Nápoj lásky - 12. kapitola - Domluva

6. ledna 2017 v 16:46 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Když Harry splnil přání své kamarádky a lehce s Ronem zatřepal, aby přestal chrápat, rozhodl se konečně splnit svůj "úkol". Zamířil zmuchlaným kouskem pergamenu obsahujícím zprávu na blonďákovu lavici a vyměřil trefu tak, aby papír proletěl jen kousek od Dracova obličeje a upoutal tak jeho pozornost. A pak se jednoduše kousek napřáhl a hodil.

Nebelvírův trénink z famfrpálu byl zúročen na přesné střele a pergamen s grácií prosvištěl kolem Dracova ucha a dopadl kousek od blondýnovy ruky, která spočívala volně na lavici a konečky prstů lehce přejížděla po nějaké rýze na desce stolu.

Když si Draco uvědomil, že kolem něj něco proletělo a nyní to leží na lavici před ním, nejprve sebou trochu polekaně cukl. Pak se napřímil a nenápadně se rozhlédl po třídě. Když zrakem zakotvil na Harrym, Nebelvír se pousmál a kývnutím hlavy mu naznačil, že si má vzkaz přečíst.

Draco na něj prvně vrhl zděšený pohled, ze kterého šla jasně vyčíst blonďákova myšlenka 'to ses snad zbláznil'. Následně se znovu rozhlédl po místnosti, zdali si jejich "konverzace" nikdo nevšiml. Jediný, kdo se na ně díval, byla Hermiona, která momentálně tikala pohledem mezi Harrym a Dracem, jako by byla na tenisovém zápase. A podobný pohyb dělal i zmijozel, když se střídavě díval na Hermionu a Harryho a snažil se od tmavovlasého zjistit, zdali je dívčino vědění špatná či nepodstatná věc. V tu chvíli Hermiona dramaticky protočila oči a začala si hledět svého.

Zmijozel se tedy pustil do rozbalování pergamenu. Trochu s nevolí se začetl do Harryho vzkazu.

Potřebujeme si promluvit. Komnata, dnes o půl páté. Včerejšek nemusí být ani vzpomenut, chceš-li. H.

Draco se po dočtení díval z první věty na poslední. O čem by s ním sakra potřeboval Potter mluvit, když ne o včerejšku? Blonďák trochu pohodil hlavou a nechápavě se zamračil. Jestli mu ta dutá nebelvírská hlava hodlá dělat nějakou přednášku… Obličej stáhl do nelibé grimasy. Obrátil pergamen na druhou nepopsanou stranu a vytáhl si svůj brk.

O čem?

Napsal na něj a zmuchlal útržek zpět do kuličky. Tu pak pomocí jednoduché neverbální magie dolevitoval k Harryho lavici.

Když si černovlásek vzkaz převzal a rozbalil ho, musel se ušklíbnout. Typický Draco. Natáhl se pro brk a vedle blonďákovy otázky dopsal:

O příštích několika příštích dnech. Musíme předejít tomu, aby se podobné situace opakovaly.

Pak papír opět zmuchlal a stejným způsobem jako předtím jej doručil ke zmijozelovi.

Když si Draco vzkaz přečetl asi potřetí, uznal, že na Harryho slovech něco je.

Fajn. Budu tam.

Pro svou odpověď využil poslední volný kousek pergamenu a doručil jej zpět k Harrymu. Ten po přečtení vzkazu na Draca kývnul. Do konce hodiny se pak oba dva opět věnovali jen svému a druhého si nevšímali.

***

Když se Harry ve stanovený čas dostavil do komnaty, Draco na něj již čekal. Kupodivu. Seděl v okenním výklenku a koukal se ven na bradavické pozemky. Nevypadal, že by nebelvírův příchod zaregistroval, a proto polekaně nadskočil, když jej Harry pozdravil.

"Čau," zamumlal nazpátek a odvrátil hlavu od pobaveně se smějícího černovláska.

"Promiň," zasmál se ještě jednou Harry a ramenem se opřel o zeď vedle okna. Hlavu si též položil na stěnu a zvídavě si Draca přeměřil. Jakmile se na něj zmijozel otočil, jeho zvědavost byla ta tam.

"Chtěl jsi mluvit, tak mluv," promluvil stroze blondýn a opět se pohledem zaměřil na krajinu venku.

"Nepůjdeme si na to sednout společně na gauč?" navrhl Harry. "Myslím, že to potřebuješ," poznamenal potom, když viděl Dracův pohled.

"Ne," řekl prostě zmijozel. A když už chtěl Harry něco namítnout, zarazil ho. "Sem se vejdeš taky," řekl, více se narovnal a přitáhl si kolena blíže k trupu, aby tak udělal ve výklenku více místa.

Nebelvír se neubránil upřímnému úsměvu. Vyškrábal se do otvoru a sedl si naproti Dracovi. Zaujal stejnou pozici jako blonďák. Bylo to sice těsné, ale oba se do výklenku vlezli. A když o okamžik později Draco sám od sebe propletl jejich nohy, bylo sezení mnohem příjemnější. Narušil tak totiž jejich osobní prostor a rozšířil místo, na kterém se mohli rozvalovat.

"Tak mluv, ať už to máme za sebou," vybídl ho blonďák.

"Draco já… chci se s tebou domluvit na… na nějakých pravidelných setkáních, či něčeho na ten způsob. Pod pravé účinky lektvaru se dostáváš, jen když jsme dlouho od sebe. Kdybychom si to nějak šikovně rozvrhli a domluvili se, tak by se to vůbec nemuselo stávat." Harry se zkoumavě díval do blonďákova obličeje a studoval Dracovu reakci. Viděl všechny stíny emocí, které se zmijozelovou tváří prohnaly. Mohl si všimnout toho, jak se blondýn uvnitř snažil přesvědčit sám sebe.

"Fajn. Ještě něco?" ozval se aristokrat po chvíli.

"Ne… Teda, vlastně jo. Jo," trklo Harryho, když na okamžik koukl ven z okna a pohled mu spočinul na vzdálené věži famfrpálového hřiště. "Oba máme v týdnu tréninky. Vy nejspíš standardně dva týdně, - nevím, myslím - ale my máme čtyři. Mimo čtvrtku a neděle bereme navíc i pátek a sobotu. Za necelé tři týdny hrajeme zápas s Mrzimorem. Musíme se intenzivně připravovat, proto trénujeme o dva dny týdně více. Trošku to komplikuje celé naše setkávání. Jsem kapitán, nemůžu je vynechat."

Draco kývnul na znamení toho, že Harryho slova bere na vědomí. "Středa a neděle," prohodil pak.

"Ehm… co?" zeptal se nechápavě nebelvír, ale těsně před začátkem blondýnovy odpovědi mu to došlo.

"Máme trénink my," vysvětlil mu Draco.

"Dobře," přitakal Harry.

"Jeden týdně bych mohl zanedbat. Oni to pochopí," upozornil pak narážkou na fakt, že celé jeho družstvo bylo u toho, když padl do spárů Pansyina nevydařeného pokusu s nápojem lásky. "A vzhledem k tomu, že v neděli máme trénink oba dva, a to hned po sobě, bylo by lepší, kdyby šlo o ty nedělní. Zkrátíme tak dobu, kdy budeme každý jinde," navrhl Draco.

"Páni," lehce se zasmál nebelvír. "Překvapuješ mě," poznamenal.

"Čím konkrétně?" zatvářil se ironicky blonďák.

"Před chvílí jsi podstatě řekl návrh na to, jak spolu trávit více času. Myslel jsem, že se budeš všemožně snažit, abys se mnou byl co nejméně," fascinovaně se na něj Harry zadíval.

"Tak radši nemysli, Pottere," zakroutil Draco hlavou v nechápavém gestu. "Možná, že jsem v mnohým kretén, ale mám nějaký pud sebezáchovy a svou hrdost. Trávení času s tebou je především v mém zájmu, takže, jestli se nechci zase zbláznit a vyvádět před tebou takový hovadiny jako včera, tak to holt nějak přežiju," řekl vážným a rozhodným hlasem. Pak odvrátil svůj zrak od Harryho obličeje k výhledu ven. "Už je to maximálně jen jedenáct dní, s dneškem dvanáct," poznamenal. "To se dá zvládnout," řekl tiše a slova adresoval spíše sám sobě.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama