Nápoj lásky - 39. kapitola - Podívej se

29. ledna 2017 v 16:18 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Pottere," sykl tlumeně, avšak stále dostatečně nahlas na to, aby jej nebelvír zaslechl. Vyšel ze svého úkrytu, popadl Harryho za rukáv a stáhnul ho k sobě do stínu.

"Draco? Co tu děláš?" podivil se černovlasý a zkoumavě si blondýna přeměřil pohledem. "Děje se něco?"

"No… ano i ne," vyhýbavě odpověděl zmijozel, polknul a dlouze se podíval Harrymu do očí. Ten, když jeho pohled zaznamenal, mírně se zamračil, až mu na čele naskočila drobná vráska. Nelibě se ušklíbl, ale nakonec se beze slova nahnul dopředu a vtiskl blonďákovi kratší polibek na rty, zatímco si rukou přidržoval jeho bradu.

"Řekl bych," vydechl, když se opět odklonil, "že mě dnes čeká asi zajímavý, a především dlouhý večer, co? Budeš mi toho muset docela dost vysvětlit."

Draco sklonil s povzdechem hlavu k zemi. Po několika vteřinách ticha mu téměř neslyšně sjelo ze rtů jméno jeho zmijozelského rivala. "Nott…"

"Aha… Co je s ním?" prozíravě na něj koukl Harry, avšak dočkal se jen němého zakroucení hlavou v náznaku, že o tomto až později. Nelíbilo se mu to. Nelíbilo se mu, jak se Nott snaží jeho lásce zničit život, ale nesouhlasil ani s postojem, který k tomu zaujal sám Draco. Hry a přetvářka… dřív nebo později stejně bude muset s těmito věcmi skončit. Tajemství je až moc velké, aby šlo ututlat celé.

"Pojď, půjdeme do hradu," zamumlal nebelvír. Zlehka se dotknul blonďákových beder, aby jej postrčil kupředu. Společně se vydali pryč z úkrytu a poté, co se Harry obezřetně rozhlédl po okolí, zdali tu někdo není, se rozešli kousek po kamenité cestě vedoucí přímo k nádvoří. Po chvilce cesty však Harry zastavil a začal blonďáka tahat směrem k menšímu porostu dřevin, který cestu v podstatě lemoval. K Dracově smůle právě tudy, kde zmijozel předtím zahlédl podezřelý pohyb.

"Proč tudy?" zeptal se trochu nepříjemně a prudce chytl Harryho za rukáv. Ať už tu někdo opravdu byl nebo ne, nehodlá riskovat další problémy. Už takhle se do toho trochu začíná zamotávat.

"Nenápadnost?" nechápavě se na něj podíval nebelvír a snažil se přijít na to, co je příčinou Dracové nepříjemnosti. Už aby věděl, co se zase stalo. Než se jim ale podařilo ukončit tichou válku pohledů, která nyní nastala, ozvalo se za nimi významné odkašlání, které je oba v úleku přinutilo se otočit a podívat se tváří v tvář narušiteli.

"Notte?!" zlostně prsknul Draco neplýtvaje ve svém hlase nenávistí. Jasně… že ho to nenapadlo. Kdo jiný by ho sledoval z křoví, zatímco čekal na Pottera, že? "Co kurva zase chceš?!" Blonďák uvnitř bublal vzteky a k uklidnění mu nepomohlo ani stisknutí dlaně, které mu Harry věnoval.

"Ale ale ale ale… proč tak neurvale, Draco?" přeslazeně zašvitořil Theodor s úlisným úsměvem. "Byla to náhoda, že jsme na sebe narazili, nemám pravdu? Pro mě je čest setkat se s bradavickým hvězdným párem. Jen doufám, že jsem vás nevyrušil při něčem intimním. To bych nerad."

Draco mu už už chtěl něco odseknout, ale Harry ho předběhl. "No," protáhl, zatímco si přehazoval paži přes blondýnova ramena a tím si jej přitiskával blíže k sobě, "vlastně ano. Vyrušil. Takže by sis mohl dát odchod. Nemám pravdu, zlato?" obrátil se k Dracovi. V šedých očích se na zlomek okamžiku objevilo překvapení rychle následované obdivem a vděčností.

"Samozřejmě, že máš," pravil Draco s oddaností a aby snad neměl Nott nějaké pochyby, naklonil se k Harrymu a na rty mu vtiskl krátký polibek. Na to se zaculil a dovolil Harrymu, aby si ho paží přivinul ještě blíže ke své hrudi. Než se nadál, jejich rty se opět spojily v jedny a jazyky se propletly. Tentokráte z Harryho iniciativy a mnohem vášnivěji.

"Na co ještě čekáš?" zamručel Harry po chvíli a úkosem se podíval na Notta stále postávajícího na stejném místě. Tvářil se nanejvýš zhnuseně a otráveně. "Vypadni!" rozkázal mu nevrle nebelvír a opět se položil do polibku přitahujíc si Draca za pas těsně k sobě. V duchu děkoval za jeho povolnost. Potěšilo ho, když z blondýnových úst vyšel tichý sten, který mohl slyšet jen on. Postupně ubírali na vášnivosti polibku, až se nakonec jejich jazyky jen lenivě proplétaly a jedny rty pozvolna laskaly ty druhé.

"Buzeranti…" pohrdavě si odplivl Theodor, než s nakrčeným nosem svižně odešel pryč za občasného lupnutí spadené ulomené větvičky na zemi. Sotva byl z doslechu, Harry s Dracem se od sebe nenuceně oddělili, avšak i přesto stáli stále v objetí. Blonďák se šťastně uchechtl nevěda, zdali je tolik rád za Nottův odchod, nebo jestli se mu tak líbil Harryho polibek. Na krátký okamžik se dotkl svým čelem toho nebelvírova, ale pak se s tichým smíchem odtáhnul.

Harry nechal svou paži sklouznout dolů po zmijozelových zádech, avšak nedonutil se oddělat ji úplně. Zůstávala lehce položená na Dracových bedrech a za bok jej stále trochu přivinovala blíže k černovlasému chlapci. "Měli bychom jít do hradu," pobaveně vydechl, a pak neodolal a vtiskl drobnou pusu na Dracovo čelo, jako by snad tohle celé nebyla jen fraška a oni doopravdy tvořili zamilovaný pár. K jeho údivu to Draco nechal bez komentáře, a ještě se navíc o něco více usmál.

***

Harry zhluboka vydechl a kousl se do rtu. V duchu se právě pozastavoval nad tím, jak se celá situace zbytečně zamotává. Nebude trvat dlouho a on ani Draco nebudou znát východisko. Seděli teď vedle sebe v Komnatě nejvyšší potřeby a jemu se právě podařilo ze zmijozela vytáhnout trošku mírnější verzi toho, co se dnes událo mezi ním a Nottem. Draco si nechával některé detaily pro sebe a se zlehčováním sobě vlastním se pokoušel Harrymu podat celou příhodu stylem "nic se neděje", i když si sám velice dobře uvědomoval, že to tak není. A Harry moc dobře věděl, nebo aspoň při nejmenším tušil, že jsou mu některé informace zatajovány. Ale byl rád, že mu Draco řekl vůbec něco, že znal aspoň to hlavní.

"Takhle to dál nejde," oznámil nakonec pevně Dracovi, když se po několika promlčených minutách ticha konečně rozhodl, jaké stanovisko k celé věci zaujme. "Nemůžeš se tolik obklopovat lžemi. Za chvíli přestaneš vědět, co jsi komu řekl. To… to prostě nejde, Draco. Musíme to nějak… rozmotat."

"Musíme?" nechápavě na něj pohlédl zmijozel skrze řasy.

"Jo. Pomůžu ti. Jsme v tom oba, nebo si to snad neuvědomuješ?"

"Ale jo, jen…" odmlčel se Draco, "nevidím důvod, proč bys to měl dělat. Udělal jsi toho pro mě víc než dost a tohle… je můj problém, do kterého jsem tě akorát zbytečně zatáhl víc, než bylo potřeba. Nemáš proč mi pomáhat. Měl bych to zvládnout sám. A ano, máš pravdu. Chce to se vším skoncovat dřív, než bude pozdě, ale…" zakroutil bezradně hlavou, "bude to složité."

"A právě proto ti chci pomoct. Tedy především právě pro to," přesvědčivě na něj koukl nebelvír. Když Draco sklopil hlavu, bral to jako souhlas. "Jako první upustíš od toho svého plánu, jasné? Ať už jsi chtěl pokračovat jakkoliv," nekompromisně rozkázal a počkal si na blonďákovo strohé kývnutí hlavou.

"Fajn."

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama