Nápoj lásky - 28. kapitola - Drobná chyba

14. ledna 2017 v 12:44 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"To už je jedno," snažil se to zamluvit Draco a pak se znovu rychle přitisknout na Harryho rty, aby zahnal všechny jeho pochybnosti. Všiml si, že se Potterovi jeho počínání nijak nepříčilo, takže by ho tímhle mohl přesvědčit. I když pokud to zase dělal jen z milosti, nebo pokud by byl chytřejší, než si o něm Draco myslel, pravděpodobně by se dostal do dalšího maléru.

"Heh?" uhnul nebelvír hlavou před blondýnem na oko lačným po horkých vroucích polibcích. Když se mu Draco znovu pokusil zaútočit aspoň na krk, chytl jeho hlavu do dlaně a přinutil ho zvednout hlavu. Jejich oči se setkaly v hlubokém pohledu, skrz který se spolu dorozumívali.

"Už to ví," hlesl nakonec Draco ve snaze hodit další záchranou kotvu, ovšem cítil, jak Potter jeho plán podrývá od základů.

"Kdo?" pozdvihl Harry jedno obočí a lehce se zamračil.

"Všichni," trochu nervózně vyhrkl zmijozel.

"Všichni?" zopakoval po něm černovlasý a pronikavě se na něj zadíval.

"Jo. Celej Zmijozel už ví, že si po nocích užívám s Potterem, nebelvírskou hvězdou, Vyvoleným světlé strany, Chlapcem-který-přežil, a tak dále a tak dále, takže… uděláš mi ho?" Šedé oči se zkoumavě, ale zároveň plné chtíče zadívaly do těch zelených. "Pořádnej," dodal potom Draco.

Harry se krátce ušklíbl, než se rozhodnul blondýna zklamat. "Ne," zněla jeho odpověď. Nechtěl být na zmijozela nikterak tvrdý, proto ji vyřkl měkce, ovšem to nic neměnilo na tom, že byla negativní. Začínal pochybovat o Dracových úmyslech a něco mu na tomto okamžiku prostě nesedělo, něco tu nehrálo. A on by rád věděl co.

"Ne?" zopakoval po něm Draco zaraženě, zornice rozšířené překvapením, oči naplněné zklamáním. Jeho plán asi právě selhal. Pokud neodejde bez pořádného cucfleku, může proti Nottovi vymýšlet novou strategii. A Pottera

"Ne," řekl znovu klidně Harry a Draco mu zklamaně slezl z klína. "Dokud mi neřekneš, o co tu jde, tak ne," dodal pak nebelvír a prozíravě si svého zmijozela přeměřil.

"Neřeknu, o co tu jde?" zeptal se na oko hloupě Draco.

"Ano. Vím, že na tebe lektvar nepůsobí," chytře konstatoval Harry. Na to se blondýn zatvářil poraženě a jako hromádka neštěstí se odsunul víc dozadu, aby se opřel o čelo postele. "Co donutilo Draca Malfoye dobrovolně se se mnou líbat, hm? Ještě řekni, že jsi opravdu žárlil na Ginny," se smíchem prohodil Harry. Tohle bylo nemožné. Uvnitř z toho byl zklamaný, ale kdyby se ho teď Draco snažil přesvědčit o opaku, neuvěřil by mu. Jistěže by Malfoy nežárlil. Proč by měl? Pro něj to přeci celé bylo nedobrovolné.

"Jak?" zamumlal zklamaně zmijozel.

"Moc mluvíš," podotknul Harry.

"Huh?" vyrazil ze sebe nechápavě blonďák.

"Nikdy jsi moc nemluvil, když na tebe lektvar působil. Spíš sis jen tiše bral to, co jsi potřeboval."

"Chybička se vloudila," řekl Draco nesrozumitelně sám pro sebe.

"Takže…" protáhl nebelvír. "Proč?"

"To je…" začal ze široka aristokrat, avšak pod Harryho pohledem se zarazil. "Složitý," dodal nakonec.

"Tak povídej, myslím, že máme času dost," pobídl ho černovlasý naprosto v klidu, až se Draco zarážel nad tím, že jej svým předchozím chováním nijak nepopudil. To snad není naštvaný? Nebo aspoň uražený? Dotčený?

"Ty se nezlobíš?" koukl na něj Draco skrz řasy.

"Hm…" hraně se zamyslel Harry, "ne, myslím, že ne," mrkl na něj. "Tak mluv, proč?"

"Jde tu o… zmijozelská pravidla," nadhodil blondýn.

"Pokračuj," byl pobídnut.

"Zmijozelská kolej si vždy vybere nějakého vůdce, někoho, kdo rozhoduje o vnitřních záležitostech. Člověka, který je prostředníkem mezi ředitelem koleje a lidmi v ní."

"Tím jsi bezpochyby ty," usmál se lehce Harry, zatímco se natáhl naproti Dracovi a rukou si podepřel hlavu.

"Už ne," ušklíbl se zmijozel.

"Jak to?"

"Dnes po obědě, na té chodbě, někdo nás viděl a šel to napráskat mému… dlouhodobému konkurentovi. Theodoru Nottovi. Znáš ho? O rok starší, syn toho… smrtijeda," s podivným úšklebkem vyslovil Draco poslední slovo. Nejspíš nebyl hrdý na to, že se o něm dá říct to samé.

"Ano, vím, kdo to je," potvrdil mu Harry. "Takže… teď Zmijozel ví, že kvůli lektvaru potřebuješ moji přítomnost a myslí si, že jsem ti ho podal schválně?" vyřkl nebelvír teorii, která jej napadla.

"Kéž by," zakroutil blonďák hlavou. "Nott to celé překroutil a nechal je uvěřit lži. On zná pravdu, ostatní ne."

"Ale ten, kdo mu to řekl, ji zná taky, ne? A ty, Pansy s Blaisem…" namítl Harry.

"To ano, ale…" Draco se zhluboka nadechl, "ten, kdo mu to řekl, patřil k jeho poskokům, chápeš? Kdyby ne, tak s tím za ním hned neběží."

"Pak by ale nemělo být těžké ho najít a nějak ho zpracovat…"

"Vše vidíš tak snadně," ironicky se Draco zasmál. "Jsi prostě nebelvír."

"Okay, dobře," zařadil Harry zpátečku. "Co si tedy celý Zmijozel myslí?"

Aristokrat se sám pro sebe ušklíbnul. "Že…"

"Že?"

"Že spolu chodíme. Žádný lektvar, žádná Pansy, žádná potřeba. Prostě jsem teď za přeběhlíka, který si s tebou užívá a tím podrývá zmijozelský řád. Nechtic-li pak… ehm… nepsaná pravidla smrtijedských dětí."

Harry na něj zkoumavě pohlížel. "Hádám, že ty bys tohle tvrzení rád vyvrátil. Tak proč chceš ten cucflek, to přece nedává smysl?" Hořkost, která zalila jeho srdce, nedával nikterak znát.

"Nevidíš důsledky, která má tahle lež pro mě," konstatoval blondýn.

"Pouč mě."

"Nott přebral mé místo. Všechny přesvědčil o tom, že má pravdu. Jsem teď prakticky jeho pěšák, ovšem přesto nepřítel. A takováto lež v rukou smrtijedského syna, pro mě není moc dobrá, chápeš? Určitě si uvědomí, jak skvěle ji může použít proti mně. Bude mě držet v hrsti vyhrožováním, že to poví mému otci a to… si nemůžu dovolit."

"Pořád nechápu ten cucflek," namítnul nebelvír.

"Já…," Draco se nelibě zašklebil, "mám plán. A součástí toho plánu jsi ty."

Harry pokrčil v zamyšlení čelo. "Chceš snad předstírat, že spolu opravdu chodíme?"

Potter opravdu není tak blbej… "Eh… ano?" vysoukal ze sebe aristokrat. Na to už Harry nic neřekl. Jen se chvíli díval na Dracův obličej a studoval ho, zatímco nejspíš přemýšlel, jestli jeho plán podpoří nebo ne. Časem se jeho rty začaly formovat do lehkého úsměvu. Nakonec se beze slova naklonil k blondýnovi a vzal jeho tvář do dlaní, než se sklonil k jeho krku a započal v tvorbě znaménka lásky, které po něm Draco tolik chtěl.

"Och," vyrazil ze sebe překvapeně blonďák, když ucítil Potterovy rty na svém krku, jak začínají plnit jeho přání. Lehkost a jemnost, se kterou se Harry jeho kůži věnoval, jej překvapovala též.

"Tak jo…" slyšel tlumené zamumlání.

"Děkuju," radostně vydechl zmijozel. Nevěděl proč, ale nyní se cítil opravdu upřímně šťastný. "Nemůžu uvěřit, že jsem ti prozradil tajné zmijozelské zákony," uchechtnul se pak.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama