Nápoj lásky - 59. kapitola - Nový problém?

4. března 2017 v 15:37 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

Po horké sprše v nebelvírských šatnách se Harry vydal nazpátek do hradu, aby se mohl zúčastnit oslavy nebelvírského vítězství, která se již tradičně konala v kolejní věži. Zpravidla v době, kdy dorazili hráči z týmu, již bylo všechno připraveno. Výzdoba, stejně jako jídlo a pití vyžebrané u skřítků v kuchyni. A také samozřejmě několik lahví nějakého toho alkoholu, který pravidelní dodavatelé sebrali neznámo kde.

Nebelvírské oslavy vždycky trvají dlouho do noci a začínají již odpoledne. Jsou bujaré a vždy se najde nějaká patřičná zábava. Zkrátka radost z vítězství u Nebelvírů nezná mezí. Harry se na ni již těšil, avšak stále měl na paměti svůj slib, který ráno Dracovi dal. Večer se opět sejdou v komnatě, aby byli aspoň chvíli spolu. V původních Harryho plánech bylo zůstat tam s Dracem opět přes noc, ale Zmijozel mu je rozmluvil ve snaze donutit jej užít si vítězství, o kterém ani na vteřinu nezapochyboval. A tak tedy chtěl Harry jen na dvě tři hodiny z oslavy odejít a poté se znovu vrátit.

Zrovna ztracen v myšlenkách mířil chodbou k nebelvírské věži, když jej zastavil známý hlas.

"Harry, chlapče, gratuluji k vítězství. Slyšel jsem, že jste si vedli skvěle. Inu, Minerva může být hrdá, že má tak dobře sehraný tým a tak výborného chytače."

"Pane profesore," vydechl Harry, sotva se otočil a spatřil ředitele v jeho modrém plášti, s půlměsíčkovými brýlemi na křivém nose. Překvapeně zamrkal, díky čemuž se v Brumbálových očích objevily pobavené jiskřičky. "Děkuji vám."

"Za málo chlapče," důvěrně mu položil Brumbál ruku na rameno. "Myslíš, že bys měl chvilku čas na starého Albuse? Musím s tebou něco důležitého probrat, Harry. Jistě sis všiml mé absence na dnešním zápase. Neber to jako můj rozmar, prosím, tebe na koštěti bych si nenechal jen tak ujít, ale měl jsem na starosti jednu neodkladnou záležitost. Či spíše jednoho horlivého hosta v mé pracovně. Doprovodíš mě do ní prosím?"

***

Jakmile se Draco vrátil zpátky do hradu, zamířil si to rovnou do komnaty. Neměl teď náladu na nic a na nikoho. Chtěl být sám. A tajná místnost mu poskytne dostatečné útočiště ještě před tím, než se bude muset setkat s Harrym. S tím nebelvírským tupcem! Co si o sobě vůbec myslí? Založil si ruce na prsou a svižně se proplétal jednotlivými chodbami.

Nevěděl, co si má myslet. Nechtěl dělat žádné ukvapené závěry, ale viděl to, co viděl. Rty Harryho a té blondýnky - na sobě, v polibku. Zatřepal hlavou, aby z ní vyhnal ten nelibý obrázek. Cítil se zklamaně, byl zarmoucený a smutný. Harrymu věřil, myslel si, že mu bude stačit, ale on si při první příležitosti našel k líbání někoho jiného! Ačkoliv tu dívku neznal, od nynějška ji nenáviděl. A taky jí to dá při první příležitosti pořádně najevo! A Harry… no, s ním si to taky vyřídí. Zklamání a dotčenost totiž, rychle nahrazoval vztek. Jak ten zmetek vůbec mohl?! Jsou spolu tak krátce a on… Kdyby k němu necítil tak vřelé city, tak mu asi práskne dveřmi před nosem a odejde. Ukončí to a už nebudou žádné tajné schůzky, ani žádné polibky. Jenže Harry Potter se v jeho srdci již zabydlel a rozhodně by nebylo lehké jej odtamtud vystrnadit.

Jakmile se ocitl v komnatě, s chmurnými myšlenkami se posadil na okenní parapet a uklidňoval se pohledem skrz sklo. Příčilo se mu, jak moc na něj ten incident zapůsobil. Přál si, aby jej mohl přejít bez mrknutí oka, bez té odporné a nepatřičné bodavé bolesti v hrudníku a svírání žaludku. Proč mu sakra není jedno, s kým se Harry líbá? Proč to tak nemůže být?! Obrázek jeho Nebelvíra a oné dívky se mu znovu vkradl na mysl a nepříjemné bodnutí u srdce se opět ozvalo.

S koleny přitaženými k hrudi seděl na za oknem ztracen v myšlenkách až do té doby, dokud se dveře od komnaty neotevřely a dovnitř nevstoupil Harry osobně. "Draco!" radostně zvolal a hned se ke Zmijozelovi hnal, aby jej mohl na přivítanou obejmout a ukrást si z jeho rtů nějaký ten polibek. Jeho paže se ovinuly kolem blonďákova hrudníku, avšak z Dracovy strany žádná odezva nepřišla. Tuto skutečnost si Nebelvír uvědomil až v okamžiku, kdy se nahnul, aby okusil Zmijozelovy rty, a Draco od něj odvrátil hlavu, namísto ochoty mu políbení věnovat.

"Jaký byl začátek oslavy?" mrzutě se zeptal Draco a ani se na něj nepodíval. Proto také nemohl vidět zmatený výraz, který se díky jeho předchozí reakci usídlil na Harryho tváři.

"Nevím, nebyl jsem tam," zaraženě odpověděl černovlasý. Zkoumavě si blondýna měřil pohledem a snažil se přijít na to, co je špatně. Ruku na srdce - čekal, že Draco bude z jejich výhry nadšený, když jim dokonce otevřeně fandil, a že snad i utrousí nějakou tu pochvalu, ale on se zatím choval jako kus ledu. Díky tomu také rapidně poklesla i Harryho nálada. A to měl pro Draca navíc i jednu radostnou zprávu od Brumbála!

"Měl jsi na práci něco pilnějšího, co?" uštěpačně prohodil Draco, ruce v obraném gestu založil na prsou. Střelil k Harrymu pohledem, a když viděl, jak nechápavě se černovlasý tváří, odfrknul si: "Nedělej blbýho a radši mě pouč. Líbá líp než já?"

"Sakra Draco, jak mám vědět, jak Brumbál - oh, jasně," pochopení se objevilo v zelených očích, když mu došlo, o co tu vlastně celou dobu kráčí. "Ehm," odkašlal si, zatímco zvažoval, jak co nejjemněji celou záležitost Dracovi vysvětlit. "Jestli narážíš na Anne, Draco…" na okamžik se odmlčel, aby mohl ze Zmijozelovi reakce zjistit, zdali trefil hřebíček na hlavičku, "tak o nic nešlo, ano? Musel jsi vidět, že jsem nespolupracoval, Draco," vydechl a položil své prsty na blondýnovu odvrácenou tvář.

"No tak, prosím, nic v tom nebylo. Byla jen nadšená z vítězství. Přibrali jsme ji až letos, a tak to asi víc prožívala. Omluvila se mi za to, že mě políbila a… Draco, prosím, podívej se na mě," pohladil Zmijozela po líčku a natočil si jeho tvář k sobě. Sídlil na ní tvrdý nečitelný výraz, avšak oči - ty šedomodré oči - prozrazovaly, že se v Dracovi namísto pochopení hromadí zlost. "Omlouvám se, ale-"

"Ale co?" vyštěkl Zmijozel a skočil tak Harrymu do řeči. Z jeho úst se vydralo menší podrážděné zavrčení, než seskočil z parapetu. Bojovně se postavil vedle Harryho a během okamžení se na Nebelvírovu hlavu snesla vlna výčitek a peprných výrazů.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama