Nápoj lásky - 45. kapitola - Miluješ mě

4. března 2017 v 15:06 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Tak co kámo, bylo všechno v pohodě?" spustil na Harryho Ron chvíli poté, co se vedle něj černovlasý posadil na snídani.

"Je v pořádku?" překvapivě se jej zeptala i Hermiona, což Harryho oči malém donutilo vypadnout z důlků.

"Ginny si s ní trochu popovídala," naklonil se k Harrymu Ron. "Vypadá to, že už je s tím v pohodě, nebo teda… aspoň to bez zbytečných poznámek akceptuje. Řekl jsem jí, co se stalo, no a vypadala, že je z toho vykolejená a upřímně se strachovala," pokrčil zrzek rameny a ukousl si ze svého krajíce chleba. Harry se nevěřícně podíval na hnědovlasou čarodějku naproti sobě. Opravdu je to ta samá Hermiona? Pak věnoval jeden vděčný pohled Ginny, která na něj jen mrkla a dál si hleděla své snídaně.

"No… už je v pohodě, to je asi hlavní, ne?" s rozpaky odpověděl Harry a nervózně se podrbal na zátylku. Stále si celý noční incident trochu vyčítal, ale na druhou stranu si nemohl pomoct a neustále v tom viděl i jednu velmi pozitivní stránku. Takhle Draca - byť nechtěně - tak nějak vytrestal. Možná se za to cítil trochu blbě, ale mělo to pozitivní účinek, ne?

"No, jak jsem viděl, tak ani nekulhá, takže asi jo," zasmál se Ron a dostal za to od Harryho pořádnou herdu do zad, takže mu málem zaskočilo sousto, které měl zrovna v ústech.

"Na to ani nemysli!" na oko pobouřeně jej propíchl pohledem brýlatý.

"Neříkej mi, že jsi to ještě nezkusil. S takovou propásneš příležitost, která se už nemusí opakovat, hele. Já teda nevím, ale když pořád říkáš, že jsi do něj zamilovaný, tak to snad musíš chtít, ne?"

"Jsi neomalený hovado, Rone," zatvářil se Harry dotčeně. "Něco takovýho by snad měli chtít oba dva, ne? A pochybuju, že o něco takovýho by se mnou měl Draco zájem."

"No já teda nevím, ale kdo by nechtěl do postele Hrdinu?" uchechtl se Ron.

"Určitě Draco není jedinej na celým světě, kdo by mi řekl ne."

"Zcela upřímně… kdo jinej by pro Malfoye měl být dostatečně vhodnej, když ne ty? Jsi slavnej, bohatej, holky by se o tebe popraly, a teď si nemysli něco, co v tom není, ale i podle mýho názoru jsi vcelku hezkej, a i když si nemyslím, že by na to zrovna Malfoy nějak dvakrát hleděl, ale jsi i hodnej, takže… měl by po tobě vlastně automaticky skočit, ne?"

"Třeba je to právě to, co Draco nechce."

"Tím chceš říct, že má zájem o.. ehm… zlýho Harryho?" zasmál se.

"Rone! Vždyť víš, že takhle jsem to nemyslel!" zabrblal rozhořčeně Harry. "Chtěl jsem tím říct, že chce třeba někoho obyčejnějšího, nebo aspoň někoho, s kým toho bude mít víc společnýho."

"A vy toho nemáte společnýho dostatek? Jako oba jste známí, vaši otcové taky, oba máte u Gringottů plný trezory, na oba z vás letěj holky, ve své koleji představujete ty 'lídry', oba hrajete famfrpál, jste stejně inteligentní, a mohl bych pokračovat, ale především… oba jste gayové! Myslím, že toho máte společnýho víc, než si sám osobně myslíš." Na okamžik se odmlčel, aby si mohl znovu kousnout do chlebu. "A pokud ne, tak se řiď tím" mumlal s plnou pusou, "že se protiklady přitahují."

***

"Dva dny volna…" úlevně vydechl Harry, když sebou o několik hodin později plácnul na pohovku v komnatě. Draco si zrovna sundával svou školní brašnu z ramene, načež ji nakonec odhodil pod malý konferenční stolek a přisedl si k Harrymu. Nuceně se usmál nad jeho poznámkou, než odvrátil hlavu na stranu. Chvíli na to jej zezadu objaly dvě svalnaté paže a na rameni se mu objevila střapatá hlava.

"Jsi dneska nějaký zamlklý. Přes den jsem tě sledoval. Téměř s nikým jsi nepromluvil a stranil ses dokonce i Pansy se Zabinim. Proč? Mimochodem… oni spolu už konečně chodí?"

"Vypadá to tak…" pokrčil rameny Draco.

"Ale teď k věci, co se s tebou děje?" starostlivě si jej Harry prohlédl. Zmijozel se mu v náruči nepříjemně ošil a mlčel.

"Víš, že mi to říct můžeš, ať jde o cokoliv…"

"Stále mám pocit, že vsázet na otcovo pochopení, bylo pošetilé," hlesl nakonec blonďák po několika promlčených vteřinách.

"Bojíš se jeho reakce?" napůl se zeptal, napůl konstatoval Harry.

"Já se nebojím!" automaticky se ohradil Draco. "Jen… mám strach, jestli si to nechá vysvětlit, jaký bude jeho postoj… Nechci, aby z toho vyvozoval nějaké ukvapené závěry."

"Myslím si, že se nemáš čeho bát. P-po pár dnech už mě nebudeš potřebovat a tvoje problémy zmizí."

"Co tím chceš říct?"

"Nechodíme spolu doopravdy, takže celou tuhle aféru ve Zmijozelu nějak šikovně zakopneš do autu, tím zase získáš své postavení. Tvůj otec na nějaký lektvar zapomene, když už to nebude aktuální a starý Draco bude moct být zpátky."

"Nevidíš to nějak moc jednoduše?" otočil se na něj blondýn. "Navíc je tu jedna věc, která pro ten tvůj plán představuje menší problém."

"A to jaká?" nakrabatil Harry čelo.

"Ty to tak nechceš," pronesl klidně Draco s tajemným podtónem v hlase. Víra v jeho vlastní slova z něj naprosto čišela, takže nešlo přehlédnout, jak moc si je jistý tím, co říká.

"Heh?" zaraženě ze sebe dostal nebelvír. Nenaráží tím Draco tak náhodou na jeho…? Ale jak by se to dozvěděl? "Jak to… jak to myslíš?"

"Nedělej hloupého. Nejsem slepej, ani blbej. Možná mi to chvíli trvalo, ale myslím, že po propřemýšleném včerejšku a dnešním dopoledni plném nepozornosti na hodinách… mi to už všechno docvaklo. Všechna ta tvá ochota mi pomáhat, kterou považuješ za samozřejmost, tvé odhodlání to se mnou těch pár dní vydržet. Nikdy sis nestěžoval, když si mě měl políbit či… udělat n-něco v-víc. Vlastně i tohle," ošil se, aby poukázal na jejich objetí, "je další důkaz. Nekonáš proto, že vidíš hrozbu v lektvaru. Ty to děláš proto, že víš, že se cítím špatně. Tohle už není hrdinství, tohle je láska, Pottere…"

***

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama