Nápoj lásky - 8. kapitola - Večer

3. ledna 2017 v 18:04 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Tmavovlasý nebelvírský student rychle utíkal chodbou ke kabinetu ředitelky své koleje. Měl dvě minuty zpoždění, a mohl tak jen doufat, že nad tím přimhouří McGonagallová oči.

Nakonec se zcela vykašlal na nějaké jídlo v podobě večeře a strávil s Dracem všechen čas, který mohl. Možná také o dvě minuty více, než měl. Nedokázal si však představit, že by dnes dokázal nechat zmijozela neukojeného. Ne po tom, v jakém stavu za ním Draco přišel.

I takhle měl pochybnosti o tom, v jakém stavu zmijozela nalezne. Domluvili se totiž, že oba opět přespí v komnatě. Tudíž měl Harry v plánu ze svého trestu zamířit zpět za blonďákem. Ten se nyní ubíral na druhé straně hradu do Velké síně na večeři. Unavený, ale jinak v rámci možností v pořádku.

Nasycený novou energií vzatou z Harryho přítomnosti. I když věděl, že ne dostatečně. Na to by mu pouhé ležení v objetí nebelvírových paží nestačilo. Nebyl však ochoten zajít dál. Dokud byl schopný to bez líbání či ještě něčeho většího přežít a ovládnout se natolik, aby nic z toho neudělal, hodlal toho využívat.

Raději odcházel znavený, než aby obětoval další část své důstojnosti a vyloudil na Potterovi nějaké ukojení. Uvědomoval si, že mu i pouhé schody činí příliš mnoho námahy. A to i tehdy, když je scházel dolů. Nebral na to však zřetel. Jeho tělo pod účinky lektvaru potřebovalo víc, ale on nebyl ochoten mu to dát.

***

"Nevím, jestli je to štěstí nebo ne, ale fakt, že ten tvůj lektvar byl taková sračka, mě dělá o něco šťastnějším," pronesl Draco směrem k Pansy mezi dvěma sousty kuřecího masa, které si dnes vyvolil za svou večeři.

Dívce lehce zaskočilo. "Proč?" podivila se.

"Protože mě nenutí, abych Potterovi říkal, jak ho miluju, i když to není žádná pravda. Naštěstí je jediné, co potřebuji, jeho podělaná přítomnost. A když mi hrábne v palici, tak také jeho tělo, ale to je vedlejší. Chci tím říct, že je vlastně dobře, jaké kvality ten lektvar byl, protože nemusím toho debila zahrnovat žádnýma sladkýma řečičkama a neustále o něm cukrovat. To by bylo mnohem víc ponižující. I když… ano, ty vedlejší účinky v podobě nevolností a bolestí hlavy a břicha jsou otravné a nepříjemné."

"Proč mi přijde, že zníš jako totální magor, Draco?" ozval se z druhé strany Blaise. "Ano, je skvělé, že ti lektvar ponechává nějaké racionální myšlení a ty se přestáváš ovládat jen při dlouhé absenci od Potterovi přítomnosti, ale… to nic nemění na tom, že se stále jedná o Pottera! Bereš to až příliš v klidu, nezdá se ti?"

"Ne, nezdá!" odsekl Draco. "A víš proč? Protože si stále uvědomuji, že to mohl být Weasley nebo Pansy! Oproti těm dvěma je Potter vlastně výhra."

"No dovol!" vykřikla pohoršeně dívka sedící vedle aristokrata. "Jak tohle doprdele myslíš?!"

"Jednoduše. Weasley je podvyživenej přitroublej zrzek a naprostej debil a imbecil. A ty… ty jsi prostě a jednoduše holka."

"Takže… takže u tebe prostě nemám žádnou šanci?! Jen proto, že jsem holka," podivně vykvíkla Pansy a hlas se jí nalomil.

"Právě proto, že jsi holka. Sakra Pans, nedával jsem ti to najevo dost jasně!? Nebo si opravdu myslíš, že jsem takovej ignorant, že jsem si toho tvého neustálého snažení nevšiml? Jistěže jsem si toho všiml! A snažil jsem se ti dát dostatečně najevo, že je zbytečné. Já nikdy nebudu schopen vzít si to, co mi nabízíš! Prostě nemám rád prsa a vagínu, jasné? Nemusíš mi je neustále nastavovat. Schovej si je pro někoho jinýho."

"A pro koho asi?" pípla Pansy plačtivě, když ji začalo docházet, jak se celé měsíce snažila marně.

"Nevím," pokrčil Draco rameny. "Třeba tady pro Blaie."

"Proč pro Blaie?" zeptala se nechápavě.

"Když přesuneš svou pozornost ze mě na něj, třeba pochopíš."

***

Harry Potter celý zpocený doběhl ke kabinetu profesorky McGonagallové a rázně zaklepal.

"Dále," ozvalo se zevnitř tlumeně. A tak vstoupil.

"Dobrý večer, pane Pottere," pozdravila jej profesorka, sotva vkročil jednou nohou do místnosti. Sama žena ani nevzhlédla od testu, který právě opravovala. "Posaďte se," pokynula rukou k židli stojící z druhé strany stolu.

Nebelvír kývl hlavou na pozdrav a zároveň na znamení souhlasu.

"Tady," ukázala profesorka brkem na hromadu papírů na jedné stráně stolu a další ležící na zemi vedle stolu. Začala mu vysvětlovat co a jak třídit.

'To bude skvělý večer,' pomyslel si sklesle Harry, když se na hromadu papírů zadíval naposledy předtím, než se do ní pustil.

***

"Malfoyi? Spíš?" zašeptal tiše Harry, když vstoupil do ztemnělé komnaty. Chvíli se zastavil na místě a počkal, až si jeho oči zvyknou na tmu. Místnost byla jen lehce osvětlená září měsíce proudící skrz nově utvořené okno, o které komnatu nejspíše poprosil Draco.

Slabé a plačtivé zakňourání se tiše neslo tmou jako odpověď na Harryho otázku.

"Draco?!" vyděsil se nebelvír, sotva onen zvuk dolehl k jeho uším. Ještě stále trochu poslepu se vydal do míst, odkud blonďáka zaslechl. Došel k posteli, kterou komnata přidala do svého vybavení na Harryho dřívější žádost, avšak nyní lehce pozměněnou na masivnější a pohodlnější. Nejspíše opět z Dracovy vůle.

Vytáhl z kapsy hůlku a s tichým lumos ji rozsvítil. Světlo dopadlo na tělo schoulené do klubíčka. Lehce se třáslo, ale Harry nebyl sto určit, zdali zimou, pláčem či něčím jiným. I když svůj tip měl.

Hůlku zase zhasl a pohodil ji na zem vedle postele. Sám si rychle klekl na matraci a přelezl blíže k blonďákovi.

"Draco?" slabě jej oslovil. Hrdlo měl stažené strachem o zmijozelův stav. "Draco…" zkusil to znovu, když se mu poprvé reakce nedostalo. Jen slabého zachvění ramen.

"Draco, co je ti?" zašeptal se stále většími obavami. Svou ruku jemně položil na jednu z třesoucích se paží a najednou byl zcela paralyzován horkostí Dracovy pokožky.

"Pane bože, Draco…" tiše vydechl a přemístil svou ruku z paže na blonďákovo čelo. Vzápětí si pln obav povzdychl a poprosil komnatu o klasickou mudlovskou lampičku a noční stolek, na kterém by stála. Nechal místnost osvětlit slabým světlem lampičky, ale ani přesto se nevyhnul nespokojenému zamručení od blonďáka, který náhle přišel o příjemné konejšení v náruči tmy.

Harry jej však ignoroval a raději Draca opatrně přetočil směrem k sobě. Když si všiml pár napůl zaschlých slz, setřel je roztřesenými konečky svých prstů. Zmijozel pod jeho doteky mocně vydechl.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama