The Best Man - 12. kapitola

21. března 2017 v 17:46 | Makkakonka |  The Best Man

The Best Man

Fandom: 1D | Pár: Larry Stylinson + Zouis | Žánr: slash | Upozornění: 15+ | Autor: Makkakonka



***

Když se další den ráno Louis probudil, ležel v posteli, oblečený jen do trička a boxerek, které měl na sobě i včera. Nepamatoval si, jak se do postele dostal. Je možné, že sem došel sám? Nebo že by jej sem odnesl Harry? Nevzpomínal si. Jen na svůj usedavý a nekonečný pláč v Harryho náruči. I přestože spal podle všeho celou noc, cítil se děsně utahaný a rozlámaný, jako by namísto několika hodin prospal pouhé dvě, nanejvýše tři z nich.

Zívnul si a stále přikryt peřinou se protáhl. Na obličeji cítil ulepené stopy po zaschlých slzách, které jeho kůži nepříjemně stahovaly. Včerejší pláč jej vysílil a unavil. Plakal až přespříliš dlouho, ale nedokázal zastavit neustále návaly nových a nových slz, které se mu hrnuly do očí, když si s Harrym vše vyříkával. Ta beznaděj, obrovská beznaděj, která se usadila v jeho srdci, jej ničila. Tolik let doufal, že Harryho chování v afektu jen zastíralo část kudrnáčovy osobnosti, ovšem pletl se, šeredně se pletl. Nebyl pro Harryho nic víc, než úlet, který jej dokonce vykolejil natolik, že se sebral, ze dne na den změnil své rozhodnutí ohledně vysoké školy a během několika málo dní odletěl za novým životem do Ameriky.

Možná, že kdyby se Harrymu kdysi jen obyčejně vyznal, nemuselo být jejich přátelství na dalších pět let zničeno. Harry by mu vysvětlil, že mu nikdy nebude moci lásku opětovat tak, jak by si Louis přál. Plakal by, protože by jej Harryho odmítnutí bolelo, ale časem by se s tím snad smířil a zůstali by s Harrym spolu aspoň jako kamarádi. Ovšem tím, že jej svedl a své jednání ospravedlňoval svými city, si zaručil dalších pět let v samotě, bez nejlepšího přítele, bez Harryho, bez kousku své vlastní osobnosti.

S výčitkami a přemýšlením o nereálném co by kdyby vstal a vydal se do koupelny. Chtěl si dopřát rychlou sprchu, aby ze sebe smyl nejen včerejší pot a zaschlé slzy, ale i ten otravný a těžký pocit únavy, zatracení a nicotnosti. Připadal si jako potápějící se troska, tak moc byl včerejškem zmožený. Ani vydatný spánek mu nepomohl.

Pryč byly ty naivní představy, že by odsud mohl odjíždět jako Harryho nový přítel, pryč byly ty sny o tom, jak Harry opustí Taylor právě pro něj. Veškeré jeho doufání a naděje byly rozcupány na kousky, rozházeny a zašlapány do země, podobně jako jeho srdce. Přišlo mu, že má namísto něj v hrudi jen prázdnotou zející díru, která po něm zůstala, když mu jej Harry vytrhl a přivlastnil si je. Už nikdy své srdce nedostane nazpátek, už nikdy tu díru nezaplní, protože tohle zklamání bude navždy bolet.

Pět let! Zatracených pět let zdajících se delší než samotný život Země! Strávil je dennodenními pochybami, dennodenním přemýšlením, doufáním, tvořením nových nadějí a nových příčin pocitu viny, vše proto, aby se nyní dozvěděl něco tak zdrcujícího. Zamiloval se do heteráka. Tak moc si přál, aby ta noc mezi nimi pro Harryho něco znamenala, aby něco značila a ovlivnila, ovšem Harry podle všeho nikdy o muže zájem neměl, ani mít nebude. Louis se svými city uvízl ve slepé uličce.

Jako v mrákotách se osprchoval, bezduše se oblékl do prvního čistého oblečení, které mu přišlo pod ruku, a vůbec nehleděl na to, zdali se k sobě jednotlivé kousky hodí či nikoliv. Když na sebe nakonec pohlédl do zrcadla, hluboce vydechl a rukou si v zoufalém gestu pročísl vlasy. Nechal je v nepořádném rozcuchu a se sevřeným žaludkem a bodavou bolestí v hrudníku začal sestupovat po schodech dolů do přízemí, kde se v kuchyni zrovna podávala snídaně.

"Dobré ráno, Louisi," usmála se na něj mile Taylor, jakmile jej zahlédla. Zády se opírala o kuchyňskou linku a v oběma rukama objímala po obvodu puntíkatý hrneček s teplou ranní kávou.

"Dobrý ránko, Lou," zvesela mu od stolu zamávala Eleanor, až málem převrhla džbán s mlékem, který stál napravo od její ruky. Své nešikovnosti se zachichotala a raději mléko posunula o něco dál, pryč ze svého dosahu.

"Bré," zamumlal brunet a bez navázání očního kontaktu s kýmkoliv v místnosti se jako hromádka neštěstí sesunul na židli u jídelního stolu. Nepřemýšlel nad tím, co si k snídani dá. Prostě natáhl ruku k tácu s pečivem a vzal si odtamtud kousek, který ležel navrchu.

"Ahoj," tišeji, než bylo obvyklé, a znatelně bez energie na rozdávání jej pozdravil i Harry. Starostlivě si Louise prohlížel, jak se natahuje pro krabičce s margarínem a začíná si jej rozmazávat po loupáčku. Nebyl slepý, ani blbý. Viděl, jak je Louis zdrcený. Nic jiného po včerejšku ani neočekával. Louis byl odjakživa příliš zranitelný, navíc zjistit po pěti letech tajného doufání, že bylo všechno marné, je asi velká rána.

Přál si vidět Louise šťastného, protože to je to, co by si brunet zasloužil. Zasloužil by si mít někoho, kdo by jej opravdu upřímně miloval, kdo by jej rozmazloval a zahrnoval pozorností každý vhodný okamžik. Bohužel pro Louise, on sám tímto člověkem nebude. Jeho srdce patří Taylor a tak to i zůstane. Louis pro něj vždy bude jen kamarád, dobrý přítel, ale nic víc. Nebude jeho kluk.

"Nevím, co se to tu včera stalo, ale koukejte si to mezi sebou vyřešit. Je tu příliš dusno," pronesla s úšklebkem Taylor, když si pohledem přeměřila nejprve Louise a poté Harryho. Od rána byl divný, dokonce by mohla říct odtažitý. Nebavil se s ní, na ranní pomazlení v posteli mohla zapomenout a ohledně toho, co tu včera Harry s Louisem dělali, z něj nedostala jediného slovíčka.

S povzdechem postavila svou kávu na linku. "Půjdu se převléknout," oznámila všem, i když jí bylo jasné, že to tu nikoho vzhledem k nastolené atmosféře nebude zajímat. "Nezapomeňte Louise informovat o tom, že se dneska večer zase razí pryč," významně koukla na Harryho, který téměř neznatelně přikývl a odvrátil se od ní. Zašklebila se a pohledem zkontrolovala Louise u stolu. Před odchodem nahoru do ložnice chtěla Harryho políbit, ale ten uhnul a něco nesrozumitelného zamručel. Tázavě vyklenula obočí, ale když Harry jen zakroutil hlavou a tiše pronesl: "Později ti to vysvětlím.", raději nechala celou záležitost plavat a odešla.

Louis od stolu sledoval její vzdalující se záda, když vystupovala schod po schodu nahoru. Jakmile byla z dohledu, podivně ochraptělým hlasem, který ani sám nepoznával a jen těžko by jej považoval za svůj, se zeptal: "Co bude večer?" Jeho otázka byla směřována spíše Eleanor, která doposud jen zaraženě celou situaci u snídaně pozorovala, ovšem odpovědi se mu nechtěně dostalo právě od Harryho.

"Jede se k Zaynovi. Jeho ex přítel, Stan, má narozeniny. Vzhledem k tomu, že jsou pořád dobří kámoši, tak je u Zayna doma oslava," oznámil mu. "Jestli nechceš, pochopím to. Taylor to nějak vysvětlím a ostatním řeknu, že ti bylo špatně."

"To je dobrý, pojedu s vámi," zamumlal Louis a otřel si nůž od másla do loupáčku. Na oslavách bývá alkohol a opít se je možná jedna z věcí, které právě potřebuje. Rozhodně se potřebuje odreagovat. Jestli to bude na nějaké oslavě, nebo zdali by tu sám vypil zásoby, které by u Harryho a Taylor doma našel, to už mu bylo vcelku jedno. Duchem nepřítomný se znovu zakousl do snídaně a začal v puse přežvykovat nové sousto, když v tom mu to došlo. Jestliže má Zayn ex přítele, neznamená to náhodou, že je doopravdy gay? Či přinejmenším bisexuál?

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama