Nápoj lásky - 17. kapitola - Pomocná ruka

7. ledna 2017 v 12:18 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Než stihl Harry nějak zareagovat, kroky najednou ustaly. Vzápětí je nahradil dívčí smích a ony se opět začaly rozléhat jinak tichou chodbou. Nebelvír tiše zaklel a přitiskl se více za sloup. Draca pevněji přivinul k sobě a trochu mu zabořil hlavu do své hrudi, aby tak nebyl blonďák moc slyšet. Nebelvír se pozorně zaposlouchal a tiše vyčkával. S menším překvapením seznal, že nyní slyší o jedny kroky více, než předtím. Jako by se odněkud vynořil ještě jeden člověk. Avšak nikterak se touto myšlenkou nezabíral. Měl přeci jen jiné starosti.

Kroky doprovázené smíchem se ještě více přiblížily, a Harry ve smíchu rozpoznal známého člověka. Možná ne příliš oblíbeného, ale někoho, kdo mu nyní mohl více méně pomoci. Navíc se mu v koutku duše rozvíjela myšlenka, že právě tento člověk je příčinou Dracova stavu. Nahnul se, aby mohl nepozorovaně zkontrolovat situaci a prohlédnout si ty, kteří nyní kráčeli po chodbě. Když spatřil Pansy zavěšenou na Blaisovo rameno, nahlas si vydechl. Rychlým přelítnutím chodby očima se ujistil, že se zde nikdo jiný nenachází, a potom voláním upozornil příchozí dvojici na svoji přítomnost.

Když zmijozelská dvojice uslyšela Harryho hej, oba dva obrátili hlavu ke svému narušiteli. Jakmile spatřili Potterův zoufalý výraz a slyšeli jeho zavrčení: "Pojďte sem!", nechápavě se na sebe podívali, avšak uposlechli jeho prosbu a vydali se ke sloupu, za kterým se nebelvír ukrýval. Po několika krocích viděli, že zde Harry není sám, a když v jeho náruči rozpoznali svého šéfa, přešli do mírného poklusu a oba během několika vteřin stanuli vedle nebelvíra.

Jako první z nich zareagoval Blaise. "Co se stalo?" vyštěkl trochu rozčíleně, když viděl, že Draco nejspíš trpí bolestmi. Pansy jen šokovaně stála a s obavami shlížela na choulící se klubko.

"To my řekněte vy!" oplatil mu stejným tónem Harry. "To s vámi byl před tím, než jsem přišel. A to už byl v tomto stavu," syčel trochu podrážděně Harry, protože o Draca začínal mít opravdový strach.

Blaise se trochu zarazil a s přemýšlivým výrazem se na blondýna zadíval. Pak se prudce otočil na dívku, která stále stála za ním. Pansy si nervózně kousala spodní ret. I ji napadla stejná myšlenka jako Zabiniho.

"Myslíš, že…" nedokončila Pansy, protože Blaise hned při prvním slově začal přikyvovat.

"Jo…" vydechl. Rukou si frustrovaně přejel po svých krátkých vlasech.

"Co?" vyštěkl Harry, když viděl, že oba zmijozelové nejspíš vědí, co se s Dracem děje, ale on sám neměl nejmenší tušení.

"Já... je to moje chyba," sklonila hlavu dívka.

"Co jsi mu zase udělala?" nasupeně se na ni zadíval nebelvír.

"Já... nic jsem mu neudělala!" vykřikla na oplátku Pansy, "Jen…"

"Jen co?" našpulil ústa Harry.

"Jen mu dala pusu," dokončil namísto Pansy Blaise.

"Pusu?" vyjekl brýlatý. Pak však obrátil pozornost zpět k Dracovi, protože cítil, jak blonďákovo tělo opět o něco více ochablo.

"Nežárli, Pottere," ušklíbl se Zabini. "Nejspíš byla první a určitě taky poslední, viď Pans?"

Dívka cudně přikývla.

Harry rychle zatřepal hlavou. "No, to je jedno," řekl sám k sobě. "Teď mi hlavně poraďte, co mám sakra dělat!" otočil se na ně zoufale. "Já… zkoušel jsem mu taky dát pusu, ale nepomohlo to." Zoufale sjel pohledem na Dracovu tvář staženou v bolestivé grimase a o něco déle ulpěl očima na malé kapičce, která sjela blonďákovi po líci zpod uzavřeného oka. "Nevím, co mám dělat," zaúpěl a prosebně se zadíval na oba zmijozely. Opravdu by si nikdy nepředstavoval, že bude Pansy s Blaisem prosit o pomoc, ale v případě jeho Draca byl ochoten před dvojicí ukázat pokoru. Jestli mu s jejich pomocí bude schopen ulevit… Proč ne.

"Vem ho do komnaty, budete tam mít soukromí a budeš ho moct…" Zabini si odkašlal, "jaksi… přivést do normálu. Myslím, že teď potřebuje především tebe."

"Čím dřív ho tam vezmeš, tím líp…" povzdychla si Pansy. Na tváři měla smutný a lítostivý výraz. Pochopila, že Draco zkolaboval díky jejímu experimentu. Teď už ale věděla, že jej nebude třeba opakovat. Možná, že se do Blaise nemůže zamilovat den ze dne, ale mohla by mu dát šanci. Kdyby nebyla tak nevšímavá, nejspíše už by společně pracovali na jejich vztahu nějakou tu dobu.

Harry váhavě přikývl. "Pomůžete mi?" obrátil se pak dvojici. "Potřebuji, aby nás nikdo neviděl."

Když Blaise i Pansy po chvilce souhlasili, s povzdechem si vzal nevnímajícího Draca do náruče a vyhoupl se s ním do stoje. Blonďák viditelně omámeně obmotal ruce kolem jeho krku a hlava se mu svezla k nebelvírově hrudi.

"Tak pojď," vydechl Zabini a všichni čtyři se bez dalšího slova odebrali pryč. Ani jeden si nevšiml člověka, který se po celou dobu ukrýval za sloupem na druhé straně chodby, který vše viděl a většinu jejich rozhovoru i slyšel.

***

"Díky," pokynul Harry ke zmijozelům a sám s Dracem v náručí zamířil dovnitř komnaty nejvyšší potřeby. Všiml si, že po cestě sem slz na blonďákově tváři přibývalo. Měl tendence je stírat, ovšem nesměl se zdržovat něčím, co se v danou chvíli jevilo jako ta nejmenší prkotina. Proto je s nevolí nechával téct a jen lítostivě sledoval, jak pomalu kanou po zmijozelových lících dolů.

Jakmile za ním zaklaply dveře, poklusem doběhl k posteli, na kterou Draca položil. Nechápal, co přesně se s blonďákem děje. Již pochopil, že je jeho stav způsoben cizím polibkem, ale stále nevěděl, jaký přesný účinek na Draca měl. Když za ním zmijozel přišel, evidentně měl bolesti hlavy. Na podobné si stěžoval už jako na vedlejší účinek lektvaru, ale v tomto případě muselo jít o reakci na Pansyinu pusu. Avšak díky těmto navíc nedokázal vnímat. Od té doby, co se před Harrym složil, totiž ze sebe nevydal ani jedno jediné slovo. Pouze tiché skučení, vzlyky a pofňukávání.

Jeho bolesti nejspíš postupně ustoupily, ale to neznamenalo ukončení Dracova utrpení. Stále byl malátný a nevnímal. Harry potřeboval do zmijozelových žil opět vlít nějakou dávku života. Ale jak? Nemohl jej nikterak zneužít. Tak by totiž cítil každou intimnější věc, kterou by s blonďákem provedl, když by byl mimo. Ne, tohle prostě nesměl.

Na okamžik se zahleděl do jeho modrých očí. Pohled mu sice opětovaly, ale by tak zastřený, že Harry pochyboval o tom, že si zmijozel vůbec uvědomuje, kde se právě nachází. Frustrovaně si vjel rukou do vlasů. Potom jej však pohled na Draca donutil k chabému úsměvu. Pravou ruku roztřeseně natáhl ke zmijozelovým lícím a utřel z nich přebytečnou vodu. Konečně. Pak si s povzdechem lehl vedle blonďáka.

Měl v plánu si jej přivinout k sobě, avšak než tak stihl učinit, Draco se překulil na bok a sám na Harryho polovičně nalehl. Hlavu zabořil do nebelvírovy hrudi, jednu ruku přehodil přes jeho břicho jen kousek pod bránicí a pravou nohu si položil na Harryho stehno. Svým kolenem se lehce dotýkal černovláskova rozkroku a nejspíš si to ani sám neuvědomoval. Ovšem Harry to cítil až příliš dobře.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama