Mission: Tomlinson - 33. kapitola

3. prosince 2016 v 12:45 | Makkakonka |  Mission: Tomlinson

Mission: Tomlinson

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Harry paralyzovaně sledoval, jak Zayn dvakrát vystřelil z pistole. Kdyby to bylo možné, řekl by, že svýma očima sledoval i dráhu obou kulek. Připadal si jako omráčený, když viděl, jak obě dvě narazily do Louisovy hrudi nebezpečně blízko srdce. Ani si neuvědomil, že Louisův bolestivý výkřik přehlušil svým vlastním, když se mu z hrdla vydralo brunetovo jméno.

Vztek, který náhle pocítil k Zaynovi, avšak také i sám k sobě mu rozvařil krev v žilách. Odhodlání se v něm vzedmulo jako velká vlna na moři a on sebral všechnu svou sílu, kterou v sobě našel, aby se dokázal loktem ohnat po Frankovi. Pořádně mu vrazil do čelisti, až k jeho uším dolehlo slabé zakřupání, a zároveň se druhou rukou strefil do mužova břicha. Nohou se znovu ohnal po jeho slabinách - ano, bylo to od chlapa k chlapovi trochu podrazácké, ale teď něco takového opravdu nehodlal řešit. Když se Frank sklonil pod dalším náporem bolesti mezi nohama, uhodil jej Harry loktem silně do spánku a milá gorila se omráčená sesunula do trávy na zem.

Harry si jen okrajově uvědomoval, že zatímco se vypořádával s Frankem, zazněl ještě jeden výstřel. Dokonce mu fakt, že to nebyl Zayn, kdo vystřelil potřetí, došel, až když ze shora zadýchaně shlížel na hordu svalů, která si říkala Frank.

Se srdcem málem až v krku se otočil za sebe, aby uviděl tu hrůzostrašnou scénu před sebou. Taylor se pomalu zvedala ze země a ve stále svázaných rukou držela Harryho zbraň. Přesně tu, kterou před chvílí Louis hodil k Zaynovým nohám. S vytřeštěnýma očima si blondýnka prohlížela vlastní ruce. Najednou pistoli upustila do trávy, jako by se popálila.

Zornice měla rozšířené hrůzou, když si uvědomila, co udělala. Oči třeštila na bezvládné tělo na zemi. Na tělo černovlasého muže, který byl jejím šéfem. Tedy do té doby, dokud ho před chvilkou sama nezabila jednou ráno zblízka do hlavy.

Zayn ležel před ní v zelené trávě, jejíž stébla se sem tam barvila do červena od jeho krve. Kulka mu projela zezadu lebkou a čelem vyletěla ven. Přestože byl Zayn mnohem elegantněji oblečen, než další mrtvola na zemi, kterou nebyl nikdo jiný, než jeho kumpán Stan, vypadal nyní hrůzostrašněji než on. Asi to bylo tím, že Stan na rozdíl od něj neměl v hlavě menší tunel.

Ovšem jak Taylor, tak mrtvého Zayna si Harry prohlédl jen spěšně. Mnohem důležitější pro něj byl třetí muž, který ležel na zemi. I z jeho rán vytékala krev ven a vsakovala se do půdy pod ním.

Harry už na nic dalšího nečekal a rozeběhl se k modrookému brunetovi, který bezvládně ležel na zemi. Málem spadl a rozbil si pusu, když se snažil zastavit u jeho těla, ale podklouzla mu noha na čerstvé krvi, které bylo na jednu zahradu najednou až příliš mnoho. Jakmile poklekl u Louisova těla, spadl mu menší kámen ze srdce. Avšak jen proto, aby se mohl vrátit mnohem větší a těžší.

Louis ještě žil. Slabě dýchal a roztřesenou rukou si snažil ucpat obě rány, ze kterých vytékala krev. Když si Harry pořádně prohlédl místa, kam se kulky zabořily, zadrhl se mu dech v hrdle. Jedna z nich byla opravdu nebezpečně blízko srdci a druhá jej sice určitě minula, ovšem to samé se nedalo říct o levé plíci, která musela být zasáhnutá přinejmenším okrajově.

Když Harry pohlédl do Louisových modrých očí, spatřil jedno velké slané moře, ze kterého pomalu utíkal život. Jiskry v těch nádherných modřenkách, do kterých se Harry zamiloval na první pohled, vyhasínaly. Víčka náhle ztěžklá chtěla spadnout dolů, avšak Louis se z posledních sil snažil udržet obě oči otevřené.

"Hazz…" chraplavě hlesnul a sotva vyslovil Harryho přezdívku, z nosu mu vytekl pramínek krve.

"Lou…" plačtivě kuňkl kudrnatý. Do očí se mu hrnuly slzy. Připadal si tak bezmocně. V duchu prosil nebesa o to, aby mu Louise nebrala. Aby jej tu nechala, aby jej nechala přežít! Na zázraky sice nikdy nevěřil, ale teď doufal, opravdu z celého srdce doufal, že se jeden stane a Louis tohle přežije. Sám sobě se dušoval, že jestli se mu tohle přání splní, skončí se všemi špatnostmi a začne se živit jinak, než zabíjením lidí.

"Miluji tě, Hazz…" slabě se na něj pousmál Louis a ztěžka ze sebe dostal to, co měl na srdci. Teď litoval, že to Harrymu neřekl už tehdy na motelu. Litoval, že se neodhodlal mu to říct dřív. Až teď, když pomalu ztrácí vědomí a smiřuje se s tím, že přeci jen zemře…

"Já… já tebe taky, Lou!" vzlykl Harry náhle si uvědomujíc pravou stránku svých citů. Opravdu mu muselo otevřít oči až něco takového? "Neodcházej, Lou. Prosím! Vydrž to! Vydrž to pro mě, Louisi! Nesmíš mi umřít, rozumíš? Ty prostě nesmíš! Nemůžeš!"

Louis se i teď ušklíbl. "Oba víme, že to takhle mělo být, Haz-zz. Já mám o-odejít." Ani on už nezadržoval slzy a nechával je téct po svých tvářích dolů. Kousal se rtu, aby se tu nahlas nerozvzlykal.

"Ne, Louisi," položil Harry svou dlaň na jeho obličej, "ty nesmíš!" Další vzlyk opustil jeho ústa. "Pane bože, moc tě prosím, neber mi ho. Vím, že nejsem zrovna nejlepší člověk, ale tohle si snad nezasloužím. Neber mi moji jedinou naději, prosím," mumlal Harry zoufale a Louis jej se slabým úsměvem na tváři pozoroval. "Slibuju, že se polepším. Přestanu zabíjet, přestanu krást, přestanu, s čímkoliv si budeš přát! Jen mi ho neber! Prosím, moc tě prosím…"

"Co se má stát, stane se, Harry… Miluju tě, Harry. Opravdu tě miluju-u," zopakuje Louis Harrymu ještě jednou vyznání svých citů, než se postupně poddává slastné otupělosti, která jej zbavuje vědomí. Nechává svá víčka padnout dolů a zakrýt mu výhled na svět. Poslední co si pamatuje, je Harryho smutný výkřik, jeho prsty urychleně se snažící nahmatat tep na jeho krčí tepně a vzdálený poplašný zvuk sirén záchranářského auta smíchaný s ještě vzdálenějším houkáním policejních sirén.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama