Nápoj lásky - 9. kapitola - Nová poznání

3. ledna 2017 v 18:06 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Draco, je ti zase špatně?" zeptal se blondýna Harry.

"Ne…" vydechl po delším okamžiku tázaný.

"Máš teplotu," konstatoval nebelvír.

"Nemám…" zašeptal vyčerpaně Draco.

"Ale…"

"Nemám, věř mi, že nemám... Můžu si za to sám."

"O čem to mluvíš, Draco?" zeptal se jej nechápavě.

"Potřebuju tě. Nechtěl jsem si to připustit, ale ten zkurvenej lektvar… Bolí to. Myslel jsem… myslel jsem, že to předtím mi stačilo, ale nebylo to tak. Začínám z toho šílet. Zbavuje mě to normálního rozumu, a jestli pro své myšlení budu muset… obětovat pár chvil s chvil s tebou, jsem rozhodnutý… to udělat," mluvil ztěžka zmijozel.

"Byl jsi beze mě jen tři hodiny, Draco. Nemůže to být tak strašné, když jsi to vydržel celé dopoledne a v podstatě i odpoledne."

"To ano, ale předtím jsme byli celou noc spolu. Spali… spali jsme u sebe." Blonďák se zadíval do nebelvírovy váhavé tváře. Za tu dobu, co byl Harry pryč a jemu se udělalo takto špatně, zamýšlel se nad celou věcí s lektvarem.

"Dělej, co je nutné. Prosím," ozval se slabě, když v Harryho obličeji nacházel jen pochybnosti. A když viděl, jak se Harry nadechuje k tomu, aby něco namítl, přitáhl si ho za tričko k sobě a spojil jejich rty v lehkém polibku. Z počátku cítil nebelvírův odpor proti náhlosti tohoto gesta, avšak ten vmžiku zmizel.

Tmavovlásek si lehce nalehl na ležícího blonďáka a rukou se zapřel vedle jeho hlavy. Začal mu polibek oplácet a postupně nad ním i přebíral kontrolu. Na svém břiše ucítil Dracovu horoucí ruku, kterou zmijozel postupně přesunul i pod oblečení.

Začal prsty přejíždět po Harryho bocích a břišních svalech. A jakmile se mu nedostalo žádného odmítnutí, rozšířil objevované území o celá záda. Nakonec svou rukou stáhl nebelvíra na sebe natolik, aby na sobě cítil celou váhu jeho těla.

"Draco, co to děláš…" vydal ze sebe Harry mezi polibky, které začínaly být - především z Dracovy strany - mnohem více horoucí a chtivé.

Tmavovlásek se od něj na okamžik odtáhl a pečlivě se zadíval do blonďákovy tváře. A po chvilce pochopil. Lektvar už si nad Dracem opět přebral plnou kontrolu. Věděl, že takový chtíč, jaký nyní viděl v šedých očích, by se tam normálně nevyskytoval.

Zmijozel, který před chvílí přišel o jeho polibky, přesunul svou pozornost na prohledávání Harryho těla. Začal rukama bloudit i tam, kde doposud ještě nebyl. Kde zatím nebyl ještě nikdo, kromě samotného Harryho. Snažil se svými prsty rozepnout nebelvírův poklopec, ale ke své nevoli byl zastaven Harryho rukou.

"Nevíš, co děláš…" poznamenal tmavovlasý a pokoušel se zmijozelovy chtivé prsty odsunout pryč. Nemohl říct, že by nebyl rád, ale něco v něm mu nedovolovalo Dracovi nabídnout vše, co chtěl. Malé zrnko pro spravedlnost v něm zasévalo pochybnosti. Po chvilce drobného zápasení se mu podařilo uvěznit obě zmijozelovy dlaně ve svých rukách. Ignoroval naštvané zamručení.

"Potřebuji…" zamumlal Draco a svými ústy se přisál na Harryho krk. Když jej Harry po krátkém přemlouvání sama sebe odstrčil, rozhodl se blonďák pro něco jiného. Nadzvedl svou pánev a otřel se svým rozkrokem o Harryho stehno. Tmavovlásek si až v tomto okamžiku uvědomil, jaký problém nyní Draco má. Nechtěl jej odmítnout, ale musel. Pro dobro obou. Už takhle bude zítra Draco vyvádět.

"No tak, Harry…" začal prosebně blonďák a tmavovláskův mozek šrotoval na plné obrátky. Až nakonec vyplivl přijatelné řešení, které nebelvír o pár chvil později navrhl Dracovi.

"Pomož… pomož si sám. Budu tady s tebou, ale pomůžeš si sám, ano?" pomalu ze sebe vysoukal a sledoval zmijozelovu reakci. Do svých očí se snažil dát co nejvíce tvrdosti, aby Draco pochopil, že nemá smysl ho přemlouvat k něčemu jinému. Byl si jist, že až se blonďák opět dostane do stavu, kdy bude více méně při vědomí a lektvar na něj bude mít pouze minimální účinky, ztropí nějakou scénu. Bude litovat toho, co nyní dělá.

Zmijozel na něj zpočátku nešťastně koukal, ale nakonec svolně kývl hlavou. Rozepl si kalhoty a stáhl si je ke kolenům. Ruku si strčil do boxerek a začal zpracovávat svou erekci. O malý moment později mu někdo pomohl vysvléknout tričko a on ucítil jemné polibky na své hrudi a krku.

***

"Blai?" řekla tiše dívka a zvedla svůj pohled k tváři chlapce, který seděl v druhém rohu sedačky a v jehož klíně spočívaly její nohy.

"Hm?" zabručel oslovený.

"Kde… kde je Draco?"

"Já nevím. Nehlídám ho," odpověď Blaise hlasem, v němž bylo slyšet náznak zklamání.

"Mám o něj strach. Už je dosti pozdě a on se ještě nevrátil," povzdechla si a odmlčela se. "Myslíš, že je zase s Potterem? Že s ním bude přes noc?"

"Já nevím, Pansy! Nezajímá mě to! Sakra, já nechápu, co na něm furt vidíš! A zvlášť po tom, co ti řekl, vždyť… vždyť je to naprosto absurdní, Pansy!" naštvaně zvedl hlas a odhodil její nohy pryč z těch svých.

"Blai? Proč jsi naštvaný? Já… já přece nemůžu za to, že jsem se do něj zamilovala. Chováš se, jako kdybys žárlil," podotkla a nechápavě se na něj zadívala.

Pár vteřinové ticho zaplavilo místnost a bylo narušováno jen tichým praskáním polen v krbu. "Je sice pěkné, že o něj máš strach, ale pokud je s Potterem, tak je naprosto zbytečný, nemyslíš?" řekl Zabini a zcela ignoroval její předchozí poznámku.

"Měla bych ho mít právě proto, že je s Potterem! Vždyť se nesnášejí! Co když mu ten debil něco udělá?"

"Tak podívej se… jestli sis včera nevšimla, tak se Potter pěkně podřekl. Nejspíš jsi totiž nebyla jediná, kdo měl na Draca zálusk. A z toho, že jej nebesa nepřiklepla tobě, ale Potterovi, z toho by sis měla něco odvodit. Na zmijozelku jsi totiž pěkně pošetilá, víš?"

"A-ale to…" zakoktala se dívka.

"Žádné ale! A navíc, pokud máš o Draca strach, měla bys ho mít především pro to, že nevíš, co s ním ten lektvar udělá! To, jak byl dnes ráno v pohodě, bylo divné. Neměl by být a ty to moc dobře víš. Ne po téhle stránce. Neměl by si uvědomovat, že něco dělá proti své vůli. To by mu mělo dojít, až po čtrnácti dnech!

A rozhodně by ses neměla strachovat o to, že tráví čas v přítomnosti toho nebelvíra! Dovoluji si říct, že se tam má líp, než by tomu bylo u tebe! Potter se mu na rozdíl od tebe nevnucuje. A pokud jde o to, že by mu něco mohl udělat, tak jedině to, že mu ošuká prdel! Nic špatného mu totiž ta jeho nebelvírská povaha nedovolí!"

Blaise rozhořčeně vstal a bez jediného slova se odebral k chodbičce vedoucí do chlapeckých ložnic. Nereagoval na překvapené a zděšené opakované volání svého jména z dívčiných úst. Nezajímalo ho to.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama