Nápoj lásky - 2. kapitola - (Ne)důmyslný plán

31. prosince 2016 v 13:25 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Brýlatý kluk s neposednými havraními vlasy seděl opřený o čelo své postele a závěsy okolo ní měl napůl zatažené. Kolena měl pokrčená a o stehna si opíral učebnici do přeměňování. Snažil se učit, ale nedokázal to. Jeho myšlenky se opět toulaly všude možně. On však věděl, kam až dojdou. Na stejné místo jako vždycky. K němu.

Ačkoliv si to nerad přiznával, Harry Potter věděl, že je zamilovaný. Což samo o sobě nebyl ten nejhorší fakt. Tmavovlasého chlapce spíše trápilo pomyšlení na to, že jeho objektem lásky a tužeb je někdo, kdo mu nikdy nebude schopen dát to, co by chtěl.

Sám se už vyrovnal s tím, že se nezamiloval do ní, ale do něho. Dokonce byl schopen přijmout fakt, že jeho vysněný princ je Zmijozel. Ale to, že ho nepřitahoval nikdo jiný než sám Draco Malfoy, byl fakt podstatně horší. Neopětovaná láska Harryho bolela, ale ještě více bolela představa, že o ni ani nebude moct nikdy bojovat. V jeho hlavě nemělo smysl nic zkoušet. A tak využíval své mysli k pouhým představám.

Na tváři se mu vyloudil krásný úsměv, když si vzpomněl na na Dracovu krásnou tvář s bledou pletí. Miloval na něm v podstatě vše. Od jedinečně ocelově šedých očí, přes růžové úzké rty, po každičký sebemenší detail pokožky. Miloval Dracovy blonďaté vlasy, ostré lícní kosti, štíhlou atletickou postavu. Dokonce se zamiloval i do tónu Dracova hlasu a vůbec nepovažoval za podstatné, že právě tento hlas na něj denně chrlil spoustu urážek. A nejen na něj.

Aniž by věděl jak, na rohu právě nalistované stránky se ocitly napsané jeho iniciály společně s Dracovými a celé kresbě vévodilo srdíčko, které v sobě tato písmena neslo. Zamilovaně se pousmál, když po celém výtvoru přejel napřaženým ukazováčkem. Lehce, jako by se bál, že se pod jeho dotykem kresba zničí, rozplyne a zmizí.

Z chvilky naplněné zamilovaností ho vytrhl zvuk rázně se otevírajících dveří od chlapecké ložnice. Dovnitř vtrhl Harryho nejlepší kamarád, zrzek se sklony k přehánění, a také přítel jejich společné kamarádky Hermiony. Byl oblečený ve svém famfrpálovém úboru.

"Harry!" vykřikl, jakmile uviděl tmavovlasého chlapce sedět na posteli a držícího - teď již zaklapnutou - knihu. "Jak to, že se už nechystáš? Ten trénink začíná za chvíli, už jsi tam měl dávno být! Pohni, vždyť ještě nejsi ani převlečený!" jančil a jeho hlas lehce ovládala panika.

Tmavovlasý sebou rychle trhl a podíval se na hodinky, které měl na ruce. Když zjistil aktuální čas, zděšeně si rukou prohrábl vlasy a okamžitě vyskočil z postele na nohy. "Sakra, nějak jsem se začetl," zamrmlal a začal z pod postele lovit svůj famfrpálový dres společně se všemi ostatními součástmi chytačského oděvu.
Jakmile měl v rukách vše potřebné, vyběhl z místnosti, div nespadl na zem. "Tak pojď, Rone," zakřičel odněkud ze schodů a zrzek jen protočil oči. Obrátil se na podpatku, hodil poslední pohled na knihu ležící na Harryho posteli a začal sbíhat schody následujíc tak svého kamaráda. "Počkej na mě!" zaječel, jak nejvíc nahlas uměl.

***

Pansy Parkinsonová hrdě postávala před zmijozelskou šatnou. Za zády schovávala láhev na první pohled naplněnou jen čistou vodou. Avšak zdání klamalo a tato voda pouze maskovala něco jiného. A tím něčím byl nápoj lásky.

Oči měla fixované na přibližující se skupinku zmijozelských hráčů, kteří právě končili svůj famfrpálový trénink a rychle vyhledávala mezi svými spolužáky toho svého. Když zahlédla blonďatou záplavu vlasů, na tváři honem vykouzlila vstřícný úsměv. Udělala pár kroků dopředu ke skupince, aby si jí všichni všimli.

"Co tu chceš, Pansy?" ozval se hlas blonďatého aristokrata, který si pyšně vykračoval v čele skupiny.

Dívka pohlédla do tváře svého vyvoleného. "Dívala jsem se na trénink. Teď tu čekám na tebe." Usmála se jako sluníčko.

Z hrdel Dracových spoluhráčů se vydral těžký smích. Všichni svorně obešli svého vůdce a za chvíli byli všichni ukrytí uvnitř šatny. Každý v Dracově okolí věděl, jak se Pansy neustále snaží o Dracovu přízeň. Ovšem vypadalo to, že sám hrdý Zmijozel o tom buďto nemá ani zdání, nebo to po celou dobu úspěšně ignoruje.

Draco své spoluhráče pohledem vyprovodil a až potom se zadíval do dívčiné tváře.

Pansy se na něj mile usmála. "Přinesla jsem ti tohle," řekla a vytáhla zpoza zad láhev s vodou. "Napadlo mě, že bys mohl mít žízeň." Láhev pevně svírala v ruce jako nejcennější poklad. Měla totiž na paměti, že to musí být ona, kdo dá lektvar Dracovi do rukou. Jinak nebude fungovat tak, jak by chtěla a blonďák se namísto do ní zamiluje do někoho jiného.

Mladý aristokrat sjel svoji nápadnici od hlavy až k patě. Pak se natáhl po nabízené flašce.

"Díky," zamumlal a natáhl své štíhlé prsty k šroubovacímu víku lahve. Zrovna když se jím chystal pootočit, prohnala se kolem něj dvojice kluků oblečených do červených dresů a utíkajících na trénink Nebelvíru, který před minutou začal. Draco zavrávoral a nebýt Pansy, která ho zachytila, skončil by na zemi. Lahev s pitím mu vypadla z ruky.

"Sorry Malfoyi," zamumlal jeden z nich a Draco hned věděl, kdo to je, aniž by se mu zadíval do obličeje. Ten hlas by p
oznal všude.
"Příště laskavě dávej pozor na cestu, Weasley a čum, kam tak zběsile letíš. Nepotřebuji skončit na ošetřovně!" zasyčel blonďák naštvaně.

"Tohle ti spadlo," ozval se potichu druhý Nebelvířan a podával Dracovi lahev, kterou upustil.

"Dík," vyštěkl blonďák a vytrhl onu lahev Harrymu z rukou. Konečně ji odšrouboval a napil se. Černovlásek smutně sklopil hlavu nad tím, jak se na něj Draco utrhl.

Tmavovlasá zmijozelská dívka paralyzovaně sledovala nastalou situaci. Fakt, že před chvílí držela svého prince v náručí a zachránila ho před pádem, ji naprosto ochromil. Proto ani nezaregistrovala, když vzal Draco její láhev do ruky a začal pít. Když si tento fakt uvědomila, oči se jí rozšířily zděšením. "Ne!" zaječela a ostatní přítomní nadskočili úlekem.

Draco tázavě nadzvedl obočí, ale stále pil. Pansy se zběsile natáhla dopředu a snažila se mu láhev vytrhnout. Moc dobře si však uvědomovala fakt, že už má Draco půlku dávky v sobě. "Nepij to," zaječela a konečně se jí podařilo láhev vyškubnout z aristokratových rukou.

"Proč proboha? Vždyť jsi mi to sama dávala," ohradil se divoce Draco, ale to už se jeho oči chvilkově zaplňovaly zvláštní mlhou.

"Ale já…" fňukla zoufale dívka a odevzdaně sledovala poloprázdnou lahev ve svých rukách. Pak se zahleděla do Dracových očí.

Blonďák se na ni nechápavě zadíval, pak se prudce otočil za sebe, kde ještě stále postávala dvojice Nebelvírů. Oba zaujatě sledovali incident mezi mladým Malfoyem a Parkinsonovou.

"Harry!" vykřikl a na tváři se mu usadil blažený úsměv.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama