemné to vyslovit, "však víš… panic?"

Louis se nervózně zasmál, než pokýval hlavou. "Jo, jo byl. Můj zadek o své panictví přišel v Zaynově kanclu. Moc dobře si vzpomínám, jak jsem se tehdy skrze slzy snažil rozptýlit pohledem do zahrady. Chtěl jsem obdivovat krásu toho perfektně zastřiženého trávníku a dokonale ostříhaných stromů, ale díky situaci, ve které jsem se nacházel, jsem neviděl nic jinýho, než obyčejnou zeleň."

"To…" nadechl se Harry, "je mi líto. Ale si vždycky pořizoval…" zarazil se a kousl se do rtu.

"No jen to řekni," pobídl ho s hořkostí v hlase Louis, "řekni to. Řekni, že jsem nebyl nic jinýho, než jedna z jeho děvek," prsknul podrážděně. "Rychle jsem poznal, k čemu mě vlastně chce. Časem začal své příkazy zabij, oddělej a znič, měnit na vykuř mi, nastav prdel a podrž mi. Velmi rychle mi došlo, kde je vlastně mé místo. Řekni mi… kdo nyní nahrazuje mé místo?" jízlivě se uchechtl.

"Já… Zayn teď tráví čas především s Perrie, která to dělá dobrovolně… ovšem… čas od času… od něj přijde vcelku vyřízený Daniel… Asi ho neznáš, přišel do organizace až po mně, ale… všem je jasný, co s ním Zayn vždycky dělá."

"Pokud ho Zayn normálně pouští mezi vás, pak má kluk asi štěstí," sarkasticky se ušklíbl. "Se mnou to časem dospělo do takového stádia, že jsem se Zaynem v podstatě bydlel v jeho rezidenci. Nepouštěl mě na mise, do terénu, ani mezi ostatní. Vodil mě s sebou jen na schůzky Desítky, to aby se neřeklo. Jinak jsem většinu času trávil zavřený v jeho domě, nejlépe ještě v jednom pokoji, kde mě měl pod kontrolou a mohl si kdykoliv přijít.

Nejhorší na tom bylo," nadechl se modrooký, "že časem ke mně začal cítit jistou důvěru, a tak se mi občas přišel i vyzpovídat. Tedy až po tom co dosáhl svého, ale stejně. Poznal jsem ho tak blíž. A našel na něm i několik světlých stránek. A když časem pomalu upouštěl od opravdu hrubých praktik v sexu, nějak jsem nabyl mylného dojmu, že to dělá kvůli mně. Nikdy jsem to neměl rád, a tak jsem si myslel, že si konečně vzal mé ustavičné nářky aspoň trochu k srdci.

Tehdy jsem neudržel své city na uzdě," zachmuřeně se Louis pousmál, načež zatřepal hlavou nad svou tehdejší bláhovostí. "Zamiloval jsem se do něj."

Harry na chvíli koukal na Louise jako na blázna, ovšem když se oklepal z menší šoku a začal racionálně přemýšlet, začalo mu něco málo na celé záležitosti docházet. Ale něco mu do hlavy pořád nešlo… Jak se Louis mohl zamilovat do takového parchanta? Dobře, asi by tak neměl mluvit o svém kamarádovi, ale už si konečně uvědomil, že ve volbě Zayn versus Louis by měl bez zaváhání volit Louise.

"Jenže bylo bláhové doufat, že mi mé city bude opětovat. Byl jsem prostě jen jeho hračka, děvka, za kterou může kdykoliv přijít, užít si, a ani jí nemusí platit. Trvalo mi to sice dlouho, ale nakonec mi došlo, že pro něj nikdy nic víc znamenat nebudu. A tak jsem naplánoval útěk. Měl jsem dostatek zkušeností a zároveň díky pobytu v Zaynově domě i dostatek informací, takže se mi to tak nějak povedlo. Sice na to Zayn vcelku brzo přišel, ale díky úsměvné náhodě se mi povedlo zmizet." Louis se znovu pousmál, avšak vzápětí mu úsměv z tváře zmiznul a nahradil jej kamenný výraz. Na okamžik se Harrymu zdálo, že Louisovy oči zaplnily slzy, ale když brunet zvednul svůj pohled ze země k němu, už tam nebyly. "Za svůj čin jsem tvrdě zaplatil. Zayn nařídil svým lidem, a-aby zabili celou mou rodinu. Matku, otce, sestry… všechny, co žili a měli se mnou společnou krev. Otcovy lidi pak přetáhl k sobě."

Harry v tu chvíli docvakla další věc. Takhle to tedy Zayn myslel, když mu říkal o tom, jak má Louis na svých rukách krev své rodiny. A přitom… i když Zayna znal vcelku dlouho, nyní na něj konečně začínal měnit názor. Nadechoval se k tomu, aby řekl Louisovi něco konejšivého, ale brunet si toho všiml a nechtěje slyšet žádná slova lítosti mu raději skočil do řeči a pokračoval.

"Několik dalších měsíců jsem trávil cestováním po celém světě pod různými falešnými identitami. Vždy, jak jsem si - mnohdy i trochu nelegálním způsobem - vydělal dost na to, abych mohl jít o dům dál, sebral jsem se a zdrhl někam jinam, aby měl Zayn s mým hledáním aspoň nějakou práci. Věděl jsem, že po mně jde. A když ne přímo on, tak některý z jeho lidí. Zpočátku se mi stávalo, že mě občas někde někdo vyhmátl. Kolikrát jsem skončil málem postřelenej nebo pobodanej, ale naštěstí jsem dokázal uplatnit své schopnosti a všem těm lidem dokázat, že jsem přeci jen býval nejlepší z nich.

Když ale tyto situace pomalu ustávaly, přestal jsem utíkat tak rychle. Přestával jsem bydlet v hotelech a začal si vždy hledat nějaké trvalé bydliště. Časem jsem mohl úplně v pohodě setrvat v jedné zemi i několik týdnů až měsíců. Nakonec jsem se dokonce odhodlal vrátit se zpátky do Anglie. Vždy jsem cítil, že tady je prostě můj domov, ať už jsem byl kdekoliv. Chtěl jsem sem a nakonec jsem tu i znovu byl. Seznámil jsem s Niallem a o několik dní později i s jeho přítelem, Liamem.

Trvalo to dlouho, než jsem si je pustil k tělu, ale oni si počkali. Dokonce jsem se jim pak i svěřil s tím, kdo jsem byl a proč tu vlastně jsem. Neodsuzovali mě, kupodivu měli pro mě i pochopení a jako správní přátelé mě podrželi. Už jsem neměl jen Alexe, měl jsem i opravdové lidské přátele. Mimochodem, Alexe jsem našel chvilku po svém útěku. Pobýval jsem tehdy v Norsku," pousmál se nad vzpomínkou.

"Společně s ním a kluky jsem tu začal žít od znovu, a časem jsem se dokonce odhodlal i k vystupování pod svým starým jménem. A věř mi, že se mi žilo vcelku dobře, dokud ses do toho nezačal plést," zasmál se a úkosem se na Harryho podíval. "Teď jsem opět Zaynovou lovnou zvěří."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama