Reading between the Lines - 15. kapitola

12. května 2017 v 20:36 | Makkakonka |  Reading between the Lines

Reading between the Lines

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 12+ | Autor: Makkakonka



***

Krajina obklopující Bradavice byla v noci naprosto kouzelná. Stříbrné měsíční světlo vždy zalévalo rozsáhlé pozemky, zrcadlilo se od hladiny Černého jezera a nechávalo drobné vlnky, aby si s ním pohrávaly a do okolí házely třpytivé odlesky. Hvězdy vysoko na obloze dělaly měsíci vznešenou společnost, rozseté v černočerné tmě jako diamanty rozkutálené po podlaze z roztrhlého náhrdelníku. Nádherná scenérie, která nikoho nenechávala klidným a i ta nejledovější srdce nad ní zaplesala. Když se však dnes zmijozelský princ dostavil na místo schůzky, bylo ještě příliš brzy na to, aby mohl takovou krásu spatřit.

Draco Malfoy stál vysoko na Astronomické věži a tvář mu zdobil lehký úšklebek. Černý školní plášť mu povlával v závanu větru, zatímco se mladý blonďák opíral předloktími o zábradlí, které mělo za úkol chránit všechny, kteří se odhodlají přistoupit až k samému okraji balkónku. Šedýma očima zíral tupě před sebe do tmy, která na Bradavice padla po setmění. Kdesi v dálce se objevily první dvě hvězdičky, avšak pravý romantický výhled by zde pozorovatelé mohli spatřit až o několik hodin později. A tak aristokrat jen mžoural před sebe, smířen s černočerným obrazem před očima, jen aby nemusel stát čelem ke vchodu na věž a ihned tak čelit svému nápadníkovi.

Když na něj zezadu zničehonic padl louč světla, věděl, že se dočkal. Parkety pod nohama příchozího několikrát žalostně zaskučely, než najednou kroky ustaly jen kousek za Dracovými zády. V tu chvíli blonďákovo srdce v hrudi začalo divoce tlouct nervozitou a mladý Zmijozel si byl jist tím, že se nebesa spravedlivě rozhodla obdařit jej tímto pocitem, jako během dnešního dopoledne a odpoledne obdarovávala Pottera. Ten se nyní zdál až podivně klidný. Jako by se jejich role vyměnily.

"Ahoj…" tichý hlas se ozval po Dracově pravici a Zmijozel pootočil hlavu k očekávanému příchozímu. Zkoumavě se na něj podíval, než s notnou dávkou pokory, kterou necítil již hodně dlouho, pokýval hlavou v odpověď na Nebelvírův pozdrav. "Čau…"

Harry vydechl přebytečný vzduch z plic. Ruce měl zastrčené hluboko v kapsách černých kalhot, hlavu mírně sklopenou, přesto však svůj pohled upíral na bledou tvář svého společníka, která se matně leskla ve světle, které jednoduchým kouzlem rozsvítil při svém příchodu. "Chtěl jsi mě vidět," nadhodil, když se Draco k ničemu neměl a pouze zarytě mlčel pohroužen do svých myšlenek.

Pokývání hlavou potvrdilo Harryho slova. "My… musíme si promluvit, Pottere. Já… já - já jsem prostě zmatený, nevím, co přesně chci, nedokáži si jen tak rozhodnout, nechápu se, nevím, co od tebe můžu čekat, já," vydrmolil ze sebe rychle, načež prudce vydechl a pod náporem emocí se podivně zavrtěl na svém místě, "potřebuji," pronesl s důrazem a přesto rozvážně a pomalu, "abys mě přesvědčil o tom, že ty dopisy nebyly lež, Pottere."

Nebelvír sklopil zrak k podlaze. Na rtech mu hrál drobný úsměv. "Myslel jsem je upřímně, Draco. Věř mi, nebylo to pro mě úplně snadný, když jsem uvědomil, co k tobě cítím. Neviděl jsem v tom žádnou výhru, spíše jen přítěž. Nedokázal jsem si představit, že bys mohl cítit něco aspoň trochu podobného. Ale nechtěl jsem se jen tak vzdát. Tak jsem se rozhodl pro dopisy. Psal jsem v nich všechno, každičké slovo tak, jak mi diktovalo srdce."

"Kdy jsi to zjistil? Při jaké příležitosti?" Draco jej pozoroval svýma šedýma očima a pozorně naslouchal každému slovu, které vypustil Harry z úst. Zcela vážně zvažoval, že by to s ním zkusil, pokud jej Potter dokáže opravdu přesvědčit a utvrdit v tom, že nelhal ani v jediné větě, kterou napsal na pergamen. Pokud jej dokáže přesvědčit o tom, že i Nebelvír jako on stojí za riskování, chtěl mu svěřit své srdce a sám sebe. Ale aby se něco takového stalo, musí Harry zahnat do kouta všechny Dracovy obavy, strach a nejistotu. Vše teď záleželo na něm a podle všeho si Nebelvír pravou tíhu nynější situace příliš neuvědomoval. Avšak Draco si byl jist, že je to jen dobře. Aspoň k němu bude Potter opravdu upřímný a nebude se jej pouze snažit získat planými řečmi.

"Nepřišlo to ze dne na den, Draco," pousmál se Harry nad aristokratovou dětinskostí. "Začalo to tím, že jsem si stále více uvědomoval, že už nemám potřebu se s tebou hádat, provokovat tě ani nic podobného. Spíš jsem si představoval, jak tě namísto toho držím v náruči a líbám." Lehce pokroutil hlavou nad svými myšlenkami. "Usínal jsem s myšlenkami na tebe a probouzel jsem se s očekáváním, že tě zase brzy uvidím na snídani. Nejdřív jsem se sám sebe lekl, když jsem viděl, na koho v jednom kuse myslím, ale jakmile jsem se s tím smířil…" Nechal větu nedokončenou.

"Jsem Malfoy," namítl Draco a připomenul tak skutečnost, která celou záležitost hodně ztěžuje. Malfoyové mají svá vlastní pravidla. Milovat někoho je celkem těžký prohřešek, natož potom chlapce a zároveň nepřítele v jednom. Stát po Potterově boku by znamenalo vzepřít se něčemu, co jejich rodina vyznává již po staletí a čekat od těch nejbližších pochopení je bláhové. Přesto to všechno Draca lákalo. Líbezné tóny lásky jej vábily k sobě a nabízely mu Potterovu náruč. Slibovaly radost jeho srdci, štěstí a především zaplnění toho prázdného místa, které se doposud nacházelo v jeho hrudi.

"A já jsem Potter," pohodil Harry laxně rameny. "No a co?" zeptal se lhostejně. Věřil, že pravé city se po původu neptají. A on Draca miloval. Už dlouho a upřímně. I přestože se mu to zpočátku příčilo, jak jen nejvíce mohlo. Když se smířil s tím, že se jeho myšlenky upínají na zmijozelského prince, uvědomil si, že je to to nejlepší, co si jeho srdce mohlo vybrat. Teď už jej jen získat.

Harry si povzdechl, když viděl Dracův zkroušený výraz. Možná nevěděl, co se blonďákovi zrovna honí hlavou, ale viděl v jeho obličeji, jak usilovně se Draco pokouší svůj vnitřní souboj upokojit, rozhodnout se pro jednu stranu a utvořit si konečný postoj k celé situaci. Váhavě se rozešel blíže k němu, až nakonec stanul na dosah od Dracova obličeje. Ještě jeden větší krok kupředu a jejich obličeje by se téměř dotýkaly.

Dracovým obličejem se na okamžik prohnal stín zmatení. Nakonec svěsil hlavu a v důsledku stisknutí zubů k sobě mu zacukal lícní sval. Jakmile však ucítil letmý dotek na svém zápěstí, uvolnil se a nerozhodnost vystřídalo zmatení. Se stále sklopenou hlavou se díval na Harryho prsty, jak se jej nejistě dotýkají, jako by měly strach, že se pod nimi aristokratova pokožka rozpadne. Nakonec vzal Nebelvír jeho dlaň do své ruky a bříškem palce přejel po bledých kloubech na jejím hřbetu.

"Mě tohle nezajímá, Draco," pronesl Harry tiše, zatímco se Zmijozela jemně dotýkal. "Už ne. Je mi jedno, kým jsme, ale pokud je to pro tebe překážka, jakou nedokážeš zdolat, pak slibuji, že se na tebe pokusím zapomenout." Lhal by, kdyby tvrdil, že mu v tu chvíli nebylo úzko. Toužil z Dracových úst slyšet ujištění, že na nikoho zapomínat nemusí, ale s každou další vteřinou, po kterou blonďák mlčel, se mu srdce v hrudi rozpadalo na drobné kousíčky. Právě dostával košem, nebo snad ne?

Draco ze svých plic vypustil přebytečný vzduch, o kterém ani pořádně nevěděl, že jej v sobě zadržoval. Odvážil se zvednout svůj pohled a upřít jej do Nebelvírových očí. Jakou vůbec měly barvu? Neměl sebemenší zdání. Nikdy si ho zblízka neprohlížel a nyní, nyní neměl dostatečné osvětlení k tomu, aby ji zjistil. Díval se do Harryho obličeje a přemítal, zatímco u druhého chlapce svou mlčenlivostí jen vyvolával obavy a rozbíjel dlouhodobé sny.

Harry začínal ztrácet naději. Ale když chtěl Dracovu ruku pustit ze své, otočit se a poražen odejít, Zmijozel jej překvapil. Pohotově lapil dlaň, která jej pustila ze svého sevření a přinutil tak Harryho zůstat. Když se na něj černovlasý zmateně podíval a do očí se mu opět navrátila doufající jiskra, Draco zakroutil hlavou. Nejistým pohledem se vpíjel do Nebelvírovy tváře, než zcela nečekaně s rozechvělým hlasem a hrdlem sevřeným úzkostí poprosil mladíka naproti sobě o něco, co by od něj Harry ani ve snu nečekal.

"Polib mě…"

***

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama