Nápoj lásky - 34. kapitola - Zahleděnost

29. ledna 2017 v 16:07 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

To dopoledne měli v rozvrhu zrovna - u nebelvírů velmi neoblíbenou - dvojhodinovku lektvarů. Ačkoliv si Harry byl vědom toho, že by se na ní měl soustředit na Snapeův výklad - už jen pro dobro své koleje a pro udržení všech bodů, které Nebelvír zrovna měl; ale ani zdaleka to nedokázal Po té, co mu Draco včera nastínil situaci ve Zmijozelu, nachytal už poněkolikáté sám sebe, jak starostlivě sleduje blonďákova záda, jako kdyby na něj někdo měl každou chvílí seslat nějakou kletbu. Děkoval nebesům za to, že vedle Draca povětšinou sedí Blaise a Pansy, každý z jedné strany, jako by snad i oni měli o svého kamaráda strach.

Harry si nemohl pomoct, ale potenciální nebezpečí od Zmijozelů viděl prostě všude. Vzhledem k tomu, že z nich nespouštěl oči celé dopoledne, kdykoliv některého z nich potkal, mohl si na rozdíl od ostatních všimnout toho, že se něco děje. Pochyboval, že by se v Bradavicích našel ještě někdo takový, co by se z vlastní vůle pořád zaobíral sledování jejich chování, ale on si prostě nemohl pomoct.

Nevěděl, jak to ve Zmijozelu chodí, ale včerejší výklad některý zmijozelských pravidel, kterého se mu dostalo od Draca, jej vlastně ani nijak nepřekvapoval. Vždy věděl, že jsou háďata dobře organizovaná a mají svůj skrytý vnitřní systém. Ovšem teď si uvědomoval, že v něm vidí změnu. Možná si jí všimnul jen proto, že vesměs věděl, co hledat, ale byla tam. A vyvolávala u něj obavy o Draca.

Avšak blonďák ho velmi překvapoval. Nedával na sobě znát žádné znepokojení či strach. Tvářil se nadmíru spokojeně, což v jeho případě vlastně znamenalo, že byl jeho výraz stejný jako normálně. Když kolem něj prošel někdo ze Zmijozelu, kdo mu dával najevo pohrdání, Draco nad ním ohrnul nos ještě více. Tak jak to uměl jenom on. Harry se však nemohl zbavit pocitu, že je to vše jenom fraška. Hra, kterou Draco baví okolí. Byl vcelku zvědavý na jejich dnešní obědové setkání. Moc by za to nedal, že bude Draco velmi rád, když si od toho všeho bude moct na chvilku odpočinout.

Také si nešlo nevšimnout toho, jak někteří zmijozelové studují blondýnův krk. Vždy, když si Harry všimnul něčeho takového, pocítil, jak se mu červeň hrne do tváří z vědomí, že to viditelné znaménko na Dracově krku má na svědomí on. Zároveň ale cítil i jakýsi zvrácený druh pýchy. Každý teď může obdivovat jeho dílo na Dracově kůži. Zatoužil, aby to tak mohlo být už napořád. Aby on byl ten jediný, kdo bude mít svolení dělat blonďákovi milostná znaménka. Aby byl jediný, komu Draco bude za svůj život patřit. Ano, představa budoucnosti po boku mladého Malfoye je sice trochu zvláštní, ale má své kouzlo. A je v ní výzva, která Harry Pottera velmi láká.

Černovlasý obrýlený nebelvír nyní nedělal nic jiného než to, k čemu využíval každou volnou chvilku dnešního dne. Bedlivě sledoval situaci mezi zmijozely a ještě pečlivě hlídal blonďatou hlavu svého přítele. Stejně jako vždy nakonec skončil u studování těch blonďatých pramenů. Kochal se tou nádhernou barvou, obdivoval jemnost, která byla viditelná už od pohledu, a pozastavoval se nad neobvyklým leskem. Možná by se jednou Draca mohl zeptat, jaký šampon používá. Možná. Někdy. Časem.

"Harry!" potichu zavyla skrz zuby Hermiona a razantně kopla svého kamaráda do holeně, čímž ho vyvedla z myšlenek. Když to úplně nepomohlo, neodpustila si i nepříjmené dloubnutí loktem do Harryho žeber.

"Co je?" polekaně a především bolestně sykl černovlasý.

"Snape…" zašeptala Hermiona, ale téměř při tom nehnula rty, jak se snažila být nenápadná.

Harry urychleně pohledem vyhledal postavu svého profesora lektvarů. Zrak mu nejprve padl na tmavý černý hábit, a když se odvážil podívat i více nahoru, setkal se s černýma hlubokýma očima, které na něj zíraly s nefalšovanou nenávistí. Avšak na rtech pohrával vítězný povrchní úšklebek, a tak Harrymu bylo už předem jasné, že zase připravil svou kolej o několik bodů.

"Ptal se tě na-" začala Harrymu potichu tlumočit Hermiona, avšak Snapeův hlas ji zarazil.

"Není třeba panu Potterovi napovídat, slečno Grangerová." Těknul pohledem nazpět k Harrymu. "Nuže, pane Pottere, odpovíte mi na mou otázku?" povytáhlnul své obočí a zvysoka se na Harryho zadíval.

"O-omlouvám se, pane," vykoktal nebelvír poněkud vyvedený z míry, protože neměl absolutní potuchy, na co se ho Snape ptal, "a-ale asi jsem přeslechl vaši otázku…" pokorně se snažil aspoň trochu Snape obměkčit. Jediným důvodem v podstatě byla naděje na méně krutý trest. Tedy v podstatě ubrání méně bodů Nebelvíru.

"Škoda…" ohrnul ret Snape, než zprudka rozhořčeně vykřikl: "Odebírám Nebelvíru patnáct bodů za vaši nepozornost, Pottere! Snad vás to naučí poslouchat můj výklad," dodal o poznání klidněji. "Příště byste laskavě také mohl odtrhnout zrak od pana Malfoye. Jistě se pak budeme moci lépe soustředit!" pronesl chytře, než se dravě otočil ke svým zmijozelským studentům. "Někdo další?" vyštěknul do placu očekávaje odpověď na svou otázku. A Harry už se znovu nesoustředil.

Věděl, že Snape svými řečmi o jeho pohledech na Draca - bohužel také pravdivými řečmi - akorát nasadil celé situaci pořádnou korunu. Všimnul si, jak blonďákova bledá pokožka na lících zlehka zrůžověla, a jak se šedé oči nenápadně rychle koukly přes rameno, aby se tak akorát setkaly se zahanbeným pohledem černovlasého nebelvírského hrdiny. Poté Draco stočil svůj pohled v sloup a odvrátil se.

"Ty si fakt nedáš pokoj," zaslechl Harry nespokojené mumlání své kamarádky, která přitom stíhala zběsile mávat svou paží ve vzduchu, aby na sebe strhla Snapeovu pozornost. Naštěstí s tím hned přestala, protože profesor ji jako vždy milostivě přehlédl a vybral raději někoho ze svých zmijozelských svěřenců. Její brblání na Harryho účet tak ihned nahradilo nové směřované na osobu Severuse Snapea a jeho nespravedlnost, nadržování Zmijozelu a spoustu dalšího.

"Je pořád stejná, že?" s jistou hrdostí v hlase pronesl tiše Ron sedící z druhé strany vedle Harryho. Kývnul hlavou směrem k Hermioně, aby jeho kamarád mohl pochopit, na co naráží a o kom mluví.

"Jo, v tomhle určitě," ušklíbl se zlehka Harry a krátce zatřásl hlavou. "Ona jo…" dodal pak téměř neslyšně a jeho pohled opět spočinul na Dracových zádech a vlasech. Ron si jeho pohledu nemohl nevšimnout. "A on?" zeptal se s pobaveným podtónem v hlase.

Harry se ani nepozastavil nad tím, na co se ho to Ron vůbec ptá, a jak hypnotizován sledoval svého prince, tak se mu na tváři rozlil široký úsměv a on se pobaveně uchechtl. "Ne," zasněně odpověděl, "on stejný určitě není."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama