Nápoj lásky - 64. kapitola - Senzace

4. března 2017 v 15:46 | Makkakonka |  Nápoj lásky

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka


***

"Být středem pozornosti celých Bradavic je těžší, než jsem si myslel," zmoženě zamumlal Draco a sesunul se na zem do zelené trávy vedle Harryho. Jeho školní brašna byla pohozena bokem a on sám se opřel o kmen stromu hned vedle Nebelvíra. Hlava mu automaticky klesla na jeho rameno a tiché zamručení způsobené příjemným pocitem se vydralo z jeho úst, když si jej Harry přivinul blíže.

Bylo pondělí odpoledne, což pro ně pro oba symbolizovalo jen jedno - první den, který museli strávit jako hlavní bradavická senzace, se přehoupl do své druhé poloviny. Celý den je oba dva pronásledovaly zvědavé pohledy jejich bradavických spolužáků, ale našly se mezi nimi i pohledy plné znechucení, nevíry a odsouzení. Někteří se na začali dívat skrze prsty kvůli jejich stejnému pohlaví, jiní se od nich odvraceli kvůli tomu, kým jsou. Harry Potter a Draco Malfoy. Nebelvír a Zmijozel. Chlapec, který přežil a syn jednoho z hlavních smrtijedů. Vyvolený a mladý muž, od nějž se očekávaly stejné činy jako od jeho otce, Luciuse Malfoye.

Ve většině bradavických studentů však právě tyto protiklady vyvolávaly dychtivý zájem o oba chlapce. I když se Harry s Dracem za celý den téměř neviděl a od krátkého okamžiku po snídani s ním nemluvil, otázkami na jejich vztah byl zavalován na každém rohu. Za celý den neodpověděl ani na jednu a jen se v duchu bavil nad vytrvalostí těch, které poprvé odbyl již na snídani, a také všemožnými teoriemi, které byly z úst studentů vynášeny.

Nešlo jen o dohadování se o tom, zdali se s Dracem doopravdy vyspal, ale také se všichni snažili dovtípit, co by to znamenalo, kdyby se tak stalo. Jsou spolu jak pár? Nebo jen jako přátelé s výhodami? Byl to úlet? Sázka? Stalo se tak proti vůli jednomu z nich? Jako pomsta? Od pravdivého příběhu o tom, jak Harry strávil noc po nebelvírském vítězství s bývalým hlavním Zmijozelem, až po všechny možné i nemožné smyšlené historky. Nevěřícně se pozastavoval nad tím, co všechno jsou lidi schopni vymyslet. Existovalo již tolik překroucených verzí, že se nestačil divit. Jedno však měla většina z nich společné - téměř nikdo nepochyboval o tom, že se s Dracem vyspal.

Ani Draco nebyl od pořádné dávky pohledů a dotěrných dotazů ušetřen. Nelibou pozornost však odháněl štěkavými poznámkami, do několika naprosto protivných jedinců, kteří se za celý den nedali pokoj, i rázně strčil, až je tak dostal ze své cesty pryč. Ráno byl s něčím takovým smířen, u oběda byl již z celé situace rozmrzelý a nyní, nyní již jej vše unavovalo. Nic dobrého k celé záležitosti nepřidávali ani ostatní Zmijozelové, kteří s vervou najednou veškeré historky oživovali svými výroky o tom, jak už to Draco s Potterem táhne delší dobu. Hlavně Nottovým příznivcům činilo škodolibou radost, když mohli vědoucně přitakávat a ničit tak Draca ještě více.

Sám aristokrat v duchu děkoval všem bohům, na které si vzpomenul, že pokaždé, když si rýpnul někdo ze Zmijozelů, měl po boku Pansy s Blaisem. Kdyby ne, tak by pravděpodobně měl dnes za sebou již několik soubojů, ze kterých by - díky jejich četnosti - asi nevyšel bez úhony. Protože přesně tohle měl sto chutí udělat, kdykoliv na něj někdo z jeho kolejních spolužáků promluvil - vytáhnout hůlku a seslat na něj nějakou pořádně zákeřnou kletbu.

Harry byl na tento typ pozornosti zvyklý. Za své působení v Bradavicích se s ní setkal již několikrát a už se naučil ji zvládat. Proto také dokázal veškerý zájem o jeho osobu ignorovat a přecházet, aniž by si jím kazil nervy a nechával si tak vysávat z těla energii. Navíc jako svůj primární problém považoval Hermionu. Od rána se mu vyhýbala, a když se jejich pohledy jednou jedinkrát za celý den napřímo střetly, ihned sklopila oči dolů, odvrátila hlavu pryč a se sklesle svěšenými rameny odešla pryč.

Když se Harry střetl s Ronem na snídani, dozvěděl se od něj, že se ještě včera pořádně pohádali a on jí neopomenul všechno vyčíst. Nejen její čin, ale také její chování za několik posledních dní. Znechucen odhodil topinku, kterou si na snídani dopřával.

"Asi se teď spolu nebavíme, nebo já nevím," zatřepal tehdy Ron hlavou a pohodil tak se svými zrzavými střapatými vlasy. "Ale aspoň jednoho jsem docílil. Přijde mi, že si teď již uvědomuje, co udělala a jak se chovala." A Harry upřímně doufal, že ano. Nechtěl o Hermionu jako kamarádku přijít, byť její chování v poslední době moc kamarádské nebylo. Na druhou stranu, znamenalo-li by udržení jejich přátelství konec vztahu s Dracem, byl ochotný Hermionu ze svého života vypustit.

Celý včerejšek zůstali s Dracem zalezlí v komnatě a nehnuli se odtamtud. Bylo to Zmijozelovo přání zůstat tam a nechodit vstříc vzrušeným Bradavicím. Pravdou je, že se tak vyhnuli asi té největší vlně zájmu. A Harry si na celém dnu s Dracem po boku dokázal najít hned několik kladů. Tím největším byl asi fakt, že jej mohl mít stále u sebe, dotýkat se ho a hýčkat si ho svými doteky, polibky a objetími, protože přesně tohle včera dělali.

Líbilo se mu, jak již Draco projevy jeho lásky přijímá bez jakýchkoliv protestů a co více - s radostí mu je oplácí. Otázkou bylo, zdali mu něco takového dovolí i před ostatními studenty, avšak - jak se zdálo - neměl s tím sebemenší problém. Holá skutečnost, že se o něj nyní opřel a položil si hlavu na jeho rameno, to dokazovala.

"Musíme s tímhle něco udělat," zabrblal rozmrzele a úkosem se na Harryho podíval, příliš líný zvedat svou hlavu z Nebelvíra. "Jestli to totiž bude pokračovat takhle i několik dalších dní, asi si stoupnu před zrcadlo a dobrovolně na sebe sešlu avadu. Proč se sakra chovaj, jako kdyby jejich životy záležely jen na tom, zdali budou vědět, jak to mezi námi je?" unaveným hlasem si stěžoval, ale přemíra vyčerpanosti z jeho rozhořčených slov udělala jen tiché lenivé postesknutí.

"To si chceš dobrovolně stoupnout doprostřed Velké síně a až se všichni shromáždí na jídlo, tak si vylézt na stůl a říct jim pravdu?" pobaveně se uchechtnul Harry a zakroutil hlavou.

"To určitě," ušklíbl se Zmijozel sarkasticky.

"Tak vidíš," vydechnul Nebelvír a v tichosti nadále pokračoval v užívání si Dracovy blízkosti. Ten mlčky hloubal nad nějakým řešením jejich problému. Nehodlal totiž i nadále snášet dotěrnost svých spolužáků. Být středem pozornosti mu nikdy nevadilo, pokud to bylo v přiměřeném měřítku. Což tato situace rozhodně nebyla.

"Mám plán," škubnul sebou blonďák najednou a nová idea mu vlila elán do žil, takže se nakonec vymrštil z Harryho ramena a s jiskřičkami v očích na něj pohlédl.

"Jaký?" nechápavě se zeptal Nebelvír a v duchu se podivoval, kde se v Dracovi najednou vzalo tolik nové energie.

"Pojď, uvidíš!" se širokým úsměvem symbolizujícím nadšení pro věc a rtem skousnutým v očekávání se vyšvihl na nohy a Harryho vytáhl za ruku nahoru sebou. "Jdeme!" zavelel a rozeběhl se směrem k nádvoří s Harryho rukou stále ve své, takže černovlasému nezbylo nic jiného, než jej - s pod vousy mumlanými nadávkami - následovat.

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama