When the Snow Falls - 4. kapitola

29. prosince 2017 v 2:26 | Makkakonka |  When the Snow Falls

When the Snow Falls (HIIP 2)

Fandom: Harry Potter | Pár: Drarry | Žánr: slash | Upozornění: 12+ | Autor: Makkakonka


***

"Dobrý ráno," zívl ještě rozespale Scorpius, když se na druhý den ráno stanul v kuchyni. Na hlavě měl své rozčepýřené hnízdo, které zdědil po svém nebelvírském otci, jen v typickém malfoyovsky blonďatém odstínu. Oblečený byl do pohodlného delšího trička na spaní, a přestože byla venku zima, stále k tričku nosil jen krátké šortky. I v tomhle se podobal spíše Harrymu, než Dracovi. Ten už by se v takovémto oblečení dávno klepal zimou.

"Dobré," koukl na něj Harry přes rameno, zatímco pod tekoucí vodou omýval ovoce ke snídani. "Můžeš si sednout, už to za chvíli bude," pohodil hlavou ke stolu v kuchyni.

"Nechceš s něčím pomoct?" nabídl se i přesto mladík.

"Ne, vážně to za chvíli bude," pousmál se na Harry a na důkaz svých slov z omytého ovoce jen oklepal přebytečnou vodu a položil je do misky k ostatním předchystaným kouskům. Pak už jsi je jen otřel ruce do utěrky a postavil misku na stůl. "Hotovo…"

"Beth? Vypni tu pohádku a pojď na snídani!" houkl, jakmile dosedl na židli a doufal, že se jeho hlas donesl až do obývacího pokoje, kde jeho dcerka sledovala nějaký mudlovský pořad pro malé děti. Tedy, byl si jist tím, že jej bylo v oné místnosti slyšet, ovšem už příliš nevsázel na to, že mu Elizabeth věnovala nějakou pozornost. Kolikrát se již stalo, že ji pohádka zaujala natolik, že nic jiného nevnímala. Naštěstí to ale tentokrát nebyl tenhle případ. Netrvalo dlouho a domem se rozlehl zvuk cupitajícího páru dětských nohou.

Scorpius s úsměvem sledoval, jak hnědovlasá dívenka přiběhla do kuchyně a vylezla si na jednu z židlí u stolu, respektive na tu, která díky nepsanému pravidlu, jenž v domácnosti panovalo, náležela jí. Obdobný způsobem měl svou židli i Scorpius a nejinak na tom byli jejich otcové. Ovšem právě jedna taková byla prázdná - ta Dracova.

"Táta s námi dnes snídat nebude?" lítostivě se mladík pousmál a zadíval se do tváře svého druhého otce, který mu - přes všechnu snahu - pohled neopětoval. Zrovna Elizabeth na její žádost podával marmeládu zprostřed stolu, aby si měla co dát na svůj toust.

"Nejspíš ne," neradostně pronesl Harry. "Sice už je vzhůru, ale… pak mu něco vezmu nahoru," konečně spojil svůj pohled se zelenýma očima svého syna, který jen smířlivě přikyvoval hlavou.

"To nebude třeba," vstoupil do jejich konverzace tichý a neobvykle nakřáplý hlas, který i přesto zbylé osazenstvo domu okamžitě přisoudilo poslednímu chybějícímu členovi.

"Ahoj tati," vydechl s drobným úsměvem Scorpius a pořádně si prohlédl otcův obličej. Pod jeho očima se nacházely temné kruhy a uvnitř nich chyběla ta známá jiskřička radosti, která k Dracovi už neodmyslitelně patřila. Celkově z jeho tváře vyzařovala únava a ztrhanost v takovém množství, jež bylo pro blonďáka zcela neznámé. Jindy perfektně upravené vlasy byly nyní ledabyle sčesány rukou tak, aby mu nezavazely ve výhledu, avšak z jiného aspektu o ně nikdo nepečoval. Na zátylku, na nějž se Dracovi podařilo pozapomenout, se ježily na všechny strany a naznačovaly tak, jak neklidný spánek jejich majitel v noci měl.

"Ahoj," vydechl jemně a pokusil se zformovat své rty do malého úsměvu. Pro svého syna, pro svou rodinu. Výsledek působil velice nepřirozeně díky křečovitosti, s níž byl vytvořen a jediný, kdo si toho evidentně nevšiml, byla Elizabeth, která svůj ranní pozdrav pro tátu nahradila zamáváním rukou a širokým úsměvem plným vyceněných zoubků a požvýkaného toustu.

Harry svému manželovi na oplátku věnoval úsměv opravdový a co víc - povzbudivý a natáhl ruku, aby jej donutil odlepit trup od rámu dveří, o nějž se Draco doposud opíral, a přejít ke stolu. "Pojď se najíst. Udělal jsem i několik lívanců," nadhodil lákavě, přestože se za jeho slovy skrývala čistá starost o Draca. Věděl, že lívance jsou jednou z jeho neoblíbenějších snídaní. Chtěl blonďákovi udělat radost, ale zároveň jej chtěl nepřímo přimět k tomu, aby se konečně pořádně najedl. Od chvíle, co se Draco dozvěděl o Luciusově smrti se totiž jídlu vyhýbal, což jen potvrzoval jeho nezdravý vzhled. Málo jídla v kombinaci s přerušovaným neklidným a krátkým spánkem, to nikdy nebývalo dobré.

"Díky," věnoval Draco Harrymu vděčný pohled a konečně dosedl na místo vedle něj. Na přichystaný prázdný talíř si nandal dva lívance a natáhl se po lahvičce s javorovým sirupem. Přestože černovlasý lehce přimhouřil oči nad malým množstvím jídla, které si Draco na talíř přichystal, byl rád, že si blonďák vzal aspoň něco.

"Dobrou chuť," ozval se bývalý Zmijozel znovu a odpovědí mu bylo sborové zamumlání stejného přání od zbytku rodiny. Jednou rukou uchopil lívanec a tu druhou nechal volně položenou na stole. Ne však na dlouho - během chvilky byla překryta Harryho dlaní a láskyplně stisknuta.

"Tak co Scorpe, jak ses měl ve škole?" nadhodil mezi dvěma sousty, když cítil potřebu uvolnit veškeré napětí u stolu, vědom si toho, že jej způsobuje svou přítomností právě on sám.

"Jo, vcelku fajn," usmál se mladík upřímně. "Jen Claudi popadla vánoční mánie už v polovině prosince," dodal poté s tichým smíchem.

"Už jsi ji někam pozval?" chytnul se tématu Harry a se spikleneckým mrknutím na svého syna kouknul. Tomu nejdříve zrůžověly líce, než zahanbeně skryl tvář do dlaně. "Merlin, tati…" zaúpěl z náhlého pocitu trapnosti nad otázkou.

"Takže to máme brát jako ne?" zazubil se bývalý Nebelvír.

"Tak nějak," zamumlal mladík stále s růžovými líčky.

"Tak nějak? To znamená přesně co? Jo nebo ne?" pokračoval Harry v dobírání.

Scorpius nejdříve zvrátil oči v sloup, než nakonec složil ruku zpátky na stůl a odhalil tak svým rodičům a sestře pohled do jeho obličeje plného studu. "Jo, ale nejspíš mi dělá problém odlišit přátelské pozvání od… rande," lehce se zarazil, než to slovo vyslovil. Bylo divné se o tom bavit s vlastními otci, u Merlina! "Nějak to nepochopila a já se v půlce schůzky přestal snažit."

"Na tom společně zapracujeme, neboj!"

Draco vedle Harryho zkroutil rty do upřímného, byť drobného úsměvu. Představa jeho manžela jako vztahového poradce jejich syna jej pobavila. "Už aspoň tuší?" nadějně se poté na Scorpiuse zadíval, avšak k jeho zklamání mladík jen posmutněle pokroutil hlavou. "Nemyslím si."

"Pozítří budeš mít další příležitost! Pansy s Blaisem slíbili, že se všichni večer dostaví. A Mia s Ronem přijdou taky, takže vám Rose zabaví Patricka a vy s Claudií se budete moct někam zašít spolu," povzbudivě se Harry uculil.

"Tatííí…" sesunul se Scorpius na židli níže, zatímco Draco nad chováním svého manžela marně kroutil hlavou.

"No co, je na čase, abys šel svému štěstí naproti, viď, zlato? Že mám pravdu?" obrátil se s nadšením na blonďáka vedle sebe a pevněji mu stiskl ruku. Jeho rozjařený výraz napomohl tomu, že se na Dracově tváři konečně objevil opravdový úsměv.

***

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama